Česká republika zavádí vlastní sankční seznam
Česká republika výrazně posiluje svůj vliv na poli sankční politiky. Nově přijatý zákon jí umožní vést vlastní sankční seznam a současně navrhovat osoby na sankční seznam EU. Zařazení osoby nebo skupiny osob na sankční seznam znamená nejen výrazná omezení pro subjekty na sankčním seznamu, ale také řadu povinností pro nejrůznější další subjekty, včetně obchodních společností z široké škály oborů od dopravy přes průmysl po finanční služby.
Podpisem prezidenta byl definitivně ukončen legislativní proces přijetí tzv. Magnitského zákona (Sněmovní tisk 256), který umožňuje České republice vést vlastní (tzv. národní) sankční seznam, popř. navrhovat osoby na již existující sankční seznam EU. Neformální název zákona odkazuje na jeho slavnější americkou předlohu, pojmenovanou po ruském právníkovi a politickém vězni Sergeji Magnitském. I v případě českého zákona se jedná o politickou reakci na světové události. Přijetí zákona slibovalo programové prohlášení současné vlády pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu zákona nicméně urychlila ruská invaze na Ukrajinu.
Klíčovou roli v případě sankčních seznamů hraje Ministerstvo zahraničních věcí, které nově povede tento seznam, shromažďuje, ověřuje a vyhodnocuje podklady pro zařazení fyzických a právnických osob, stejně tak předává vládě návrhy na zápis, vyřazení nebo změnu zápisu, jak v národním, tak v sankčním seznamu EU.
Na národním sankčním seznamu se tedy mohou jednotlivé subjekty ocitnout z rozhodnutí vlády na předchozí návrh Ministerstva zahraničních věcí. Zápisu na seznam se mohou příslušné subjekty sankcí bránit odůvodněnou písemnou námitkou adresovanou Ministerstvu zahraničních věcí. Námitku následně projedná vláda. Nebude-li námitce vyhověno, lze se domáhat výmazu či změny zápisu údajů v národním sankčním seznamu cestou soudního přezkumu správního rozhodnutí.
Přednost před národním sankčním seznamem má vždy sankční seznam EU, přičemž na základě tohoto zákona je Česká republika nově oprávněna na sankční seznam EU sama jednotlivé subjekty navrhovat. Nebude-li takovému návrhu vyhověno, využije Česká republika pro umístění takového subjektu pouze národní sankční seznam.
Pokud jde o konkrétní podobu sankcí, ta se může značně lišit podle dané situace, nicméně nový zákon sám žádné novinky nepřináší a uplatní se tak již existující zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Ten současně stanoví správní sankce za porušení povinností zákonem v souvislosti se sankcemi stanovenými.
Pokud tedy např. poskytovatel finančních služeb poskytne finanční prostředky osobě uvedené na sankčním seznamu EU nebo nově také na národním sankčním seznamu, pokud pojišťovna takové subjekty pojistí, pokud strojírenská společnost přijme od takových osob zakázku na výrobu či opravu výrobků nebo pokud dopravní společnost přijme zakázku na přepravu od těchto osob, vystavuje se pokutě v řádu statisíců až milionů korun. Stejně tak se osoby uvedené na sankčních seznamech nesmějí účastnit veřejných zakázek, a to ani jako subdodavatelé.
Lze tedy pouze doporučit důslednou lustraci nových i stávajících klientů ve vztahu k sankčnímu seznamu EU i národnímu sankčnímu seznamu, zejména hrozí-li zvýšené riziko s ohledem na region či charakter obchodu apod. a případně se o dalším postupu poradit s odborníkem na sankční právo.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
