Články s tagem: majetek

Popularita nadačních fondů a četnost jejich využití v současnosti stále roste. Jednou z příčin tohoto jevu je neodmyslitelně demografický a socioekonomický vývoj a s ním související výzvy a otázky týkající se správy majetku, jeho ochrany a mezigeneračního předání, které přináší.

V současné době probíhají novelizace zákona o vysokých školách. Převážně se ale jedná o změny v oblasti studia na vysoké škole. Tento článek však zpracovává téma spadající do problematiky organizace a fungování vysoké školy. Jde konkrétně o pravomoci rektora vysoké školy a děkana fakulty pro případ, že je potřeba změnit dříve nastavené záležitosti.

Převzetí majetku ve smyslu § 1893 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“) nepatří mezi široce známé a užívané zákonné instituty přistoupení k dluhu. Až do nedávna platilo, že se jedná o ustanovení OZ, které nejen že se v praxi příliš nevyužívá, ale dokonce k němu neexistuje rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, natož pak praxe ustálená, která by byla okomentovaná v odborných textech a podrobena akademickému zkoumání. V recentní judikatuře Nejvyššího soudu se však použití § 1893 OZ objevilo[1], a s jistou nadsázkou tak můžeme říci, že se zde vyskytl staronový zákonný důvod přistoupení k dluhu.

Fundace patří mezi právnické osoby, které v českém právu zaujímají výjimečné postavení – jejich existence stojí na majetku vyčleněném k určitému účelu a jejich činnost je tímto účelem pevně svázána. Základními formami jsou nadace a nadační fond, které se od sebe liší zejména v požadavcích na základní kapitál, dlouhodobosti a způsobu nakládání s majetkem.

Praha 1. března (ČTK) - Zjednodušení převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem, je cílem novely, která dnes vstoupila v účinnost. Majetková předloha také stanovuje pravidla, které nemovitosti mohou samosprávy převzít zadarmo a za které budou muset zaplatit. Samosprávy naopak budou moci převádět na stát nemovitosti, pro které nemají využití.

V rámci rozsáhlé rekodifikace soukromého práva přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, celou řadu nových, nebo znovu zavedených právních institutů. Mezi ně patří i úprava svěřenských a nadačních fondů, stejně jako pravidla týkající se správy cizího majetku. Pokud vše zjednodušíme, jde o vztah, ve kterém zakladatel (osoba vyčleňující majetek) předává část svého vlastnictví správci, který je povinen tento majetek spravovat podle předem stanovených podmínek, a to ve prospěch určené osoby – beneficienta.

Praha 3. února (ČTK) - Majetek protiprávního původu by soud nově mohl odčerpat i lidem, které v předcházejícím trestním řízení neuznal vinnými. Počítá s tím návrh zákona, jejž ministerstvo spravedlnosti odeslalo do připomínkového řízení.

Možná jste nedávno zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociálních rolí.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma správy majetku v mezinárodním kontextu. S globalizací a vzrůstající mobilitou obyvatelstva nabírá tento aspekt správy majetku na stále větším významu. Znalost zahraničních forem správy majetku umožňuje nabídnout zakladatelům širší paletu nástrojů, které jsou schopné naplnit jejich záměry a potřeby včetně zajištění odpovídající diverzifikace rizik.

Jednou z možností, jak investovat nebo v řadě případů jedinou možností, jak účelně rozšířit svou zahradu, může být koupě nemovitosti od obce. Koupě od obce má však svá specifika, a to především řadu omezení a administrativních kroků, které je nutné v rámci procesu dodržet.

Jak bylo slíbeno v posledním dílu našeho seriálu, tématem tohoto článku bude hlavní atribut svěřenského fondu, kterým je majetek. Postupně se zaměříme na problematiku vkladu a následného zvýšení majetku, otázky související s plněním ze svěřenského fondu a rovněž na daňové souvislosti uvedeného.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma zřízení, vzniku a následného zániku svěřenského fondu. Postupně bude rozebrán proces zřízení a vzniku svěřenského fondu, a to včetně rozlišení svěřenského fondu zřízeného inter vivos a mortis causa.

Praha 7. února (ČTK) - Stát chce poprvé udělat celkovou inventuru nemovitostí státních institucí. Cílem je odhalit nepotřebné nemovitosti, které by mohly přednostně získat obce a kraje. Stát by tím ušetřil zbytné náklady, které aktuálně ani nedokáže vyčíslit.

Praha 11. října (ČTK) - Generál Jan Syrový, který byl v roce 1947 odsouzen ke 20 letům vězení za údajnou spolupráci s nacisty, nemá nárok na soudní rehabilitaci pro nezákonné zbavení majetku.

V katastru nemovitostí jsou v současné době zapsány řádově stovky tisíc pozemků či staveb (nebo podílů na nich), jejichž vlastníka nelze na základě zapsaných údajů dostatečně identifikovat.

Brno 21. září (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti nechybovalo, když v letech 2017 až 2020 zpřístupňovalo na internetu majetková přiznání starostů a dalších komunálních politiků.

Svěřenské fondy nemusí být zakládány pouze pro správu rozsáhlých majetků nebo v rámci korporátních struktur, úspěšně je lze využít i při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Jelikož statut fondu popisuje širokou škálu pravidel, které určují fungování fondu, a jeho změna připadá v úvahu pouze v zákonem stanovených případech, přípravě statutu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.

Praha 10. listopadu (ČTK) - Do majetkových přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků lze nově nahlížet jen po předchozí žádosti. Ministerstvo spravedlnosti přístup omezilo na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). V tiskové zprávě to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Na dotaz ČTK doplnil, že pokud žádost splní předepsané formální náležitosti, úřad jí vyhoví.

Z oficiální informace o činnosti Finanční správy České republiky za rok 2019 vyplývá, že nejefektivnějším a nejvíce využívaným způsobem provádění daňové exekuce je daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb podle ustanovení § 190 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), tj. exekuce finančních prostředků z bankovního účtu daňového dlužníka.

Praha 7. srpna (ČTK) - Poslaneckou předlohu o omezení přístupu k majetkovým oznámením politiků v jejich centrálním registru ministerstvo spravedlnosti podporuje. Podobně jako ministerstvo vnitra ale zpochybňuje navrhované vynětí některých představitelů obcí ze zákona o střetu zájmů. Vyplývá to z jejich připomínek pro vládu. Vnitro se k novele skupiny poslanců ze šesti klubů v čele s koaličním ANO postavilo neutrálně. Kabinet k ní vydá stanovisko na některé z příštích schůzí.

V dnešní době máme v české justici a médiích možnost sledovat stále více trestních kauz závažné úmyslné, nezřídka dlouhodobě páchané a mnohdy i organizované trestné činnosti mimo jiné například z oblasti nakládání s veřejnými prostředky, evropských fondů či dotací. Často se přitom týkají nesmírně vysokých částek, které přinášejí pachatelům rozsáhlé zisky představující na druhou stranu újmu společnosti a státu.

V praxi se často setkáváme s technickým zhodnocením hmotného a nehmotného majetku, které v mnoha případech vyvolává otázky ohledně jeho daňových dopadů. Technické zhodnocení musíme posuzovat nejen z hlediska daně z příjmů, ale také z hlediska daně z přidané hodnoty.

V souvislosti se změnou poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí (nově je poplatníkem této daně nabyvatel – kupující) se objevily dotazy na správné účetní a daňové posouzení nákladu, který tato daň představuje.

Problematika oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů je tématem, které zejména v posledních týdnech a měsících nabývá na významu. Upravuje ji zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který definuje veřejné funkcionáře v § 2 odst. 1 a 2. Tito veřejní funkcionáři jsou rozděleni do dvou základních skupin.

Praha 29. května (ČTK) - Část údajů v majetkových přiznáních obecních politiků bude neveřejná, registr oznámení zůstane volně přístupný. Schválila to dnes Sněmovna. Změny ze Senátu, podle něhož by lidé měli mít k majetkovým přiznáním komunálních politiků přístup na základě individuálních žádostí, dolní komora odmítla. Senátoři by proto podle Sdružení místních samospráv měli novelu o střetu zájmů, kterou nyní dostane k podpisu prezident, napadnout u Ústavního soudu.