Správa majetku v mezinárodním kontextu

Předchozí díl si můžete přečíst zde.

V českém právním prostředí jsou nástroje sloužící ke správě majetku zastoupeny zejména svěřenskými a nadačními fondy. Každá entita pak přináší specifické výhody a limitace. Tyto nástroje existují v současné podobě v českém právním řádu téměř 10 let, přičemž jejich úprava byla inspirována zahraničím. Zejména svěřenský fond[1] byl v českém právním prostředí úplnou novinkou, pro jejíž předlohu českému zákonodárci posloužila quebecká úprava fiducie.[2]

Vedle českých alternativ, které jsme si představili v minulých dílech našeho seriálu, se nabízí řada zahraničních alternativ. Zatímco některé evropské státy upravují trusty a rodinné fundace po desetiletí[3], jiné státy k zavedení entit sloužících ke správě majetku přistoupily teprve nedávno.[4] Další státy, například Itálie, se pak vydaly alternativní cestou. Nedisponují sice vlastní právní úpravou obdobných entit, jejich právo však umožňuje založit ke správě majetku na italském území entity dle práva zemí, které danou úpravu obsahují.

Volba nejvhodnějšího nástroje pro účely zajištění správy majetku by měla vždy vycházet z provedené vstupní analýzy, která zohlední majetkové portfolio klienta, jeho cíle, požadavky a vize. Stěžejním aspektem pro volbu nejvhodnější varianty řešení jsou pak daňové konsekvence, které mohou mít na celou entitu zcela zásadní dopad.

Níže si představíme ty nejčastěji volené entity, které slouží ke správě majetku při volbě zahraničního řešení.

Lichtenštejnský trust

Lichtenštejnský trust[5] představuje entitu bez právní subjektivity, která má v lichtenštejnském právním řádu téměř 100letou tradici.[6] Lichtenštejnský trust se vytváří dohodou mezi jedním nebo více zakladateli, kteří převádí svůj majetek za účelem správy na jednoho nebo více svěřenských správců. V porovnání s českým svěřenským fondem se svěřenský správce stává formálním vlastníkem vyčleněného majetku, a jeho povinnost spočívá ve vykonávání práv a povinností k majetku na účet trustu. Majetek, který byl do trustu vložen, je přitom striktně oddělen od vlastního (soukromého) majetku svěřenského správce. Oproti českým variantám tato entita nabízí např. možnost vyloučení přístupu beneficientů k zakladatelské dokumentaci.

Lichtenštejnská nadace

Lichtenštejnská nadace,[7] je na rozdíl od tamního trustu či českého svěřenského fondu právnickou osobou. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných nástrojů ke správě majetku, a to nejen v rámci Evropy, ale i v celosvětovém měřítku. Specifikem pak je, že pro lichtenštejnskou nadaci je zakotvena obligatorní účast minimálně jednoho správce zapsaného v seznamu profesionálních správců. Nadační rada jako taková pak musí mít minimálně dva členy, přičemž u složitějších struktur se lze setkat i s vícečlennými radami.

Lichtenštejnské nadace, stejně jako tamní trusty, jsou vyhledávanými entitami pro správu majetku rovněž pro výhody, které plynou z tamní právní, daňové, bankovní a ekonomické stability, v kombinaci se silnou jurisdikční nezávislostí.

Trust v Jersey

Podstatou fungování trustu v Jersey[8] je správa vyčleněného majetku ve prospěch beneficientů či ve prospěch jiného zakladatelem stanového účelu. Správu vyčleněného majetku zajišťuje osoba správce, resp. trusteeho, která se nicméně nestává vlastníkem spravovaného majetku. Tamní trust, podobně jako český svěřenský fond, představuje strukturu bez právní subjektivity. Oproti českému svěřenskému fondu je pak možné tuto entitu zřídit jak ústní formou, tak písemným projevem vůle. Trusty v Jersey poskytují flexibilní a efektivní nástroj, který reflektuje obecné principy commow law pro správu majetku.

Britský trust

Britský trust[9] představuje jeden z nejvíce tradičních nástrojů, který se dlouhodobě užívá ke správě nejen rodinného majetku. Stejně v jako jiných anglosaských systémech, tak i ve Velké Británii je trustee formálním vlastníkem vyčleněného majetku, který je oddělen od jeho soukromého vlastnictví. Významným rozdílem oproti českému svěřenskému fondu je pak skutečnost, že britský trust může být tvořen výlučně majetkem, přičemž dluhy jdou na vrub správce.

Nadace ve Spojených arabských emirátech

Nadace ve Spojených arabských emirátech jsou hojně užívaným nástrojem zejména pak pro účely realizace investic či nákupu nemovitostí. Aktuálně platí, že každý emirát se řídí vlastní úpravou nadací, přičemž nadace nejsou mezi emiráty uznatelné. V praxi to znamená, že když se rozhodnete nakoupit nemovitost v Dubaji a Abú Dhabí, je nutné založit dvě nadace, a to v každém emirátu.

V současném globalizovaném světě je kromě českých variant možné nabídnout řadu zahraničních nástrojů, které jsou způsobilé sloužit ke správě majetku. Každá z těchto entit se pak vyznačuje vlastními specifiky, která je třeba posuzovat vždy v souvislosti s konkrétním záměrem, rozložením majetku a cíli zakladatele. Při volbě vhodné entity je pak nutné všechny tyto souvislosti zvážit a zvolit pro zakladatele nejpříznivější řešení, a to i s ohledem na související daňové dopady.

[1] Srov. § 1448 a násl. občanského zákoníku.

[2] Srov. ELISCHER, D. In: HOLLMANN, J.; ELISCHER, D.; ŠLEJHAROVÁ, M.; a kol. Svěřenské fondy pro praxi. Plzeň: Aleš Šeněk, 2022, s. 15.

[3] Např. Lichtenštejnské knížectví či Jersey.

[4] Např. Maďarsko nebo Polsko.

[5] Lichtenštejnský trust je upraven dle čl. 897-932 zákona o osobách a společnostech, tzv. Personem und Gessellschaftsrecht.

[6] Zavedení trustového práva v lichtenštejnském knížectví se datuje k roku 1926.

[7] Lichtenštejnská nadace je upravena dle čl. 552 zákona o osobách a společnostech, tzv. Personem und Gessellschaftsrecht.

[8] V Jersey jsou trusty upraveny zákonem o trustech (Trusts (Jersey) Law) z roku 1984.

[9] Právní rámec trustů ve Velké Británii je obsažen v zákonech Trustee Act 1925, Trustee Investments Act 1961, Recognition of Trusts Act 1987, Trustee Act 2000 a Charities Act 2011.