K zajišťovacím příkazům bude nová metodika, možná i změna zákona

Návrh vychází z analýzy k využívání zajišťovacích příkazů, kterou by měla ještě do říjnových voleb projednat vláda. Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu.

Finanční správa přitom v posledních měsících čelila kritice, že příkazy zneužívá, a likviduje tak i řadu poctivých firem, které se do řetězových obchodů mohly dostat neúmyslně. Po obstavení účtů totiž mnoho firem není schopno pokračovat v podnikání a někdy se očistí až za několik let.

Z analýzy vyplývá, že finanční správa letos do konce července vydala 960 příkazů na 1,17 miliardy korun. Loni to bylo 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun, o rok dříve 1605 příkazů na 3,6 miliardy korun. Na jednu firmu může správa vydat více zajišťovacích příkazů. V letošním roce se tak příkazy týkají 204 firem, za celý loňský rok to bylo 309 firem. Celkem finanční správa ke konci července evidovala zhruba 514.000 plátců DPH.

MF dále uvedlo, že dvě třetiny dotčených daňových subjektů nepodaly proti vydanému zajišťovacímu příkazu odvolání a souhlasily tak splnění zákonných podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu. Finanční správa s konečnou platností neuspěla v sedmi řízeních u šesti firem. To podle MF představuje 3,7 procenta všech soudních řízení. “Dosavadní praxe finanční správy tedy nevykazuje nesprávné systémové nastavení,” uvedlo MF.

Nová metodika bude spočívat například v tom, že správa před vydáním zajišťovacího příkazu bude firmám více vysvětlovat alternativní možnosti úhrady jistoty. Jde například o zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné způsoby. “Finanční správa také zpřísní nároky na kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu,” uvedlo MF.

V případě legislativních změn uvažuje MF o zavedení alternativy k příkazům. Ta by měla spočívat například v obdobném mechanismu, který existuje v insolvenčním řízení a spočíval by v možnosti firmy zvolit si jako alternativu řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi. Jeho schválení by přitom po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu dané firmy. “Zavedení takového mechanismu nicméně přesahuje rámec daňového práva a gesce ministerstva financí,” upozornil úřad.

Ministerstvo také upozornilo, že vydání každého zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých úrovních finanční správy. To podle něj znemožňuje, aby byl příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy firmy a souvisejícího právního odůvodnění.

Problematika příkazů souvisí také s nahrávkou, na níž šéf ANO Andrej Babiš hovoří o společnosti FAU, která skončila po zásahu finanční správy v konkurzu. Do insolvence se FAU dostala loni v říjnu, o dva měsíce později ji soud poslal do konkurzu. Babiš byl tehdy ministrem financí. FAU má sklad pohonných hmot v areálu přerovské firmy Precheza, jež patří do holdingu Agrofert, který donedávna Babiš vlastnil.