Články s tagem: mezinárodní právo

Válka zůstává realitou mezinárodní politiky. Konflikty a ozbrojené střety nadále propukají a navzdory existenci mezinárodního práva válka nezmizela. Jak dlouho musí lidstvo v tomto cyklu pokračovat? Je-li konflikt nevyhnutelný, musí být válka i způsobem, jakým jej řešíme?

Balíček Side-by-Side přináší nové bezpečné přístavy pro aplikaci globální minimální daně podle Pilíře 2. Jeho cílem je snížit administrativní zátěž, zohlednit daňové pobídky a předejít kolizím mezi jednotlivými daňovými systémy. Pojďme se podívat na jeho hlavní principy a význam pro mezinárodní daňovou praxi.

Článek je věnován posouzení přípustnosti cílených likvidací v kontextu materiální stánky práva na život obsažené v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v rozhodovací praxi příslušných kontrolních orgánů.

Ústavní soud nezrušil nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc

Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.

S postupujícím rozmachem kosmických aktivit, zahrnujících jak vládní agentury, tak komerční subjekty, nabývají na významu právní otázky spojené s vynucováním práv a povinností mimo planetu Zemi. Zvláštní pozornost si zaslouží prostředí Měsíce, které se v důsledku technologického pokroku stává předmětem strategických, ekonomických i právních ambicí. Zatímco dosavadní diskurs byl orientován primárně na koncepci právního systému Měsíce,[1] stále zůstává otevřená otázka, jakým způsobem lze v praxi vymáhat rozhodnutí s lunárním prvkem prostřednictvím nástrojů českého exekučního práva.

Expanze lidstva do vesmíru s sebou přináší nové právní výzvy, trestní právo nevyjímaje. S rozvojem vesmírného turismu a budoucím osídlováním vesmíru vyvstávají klíčové otázky: Jaká jsou rizika trestné činnosti vesmírných turistů a osídlenců? Jak lze v prostředí bez tradičních právních institucí vynucovat právo?

Dnes s ohledem na rozhodnutí „Kuvera Resources Ltd vs. JP Morgan Chase Bank“.

Spolupráce orgánů vymáhajících právo je v současné době významným a nezastupitelným nástrojem při potírání trestné činnosti, přičemž význam takovéto spoluprácese neustále zvyšuje.

Článek se zabývá jednou z aktuálních otázek úpravy rodičovství v mezinárodním právu soukromém – uznáváním cizích rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma správy majetku v mezinárodním kontextu. S globalizací a vzrůstající mobilitou obyvatelstva nabírá tento aspekt správy majetku na stále větším významu. Znalost zahraničních forem správy majetku umožňuje nabídnout zakladatelům širší paletu nástrojů, které jsou schopné naplnit jejich záměry a potřeby včetně zajištění odpovídající diverzifikace rizik.

EU zůstává regionální organizací disponující omezenou pravomocí v oblasti energetiky a je na místě položit si otázku, zda je nezbytné nadále trvat na nedotknutelnosti práva členských států stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jejich volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jejich zásobování energií.

Česká republika výrazně posiluje svůj vliv na poli sankční politiky. Nově přijatý zákon jí umožní vést vlastní sankční seznam a současně navrhovat osoby na sankční seznam EU. Zařazení osoby nebo skupiny osob na sankční seznam znamená nejen výrazná omezení pro subjekty na sankčním seznamu, ale také řadu povinností pro nejrůznější další subjekty, včetně obchodních společností z široké škály oborů od dopravy přes průmysl po finanční služby.

Dne 14. 5. 2020 vydal třetí senát Soudního dvora Evropské Unie („SDEU“) rozsudek ve věci sp. zn. C‑667/18 Orde van Vlaamse Balies and Ordre des barreaux francophones et germanophone v Ministerraad, týkající se výkladu článku 201 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) .

V posledních měsících jsme svědky značné proměny preferencí při volbě způsobu přepravy. Zatímco dříve většina z nás k cestě na dovolenou volila letadlo či vlak, pod tíhou současných událostí lze očekávat nárůst skepse. Dobrou volbou se naopak jeví cestování vlastním automobilem.

Pravidla pro dovoz a vývoz zvláště chráněných druhů reguluje Mezinárodní úmluva obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „CITES“). Ta si klade za cíl chránit ohrožená zvířata a rostliny před vyhubením v přírodě.

V situaci, kdy se manželství/partnerství rozpadá, je podle našeho názoru péče o děti tím nejdůležitějším, na čem by se partneři měli pokusit dohodnout, i za cenu toho, že do domluvy zapojí třetí osoby – mediátory, právníky, společné přátele, zkrátka kohokoliv, kdo jim pomůže stanovit budoucí systém péče o děti smírně a bez zbytečného napětí.

Rozpad manželství není snadné životní období, přesto ze zkušenosti víme, že se dá zvládnout tak, aby na něj manželé zpětně nemuseli vzpomínat s hořkostí. Klíčem k důstojnému a rychlému rozvodu je podle našeho názoru vzájemná komunikace a ideálně i schopnost dohodnout se na hlavních věcech sami (napřímo nebo prostřednictvím právníka) a dospět k nespornému rozvodu.

Jaký soud by rozhodoval o rozvodu manželství mezi Češkou, jejímž manželem je Němec a jejich společné bydliště se nachází na Slovensku? Co patří k nejčastějším komplikacím rozvodového řízení? Jaké nástrahy, a zároveň lákadla v sobě mezinárodní rodinné právo skrývá? Či s jakými kuriózními způsoby zániku manželství se lze v zahraničí setkat? Nejen to se dočtete níže, jakož i na novém webu mezinarodnirozvod.cz.

Vnitrostátní soudy jakožto státní orgány, jejichž prostřednictvím stát zajišťuje ochranu práv, se nezřídka dostávají do situací, kdy je jejich úkolem posoudit spor vedený proti jinému státu. Takovou situaci je nutno řešit ve světle zásady svrchované rovnosti států [1], jež je základní zásadou mezinárodního práva veřejného a s ní souvisejícím principem par in parem non habet imperium, tedy rovný rovnému nemůže vládnout.

V dnešní době je celkem běžným jevem, že osoby, ať už právnické či fyzické, uzavírají různé druhy právních vztahů se subjekty, jenž nemají sídla, popřípadě bydliště v České republice. Často si však tyto osoby neuvědomují, že právní vztah se zahraničním subjektem se neřídí stejnými podmínkami jako vztah se subjektem tuzemským. V případě, kdy se strany dostanou do sporu, je nutné určit, zda se vůbec smlouva řídí českým právem a zda je možné podat žalobu v České republice.

"Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." - John Stuart Mill

„Sexuální násilí páchané na ženách bylo v roce 2018 jedním z hlavních hnacích sil násilného přesídlení v Myanmaru a mnoha dalších zemích,“ prohlásila dne 16. dubna 2018 Zástupkyně Generálního tajemníka OSN Amina Mohammed během debaty, která se uskutečnila na půdě Rady bezpečnosti Organizace spojených národů („RB OSN“).

JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb, specialista v oblasti práva informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a v neposlední řadě sportovního práva, bude jedním z přednášejících letošního ročníku kongresu Právní prostor 2017. V rozhovoru jsme se dotkli volby práva, alternativního řešení sporů, ale také kybervesmíru či právní oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti.

Od 1. 1. 2014 platí v ČR nová úprava rodinného práva, která měla kromě jiného za cíl implementovat mezinárodní dohody, zejména Úmluvu o právech dítěte (ÚPD) a Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ÚLP) do podústavních norem.