Shodli se na tom představitelé soukromých televizí, rádií i on-line vydavatelů. Na dnešní tiskové konferenci to sdělili zástupci televizí Nova a Prima, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, společnosti Media Bohemia, Sdružení pro internetový rozvoj, Unie vydavatelů a Asociace on-line vydavatelů.
Uvedli, že novelu, která mimo jiné zvyšuje televizní a rozhlasový poplatek, s nimi předkládající ministr kultury Martin Baxa (ODS) neprojednal. Přitom podle nich povede k porušení rovnováhy na trhu ve prospěch veřejnoprávních médií.
Mluvčí ministerstva kultury Jana Malíkové ČTK sdělila, že její úřad podněty soukromých médií vnímá a diskusi se nebrání. Současný návrh stále prochází meziresortním připomínkovým řízením a jistě se o něm i nadále povede diskuse, uvedla. Východiskem pro navrhovanou změnu je podle ní propad hodnoty poplatků v průběhu času na polovinu, přičemž právě poplatky jsou klíčovým zdrojem příjmů veřejnoprávních médií.
Možnost posílat připomínky k novelám zákonů o České televizi (ČT), Českém rozhlasu (ČRo) a o koncesionářských poplatcích vypršela minulý týden. Po jejich vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny. Novely mimo jiné počítají se zvýšením televizního poplatku ze 135 na 160 korun a rozhlasového o desetikorunu na 55 korun měsíčně, zároveň by se skupina povinných poplatníků měla rozšířit například na vlastníky chytrých mobilů. Návrh naopak neobsahuje žádné nové omezení reklamy na veřejnoprávních médiích.
Podle generálního ředitele Primy Marka Singera zástupci komerčního sektoru už vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. Ministerstvo podle něj nepředložilo analýzu, k čemu Česká televize a Český rozhlas peníze z navýšení poplatků potřebují a na co je použijí. "Neuskutečnila se diskuse, jaké jsou požadavky pro veřejnoprávní službu v tom či onom mediatypu," dodala předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová.
Zvyšování poplatků podle generálního ředitele Novy Daniela Grunta povede k destabilizaci mediálního trhu, protože navýší disponibilní prostředky ČT a ČRo, což zlepší jejich pozici při výrobě pořadů, povede to ke zvýšení cen a ovlivní i pracovní trh. Více obsahu pak může mít vliv na sledovanost či poslechovost a negativně ovlivnit příjmy komerčních vysílatelů z reklamy. Už nyní jsou přitom příjmy z rozhlasových poplatků ČRo vyšší než příjmy z reklamy celého rozhlasového trhu. ČRo má na něm přitom podle poslechovosti pouze třetinový podíl.
Návrh podle předsedy výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michala Hanáka bude znamenat nerovnou soutěž v on-line prostředí, protože veřejnoprávní média už nyní vyrábí specifický obsah pro internet a v případě přijetí návrhu se výrazně zvýší jejich rozpočty v této oblasti, kde konkurují komerčním subjektům bez jakékoliv regulace. Nemají přitom nijak definovanou veřejnoprávní službu v on-line prostředí.
Mluvčí ČRo v reakci na vyjádření představitelů soukromých médií uvedl, že úkoly médií veřejné služby jsou jasné a popisují je jejich zákony a kodexy. "Oslovujeme miliony lidí a vyrábíme pro ně objektivní zpravodajství, kulturní a vzdělávací pořady, inteligentní zábavu," napsal mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Komerční vydavatelé přítomní na dnešní tiskové konferenci podle něj vyrábějí hlavně reklamu, kterou neustále zdražují.
Zvýšení televizního poplatku má ČT přinést zvýšení jejího sedmimiliardového rozpočtu o 1,3 až 1,5 miliardy korun. V případě dvou miliard u ČRo jde o navýšení zhruba o 600 milionů korun ročně. Podle Singera nikdo neřekl, na co přesně budou tyto prostředky využity. "Nelze veřejnoprávním médiím vypsat bianco šek, ale nejdříve je potřeba definovat poslání veřejné služby v ČR a z toho dopady na veřejnoprávní i soukromá média," podotkl.
Diskuze k článku ()