Články s tagem: mezinárodní právo

Hlad jako nepřítel krutější a děsivější než desítky raket a samopalů. V obléhaných městech úmyslně odstřižených od vnějšího světa i dodávek potravin dnes žije téměř 400 tisíc Syřanů. Za kilo pšenice v nich zaplatíte i více než 300 dolarů. Jak se na úmyslné hladovění civilního obyvatelstva dívá mezinárodní humanitární právo? Je v pořádku snažit se vyhladovět svého nepřítele? A co pokud jsou jím vaši vlastní občané?

Praha, 27. listopadu 2015 – Cílem zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu je přijetí nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která by měla začít platit od roku 2020. Klimatická konference v Paříži (COP 21) potrvá od neděle 29. listopadu do pátku 11. prosince.

Praha 9. listopadu (ČTK) - Vláda dnes schválila novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ta na základě požadavků EU sjednocuje postupy při automatické výměně daňových informací podle globálních standardů. Ty jsou v souladu s požadavky USA na informace o bankovních účtech (tzv. FATCA). Proto materiál ruší zákon o výměně informací o finančních účtech s USA pro správu daní. Informoval o tom tiskový odbor úřadu vlády. Norma by měla začít platit od ledna 2016.

Tento článek je založen na přednášce Cyber War and Law capt. Pascala Brangetta z NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCOE) ze dne 05. srpna 2015 v rámci 3rd Brno Summer School on IT Law. V rámci ní se cpt. Brangetto zaměřil zejména na právní problematiku útoků v kyberprostoru, přičemž představil NATO CCDCOE a Tallinský manuál, což je příručka vypracovaná CCDCOE, která mapuje pohled mezinárodního práva na vedení války v kyberprostoru.

Americký prezident Franklin D. Roosevelt byl prvním, kdo použil termín Spojené národy v kontextu, v jakém jej známe dnes. Stalo se tomu 1. ledna 1942 v Deklaraci Spojených národů, kde se 26 členských států zavázalo vést boj proti mocnostem Osy a neuzavírat separátní mír. Jednou ze zemí, které tuto deklaraci podepsaly, bylo i Československo.

Dne 17. 12. 2014 Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 30 Cdo 3671/2013 posuzoval případ, kdy by měla být exekuce zastavena na základě zahraničního (slovenského) rozhodnutí o tom, že osoba, která podepsala exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti, není jednatelem společnosti.

Druhá část rozhovoru s Choong-Hee Hahnem, který předsedal 47. zasedání UNCITRAL. V současné době je velvyslancem a zástupcem stálého představitele Korejské republiky v OSN v New Yorku.

Praha 19. září (ČTK) - Sněmovna schválila mezinárodní smlouvu o obchodu se zbraněmi, kterou loni v dubu schválilo Valné shromáždění OSN. Jde o první dokument svého druhu, který zpřísňuje celosvětový obchod s konvenčními zbraněmi. Je označován za nejvýznamnější odzbrojovací krok mezinárodního společenství od roku 1996, kdy byla přijata dohoda, která zakazuje jaderné zkoušky.

V této závěrečné části se autor zaměří na doktrínu The Rule of Law, která je příznačná zejména pro angloamerickou právní kulturu, avšak její dopady je možné sledovat i na území České republiky. Cílem OSN je prosazování The Rule of Law na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Tento článek je věnován náhledu do činnosti Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN (UNCITRAL) a jejího 47. zasedání, jehož se autor zúčastnil. Text obsahuje souhrn činností vládních i nevládních organizací a jejich spolupráci s UNCITRAL, jejíž výsledky dopadají na všechny členské státy v souladu s harmonizační politikou Spojených národů.

Série na sebe navazujících článků je náhledem do teoretické i praktické roviny problematiky zahrnující soudobé záležitosti OSN. Autor se v průběhu měsíce července při příležitosti 47. zasedání Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN účastnil této session jako reprezentant the European Law Students‘ Association.

„Mluviti stříbro, mlčeti zlato,“ praví známé přísloví. Jednou ze základních zásad, kterými se Mezinárodní výbor Červeného kříže řídí, je záruka naprosté diskrétnosti a důvěrnosti. Proč může mít smysl mlčet, přestože jste přímými svědky porušování humanitárního či mezinárodního práva? Na to se pokusí odpovědět čtvrtý díl seriálu zaměřeného na charakter a činnost Mezinárodního výboru Červeného kříže.

V pořadí již třetí díl seriálu o Mezinárodním výboru Červeného kříže. Tentokrát věnovaný principu neutrality.

Druhý díl seriálu zaměřeného na Mezinárodní výbor Červeného kříže a jeho klíčové principy bude věnován principu nestrannosti. Proč je vlastně tak důležité zůstat na onom pomyslném „Území Nikoho“?

První světová válka, druhá světová válka, konflikt na Korejském poloostrově, Kambodža za vlády Rudých Khmerů, 90. léta a rozpad bývalé Jugoslávie, občanská válka v Sýrii... Všechny tyto ozbrojené konflikty mají navzdory času, poloze či charakteru jednoho společného jmenovatele - Mezinárodní výbor Červeného kříže. Nezávislou mezinárodní organizaci, která vznikla před více než 151 lety a dala za si úkol pomáhat i na těch nejkrvavějších bojištích světa. Tento seriál bude věnován právě jí a jejím hlavním a klíčovým principům.

V poslední době jsme logicky svědky mnoha komentářů mezinárodního práva a jeho porušování v souvislosti s ukrajinskými událostmi, zejména pak s událostmi krymskými. Různí odborníci a redaktoři se předhání ve výčtu porušení mezinárodního práva ze strany Ruské federace. Politiky pochopitelně nevyjímaje.

Autonomní republika Krym byla ještě před několika měsíci de iure i de facto pevná součást Ukrajinské republiky. Politické události související s Majdanem a následná politická a společenská nestabilita v zemi však otřásly nejen celou Ukrajinou, ale i právním statusem jak Krymské autonomní republiky, tak i sídlem ukrajinské a ruské námořní flotily – přístavním městem Sevastopol.

Uvedený soud je příslušný pouze k rozhodnutí o škodě, ke které došlo na území členského státu, v němž se tento soud nachází. Komentář k Rozsudku Soudního dvora Evropské unie - Peter Pinckney (C-170/12)

Horní komora ruského parlamentu připravuje zákon, který by v případě protiruských sankcí Západu umožnil konfiskovat jmění, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku.

Monster procesy, kde se spotřebitelé domáhají svých práv hromadnou žalobou, mají svoji tradici zejména ve Spojených státech. Na úrovni Evropské unii se právní základ hromadných žalob spotřebitelů podaných proti obchodníkům připravuje již dlouhá léta. Tento článek má za cíl nastínit současný právní vývoj a budoucí vyhlídky evropské hromadné žaloby.