Majetek se bude ode dneška přiznávat hned při vstupu do funkce
Praha 1. září (ČTK) - Majetková přiznání politiků a dalších veřejných funkcionářů hned po vstupu do úřadu zavádí novela zákona o střetu zájmů, která dnes nabývá účinnosti. Dosud je podávali průběžně jednou za rok bez vstupních dat. Přiznávat majetek jich nově bude víc než dřív. Jmény se tak začne plnit nový centrální registr oznámení o střetu zájmů. Část normy přezdívané lex Babiš, která omezuje možnost podnikání členům vlády, platí od 9. února. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) kvůli tomu převedl svůj majetek do svěřenských fondů.
Povinnost oznamovat svoje majetkové poměry se bude týkat zhruba 35.000 veřejných funkcionářů. Oznámení do nového registru ve správě ministerstva spravedlnosti musejí podat během října a listopadu. Výjimku mají pouze současní poslanci a senátoři, kteří podají oznámení až na konci června příští roku. Ke konci června musejí funkcionáři nadále každoročně podávat průběžná majetková přiznání.
Jednotný registr má podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje jeho zavedení za úspěch v boji s korupcí. “Nová pravidla budou platit od září 2017, to znamená už v nadcházejících parlamentních volbách, budou také přísněji nastaveny sankce za případné porušení zákona,” uvedla při nedávném hodnocení práce legislativní sekce úřadu vlády.
Novela rozšiřuje okruh funkcionářů, kteří jí podléhají, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení bude shromažďoval Nejvyšší soud a nebudou veřejná. Nově zvolené funkcionáře, tedy i poslance vzešlé z říjnových voleb, budou do registru jejich instituce nahlašovat do 15 dnů ode dne zahájení výkonu jejich funkce. Stejnou lhůtu budou mít pro oznámení o skončení funkce.
Část zákona platná od února zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zakazuje také členům vlády a dalším politikům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš proto akcie svých firem Agrofert a SynBiol počátkem února vložil do dvou svěřenských fondů. Součástí Agrofertu je i mediální dům Mafra. Tyto pasáže zákona napadli u Ústavního soudu poslanci ANO a také prezident Miloš Zeman. Prezident zákon dříve vetoval, Sněmovna ho ale přehlasovala.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
