Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti?
Profesora Vladimíra Smejkala, který minulý týden přednášel na konferenci Právo ve veřejné správě, jsme požádali o krátké shrnutí povinností vyplývajících ze zákona o kybernetické bezpečnosti orgánům veřejné moci. Jde o drobnou ochutnávku, neboť celý text přednášky naleznete v následujících týdnech v právním informačním systému CODEXIS a na právním portále Právní prostor.cz.
Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti?
autor: prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M.
V prvé řadě by se měl každý orgán veřejné moci, resp. organizační složka státu, seznámit s existující legislativou: zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZKB), prováděcími předpisy k tomuto zákonu (zejm. vyhláškou č. 316/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti) a uvědomit si kontext kybernetické bezpečnosti ve vztahu ke krizovému zákonu, zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a k nařízení č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, které bylo v souvislosti s přijetím ZKB novelizováno nařízením vlády č. 315/2014 Sb.
Měl by v součinnosti s Národním bezpečnostním úřadem zjistit, zda je správcem některého z prvků nebo systémů kritické infrastruktury - informačního nebo komunikačního systému, případně zda je správcem tzv. významného informačního systému podle ZKB - viz vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích.
Podle toho, zda je některým subjektem výše uvedeným, jsou mu stanoveny povinnosti v ust. § 4, § 7, § 8, § 11, § 14a § 16 ZKB. Zřejmě nejdůležitějšími jsou povinnosti:
- zavést a provádět bezpečnostní opatření,
- zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatelů,
- detekovat a hlásit kybernetické bezpečnostní události,
- provádět reaktivní a ochranná opatření za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu,
- oznamovat kontaktní údaje a jejich změny.
Povinnost provozovat informační systémy jako bezpečné se nicméně vztahuje bez ohledu na ZKB na všechny informační systémy provozované orgány veřejné moci. Vyplývá to totiž ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.
Rostoucí význam zajištění bezpečnosti, zejména pak ochrany integrity a dostupnosti informací je dnes jedním z klíčových úkolů pro stát, jeho orgány a organizační složky, jakož i kraje, města a obce, ale i pro soukromoprávní subjekty, které představují významné prvky v rámci kritické infrastruktury.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



