Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti?
Profesora Vladimíra Smejkala, který minulý týden přednášel na konferenci Právo ve veřejné správě, jsme požádali o krátké shrnutí povinností vyplývajících ze zákona o kybernetické bezpečnosti orgánům veřejné moci. Jde o drobnou ochutnávku, neboť celý text přednášky naleznete v následujících týdnech v právním informačním systému CODEXIS a na právním portále Právní prostor.cz.
Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti?
autor: prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M.
V prvé řadě by se měl každý orgán veřejné moci, resp. organizační složka státu, seznámit s existující legislativou: zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZKB), prováděcími předpisy k tomuto zákonu (zejm. vyhláškou č. 316/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti) a uvědomit si kontext kybernetické bezpečnosti ve vztahu ke krizovému zákonu, zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a k nařízení č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, které bylo v souvislosti s přijetím ZKB novelizováno nařízením vlády č. 315/2014 Sb.
Měl by v součinnosti s Národním bezpečnostním úřadem zjistit, zda je správcem některého z prvků nebo systémů kritické infrastruktury - informačního nebo komunikačního systému, případně zda je správcem tzv. významného informačního systému podle ZKB - viz vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích.
Podle toho, zda je některým subjektem výše uvedeným, jsou mu stanoveny povinnosti v ust. § 4, § 7, § 8, § 11, § 14a § 16 ZKB. Zřejmě nejdůležitějšími jsou povinnosti:
- zavést a provádět bezpečnostní opatření,
- zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatelů,
- detekovat a hlásit kybernetické bezpečnostní události,
- provádět reaktivní a ochranná opatření za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu,
- oznamovat kontaktní údaje a jejich změny.
Povinnost provozovat informační systémy jako bezpečné se nicméně vztahuje bez ohledu na ZKB na všechny informační systémy provozované orgány veřejné moci. Vyplývá to totiž ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.
Rostoucí význam zajištění bezpečnosti, zejména pak ochrany integrity a dostupnosti informací je dnes jedním z klíčových úkolů pro stát, jeho orgány a organizační složky, jakož i kraje, města a obce, ale i pro soukromoprávní subjekty, které představují významné prvky v rámci kritické infrastruktury.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
