Krátká úvaha nad současnou rolí OSN a tím co přinese 70. Valné shromáždění

Americký prezident Franklin D. Roosevelt byl prvním, kdo použil termín Spojené národy v kontextu, v jakém jej známe dnes. Stalo se tomu 1. ledna 1942 v Deklaraci Spojených národů, kde se 26 členských států zavázalo vést boj proti mocnostem Osy a neuzavírat separátní mír. Jednou ze zemí, které tuto deklaraci podepsaly, bylo i Československo.

advokátní koncipient
Foto: Shutterstock

Později, v roce 1945, se sešli zástupci 50 zemí světa v San Francisku, kde společně přijali Chartu OSN (Polsko v San Francisku nebylo zastoupeno, avšak je počítáno mezi zákládající státy, kterých tudíž bylo celkem 51). Charta OSN vstoupila v platnost 24. října 1945, kdy ji většina zemí ratifikovala. Za Československo ji podepsal ministr zahraničních věcí Jan Masaryk. Tento den je dnes brán jako světový den OSN. K původní deklaraci ze dne 1. ledna 1942 se Charta OSN hlásí a uznává ji ve svém článku 3. Zajímavostí je, že jedním ze 14 tvůrců Charty OSN byl i zástupce Československa a jeho první velvyslanec při OSN Jan Papánek.[1]

V mezích tohoto krátkého článku bych rád zhodnotil 70 leté působení OSN. Zamyslel se nad tím, jaké další výzvy a úkoly nejvýznamnější světovou organizaci čekají a jakým způsobem se ji daří plnit cíle, které si ve své chartě sama vytyčila:

  • Uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti,
  • vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva,
  • podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě,
  • pěstovat snášenlivost a navzájem žíti v míru jako dobří sousedé,
  • sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti,
  • přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního povznesení všech národů.[2]

Zhodnotit sedmdesát let působení mezinárodní organizace jistě není jednoduché. Nelze sledovat svět rok s OSN a rok bez něj, kdybychom pak jen porovnali rozdíl, tak jako když se chceme přesvědčit, jestli se nám zlepší známky ve škole, když budeme mít doučování z matematiky. Projekty OSN jsou dlouhodobé, prolínají se a navazují na sebe. Zkusím tedy vypravit krátký exkurz do minulosti a přiblížit tak, co Spojené národy světu daly a kde naopak selhaly.

Úspěchy OSN – od neštovic k válečným zločincům

Hlavním úkolem spojených národů bylo a je zabezpečovat, budovat a udržovat mír. Jedná se o úkol odvážný. Zcela určitě nelze objektivně říci, že by se na světe neobjevovaly válečné konflikty. Porovnáme-li ovšem počet válečných sporů v první polovině dvacátého století se současným stavem, zjistíme, že svět od založení OSN skutečně válčí méně. OSN rovněž hraje důležitou roli jako mediátor v mnohých sporech, které by jinak pravděpodobně eskalovaly do ozbrojeného konfliktu. Jen v současnosti jednotky OSN operují na šestnácti mírových misích. Spojené národy jsou zároveň jedním z aktivních hráčů boje proti terorismu. I Česká republika skromně přispívá účastí svých vojáků do armády spojených národů pro pozorovatelské mise a mise pro udržení míru. Během své spolupráce s OSN jich vyslala cca 3000. Jen pro zajímavost právní úprava vysílání českých vojáků do zahraničí je upravena dikcí zákona 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, konkrétně ust. § 10. Ve vztahu k OSN může vláda taktéž provést rozhodnutí Rady bezpečnosti nařízením, které však musí posléze schválit parlament.[3]

Jedním z klíčových úspěchů Spojených národů bylo vymýcení pravých neštovic v roce 1977. Jedná se o chorobu, která byla jednou z nejhorších infekčních nemocí vůbec. U nemocných se ztráty na životech pohybovaly v rozmezí mezi 20 a 30 procenty. Historicky mají pravé neštovice na svém kontě miliony obětí a mohou být srovnávány s dýmějovým morem nebo cholerou. Boj pravým neštovicím vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO), která je agenturou spojených národů. První ne příliš podařené pokusy probíhaly od roku 1959. Později v roce 1967 WHO ohlásila plán na úplné vymýcení neštovic (jenom v tomto roce pravé neštovice zahubily dva miliony lidí). Pro naši národní hrdost je důležité zmínit, že strategický plán na boj s chorobou byl dílem českého epidemiologa Karla Rašky, který působil v Ženevě (Karel Raška rovněž proslul v boji s epidemií skvrnitého tyfu v Terezíně).[4]

Spojené národy by jen velmi složitě budovaly mír, pokud by nestíhaly válečné zločince. K výrazným úspěchů OSN tudíž patří známé soudní procesy se Slobodanem Miloševičem a Charlesem Taylorem. Slobodan Miloševič stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu, kde se zpovídal ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů páchaných v průběhu Jugoslávské války, zejména pak z genocidy v Bosně mezi lety 1992 a 1995. Hlavní žalobkyně tribunálu Carla del Ponteová o tomto soudním procesu řekla, že v civilizovaném světe může být vnímán jako vítězství dobra nad zlem. Před zahájením procesu byly ještě horkou jehlou ušity změny článku 8 Římského statutu, který válečné zločiny upravuje. Právě díky této změně je Římský statut stěžejní pro řízení o válečných zločinech a panuje nad národní jurisdikcí. Římský statut je v obecné rovině nejdůležitějším právním předpisem pro Mezinárodní trestní soud sídlící v Haagu (označován jako ICC). Miloševič svoji vinu nikdy nepřiznal a nepřijal zodpovědnost za zabíjení a znásilňování obětí. Neuznal ani legitimitu svého procesu. Zemřel ve své cele v Haagu před vynesením rozsudku.[5]

Charles Taylor byl v roce 2006 zadržen v Nigérii a dopraven do Haagu, kde se zpovídal ze svých hrůzostrašných činů. Jednalo se o prezidenta Libérie (nejstarší africké republiky), který uplatňoval autoritářský režim a dopustil se mnohých zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Účastnil se a podporoval válku v sousední Sierra Leone. Především podporoval jednotky revoluční fronty (RUF), a to výměnou za tzv. krvavé diamanty. Z těch Taylor následně financoval válku v Libérii. Jeho vojáci mrzačili, zabíjeli, znásilňovali a dopouštěli se kanibalismu, v bojích používali dětské vojáky, terorizovali civilní obyvatelstvo, plenili a sexuálně zotročovali svoje oběti. Tím Taylor porušil minimálně článek 3 Ženevské úmluvy z roku 1949:

Konflikty povahy jiné než mezinárodní. V případě ozbrojeného konfliktu, který nemá mezinárodní ráz a který vznikne na území některé z Vysokých smluvních stran, bude každá ze stran v konfliktu zavázána říditi se při nejmenším těmito ustanoveními: 1. S osobami, které se přímo neúčastní nepřátelství, včetně příslušníků ozbrojených sil, kteří složili zbraně, a osob, které byly vyřazeny z boje nemocí, zraněním, zadržením nebo jakoukoli jinou příčinou, bude se za všech okolností zacházet lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování založeného na rase, barvě, náboženství či víře, pohlaví, rodu či majetku nebo na jakémkoli jiném obdobném znaku. Proto jsou a zůstávají zakázány v každé době a na každém místě, pokud jde o osoby nahoře zmíněné:

a) útoky na život a zdraví, zejména vražda ve všech formách, zmrzačení, kruté nakládání, trýznění a mučení,

b) braní rukojmí,

c) útoky proti osobní důstojnosti, zejména ponižující a pokořující zacházení,

d) odsouzení a vykonání popravy bez předchozího rozsudku vyneseného řádně ustaveným soudem, poskytujícím soudní záruky uznané civilisovanými národy za nezbytné.

2. Ranění a nemocní budou sebráni a ošetřeni. Nestranná lidumilná organisace, jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, může nabídnouti své služby stranám v konfliktu. Strany v konfliktu se mimo to vynasnaží, aby zvláštními dohodami byla uvedena v účinnost všechna ostatní ustanovení této úmluvy nebo jejich část. Použití předchozích ustanovení nebude míti vliv na právní postavení stran v konfliktu.[6]

Taylorova obžaloba z roku 2003 čítala celkem 17 zločinů. Proces skončil odsuzujícím rozsudkem s trestem padesáti let vězení.[7]

Spojené národy mají za sebou i mnoho dalších úspěchů. Počítat můžeme boj proti hladomoru, jaderné odzbrojování některých států (např. Kazachstán a Jihoafrická republika), boj za genderovou rovnoprávnost (v tomto směru je velmi aktivní složka OSN UN Women), dále OSN podporuje boj členských států v boji proti drogám, pašeráctví a terorismu (UNODC), velmi aktivní a známou složkou OSN je UNICEF, který podporuje dlouhodobý rozvoj a péči o děti a jejich matky. Zapomenout nesmíme ani UNESCO, které chrání světové dědictví vědu a kulturu a podporuje vzdělávání. V neposlední řadě Spojené národy pomáhají rozvojovým zemím v jejich (nejen) ekonomickém růstu, ale i dalším rozvoji a pomáhají rozvíjet světový trh (UNCTAD / UNDP).

Drahá účast v OSN?

Na straně druhé Spojené národy stojí členské státy nemalé příspěvky. Česká republika se v rozmezí let 2013 až 2015 podílela na rozpočtu OSN jeho 0,386 % částí, tato výše ovšem nezahrnuje náklady na mírové operace. Například v roce 2011 Česká republika na účet Spojených národů poukázala celkem 465 milionů korun. Největším přispěvatelem jsou tradičně USA, které do rozpočtu Spojených národů v roce 2013 poslaly 450 milionů dolarů. Vzhledem k výši nákladů se tedy můžeme ptát, zda stojí za to vynakládat takové finanční prostředky na fungování jedné organizace a zda jsou na straně OSN skutečně vždy jen úspěchy?[8]

Co se (v) OSN nepovedlo

Vzhledem k tomu jakým způsobem byla otázka výše položena, lze snadno odhadnout, že OSN za sebou má i několik neúspěchů. Například mírové misi Spojených národů se v roce 1994 nepodařilo zabránit genocidě ve Rwandě. Toto selhání mělo za následek vyvraždění přibližně 70 % národnostní menšiny Tutsiů, celkem více než milion obyvatel. Genocida, která vypukla 6. dubna 1994 ovšem eskalovala po dlouhodobém napětí mezi Tutsii a majoritním kmenem Hutuů. Spojeným národům lze vyčítat pochybení, jelikož jednotky OSN v době počátku tohoto masakru ve Rwandě byly, a to již od roku 1993. Jejich mandát byl však striktně omezen na pozorování. Po vypuknutí genocidy generál mírových sil Roméo Dallaire požádal o rozšíření mandátu, to však bylo zmítnuto. OSN naopak odhlasovalo stažení většiny svých jednotek ze země. Po 21. dubnu ve Rwandě z původních 2500 akceschopných vojáků zůstalo jen 270. Nejvíce lze pochybění vyčítat Francii a USA. Francie s Rwandou obchodovala, dokonce jí dodávala zbraně, a ze sobeckých důvodů tedy zvolila vlastní ekonomický prospěch. Spojené státy za sebou měly neúspěšné působení v Somálsku a neměly další zájem plést se do afrických sporů. OSN se situaci snažilo nejvíce uklidnit tím, že zpočátku odmítalo hubení menšiny nazývat genocidou nýbrž občanskou válkou a tím obhájit svoji nečinnost. Rwandská genocida je bezesporu smutnou kapitolu v novodobých dějinách světa a velkým zaváháním Spojených národů.[9]

Seznam neúspěchů OSN můžeme rovněž rozšířit o zavlečení cholery na Haiti. Toto onemocnění do země přinesly mírové síly nepálské národnosti po zemětřesení v roce 2010. Zavlečení cholery na Haiti mělo za následek více než osm tisíc obětí na životech a přes 650 tisíc nakažených lidí. Postižení a jejich rodiny se po Spojených národech domáhají odškodnění. OSN se však brání tím, že má jako mezinárodní organizace imunitu. Bohužel se choleru na Haiti nedaří dostat zcela pod kontrolu. V důsledku toho na ni stále umírají lidé.[10]

Sedmdesát let OSN

Ve výčtu projektů, které byly ze strany OSN nevydařené, nebo alespoň sporné bychom rovněž mohli pokračovat. Účelem tohoto textu ovšem není Spojené národy kritizovat, ale spíše se pokusit jejich působení objektivně zhodnotit. Můj názor je takový, že během sedmdesáti let OSN světu dalo mnoho a nemalé prostředky investované členskými státy se světu zhodnotily. Příklady nepovedených projektů jen naznačují, že je zde stále prostor pro zlepšení a efektivnější činnost této světové organizace. Oběti váhání diplomatů a členských států jsou pak smutným důkazem toho, že ne všechny problémy lze vyřešit vyjednáváním. V některých případech bych tedy Spojeným národům a celému světu přál do budoucna větší akceschopnost a odvahu jednat, je-li to potřeba.

Role Československa a České republiky v OSN

V úvodu tohoto článku uvádím, že Československo patřilo k zakládajícím členům OSN. Rád bych se nyní před jeho závěrem krátce zaměřil na působení Československa a České republiky v rámci OSN. Již v roce 1947 bylo v Československu zřízeno informační centrum OSN (UNIC), které bylo jednou z prvních poboček na světě.

Více jak dvacet let poté se situace v Československu, po vpádu vojsk Varšavské smlouvy na naše území, stala hlavním tématem Rady bezpečnosti OSN. Tehdejší ministr zahraničních věcí Jiří Hájek na Radě bezpečnosti uvedl, že žádá okamžité stažení vojsk Varšavské smlouvy a jejich vpád označil za porušení suverenity Československa. Velvyslanec Sovětského svazu Jacob Malik ovšem jeho slova negoval tím, že se jedná o přátelskou pomoc, a že vojska Varšavské smlouvy byla do Československa pozvána.

Po sametové revoluci a osamostatnění Slovenska musela Česká republika jako nový stát v roce 1993 do Spojených národů znovu vstoupit. Od té doby Česká republika s OSN úzce spolupracuje. V současnosti v Čechách najdeme Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO), ale i pobočku UNICEF nebo informační centrum OSN. Česká republika se rovněž za dobu svého působení podílela aktivně na řízení jednotlivých orgánů Spojených národů. Byla několikrát členem Hospodářské a sociální rady a v roce 1997 se dokonce ujala jejího předsednictví. Česká republika rovněž v minulosti předsedala Komisi pro lidská práva. Z právního úhlu pohledu bylo naším úspěchem jmenování soudce JUDr. Roberta Fremra soudcem ad litem trestního tribunálu pro Rwandu. Mezi největší úspěchy bezesporu patří předsednictví České republiky Valnému shromáždění v roce 2002 až 2003 a členství v Radě bezpečnosti v roce 1994 až 1995.

Česká republika ve své koncepci zahraniční politiky schválené vládou 20. července 2011 vnímá OSN jako svého klíčového multilaterálního partnera pro udržitelný rozvoj, mír a bezpečnost. Máme zájem na podpoře OSN v odzbrojování, v boji proti šíření zbraní hromadného ničení, potírání terorismu, v prevenci konfliktů a v post-konfliktní obnově postižených zemí. Naše vlast taktéž silně podporuje šíření a rozvoj demokracie, lidských práv, svobodu projevu a zákaz mučení. Rovněž usilujeme o změnu vnitřní struktury fungování OSN včetně rady bezpečnosti směrem k vyváženějšímu zastoupení členských států a světových regionů. Naše země klade důraz na zdravé finanční řízení a rozpočtovou disciplínu. Podporuje prosazování společných zájmů a jejich vyjednávání prostřednictvím EU. Česká republika má svoje stálá zastoupení při OSN v New Yorku, v Ženevě a ve Vídni. V Paříži pak nalezneme stále zastoupení České republiky při UNESCO.[11]

Závěrem

Rok 2015 je rokem velikých výročí. Na jaře jsme byli svědky 70. oslav konce druhé světové války v Evropě. V nedávné době proběhly oslavy konce druhé světové války na světě a před námi stojí zahájení výročního sedmdesátého Valného shromáždění OSN, které začíná již dnes, tedy 15. 9. 2015. The Guardian označil zahájení 70. Valného shromáždění za skutečný souboj titánů. Během několika málo dnů se v New Yorku sejde Barack Obama, Vladimír Putin, Hassan Rouhani, Xi Jinping, François Holland, papež František a další. Českou republiku bude reprezentovat především prezident Miloš Zeman a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. K sedmdesátému výročí OSN bych nám všem a celému světu popřál jeho budoucí úspěšnou a efektivní existenci, bezpečnost a mír.[12]


[1] OSN. OSN historie. [online]. [1. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.osn.cz/osn/historie/ 

UN. UN history. [online]. [1. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.un.org/en/aboutun/history/declaration.shtml.

Charta Organizace spojených národů a Statut mezinárodního soudního dvora. [online]. [1. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf

Stálá mise České republiky při OSN v New Yorku. Česká republika a OSN. [online]. [9. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.mzv.cz/un.newyork/cz/ceska_republika_a_osn_1/index.html

[2] Charta Organizace spojených národů a Statut mezinárodního soudního dvora. [online]. [1. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf

[3] KOŘAN, Michal. Česká zahraniční politika v zrcadle sociálně-vědního výzkumu. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, 290 s. ISBN 978-80-86506-81-4. str. 75.

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Evropa 2045. organizace spojených národů. [online]. [1. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=5&tema=135

UN. UN peackepaing. [online]. [6. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.un.org/en/peacekeeping/about/

The Telegraph. UN at 70: Five greatest successes and failures. [online]. [6. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/switzerland/11700969/UN-at-70-Five-greatest-successes-and-failures.html

[4] Evropa 2045. organizace spojených národů. [online]. [2. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=5&tema=135

WHO. Smrt pravých neštovic. [online]. [2. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.who.cz/vystava-smrt-pravych-nestovic.html

Česká televize. Český lékař Karel Raška pomohl vymýtit neštovice. [online]. [2. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1465667-cesky-lekar-karel-raska-pomohl-vymytit-nestovice

[5] The Telegraph. UN at 70: Five greatest successes and failures. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/switzerland/11700969/UN-at-70-Five-greatest-successes-and-failures.html

Římský statut mezinárodního trestního soudu. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.icc-cpi.int/NR/rdonlyres/ADD16852-AEE9-4757-ABE7-9CDC7CF02886/283503/RomeStatutEng1.pdf

Human rights watch. Milosevic and the ICC. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: https://www.hrw.org/news/2002/02/11/milosevic-and-icc

Global Policy Forum. The Trial of Slobodan Milosevic. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: https://www.globalpolicy.org/component/content/article/163-general/28696-the-trial-of-slobodan-milosevic.html

Milosevic's war crimes trial a 4-year marathon. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.cnn.com/2006/WORLD/europe/03/11/milosevic.trial/

Revue politika. Slobodan Milošević: pohled zpět. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.revuepolitika.cz/clanky/470/slobodan-milosevic-pohled-zpet

[6] ŽENEVSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ OBĚTÍ OZBROJENÝCH KONFLIKTŮ ze dne 12. srpna 1949. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp_knihovna/zenevske_umluvy.pdf

[7] Nigeria, International Justice System and Charles Taylor: Challenges and Opportunities. 02 June 2005 The Hague. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.icc-cpi.int/iccdocs/asp_docs/library/organs/otp/Chief.pdf#search=charles%20taylor

The Telegraph. UN at 70: Five greatest successes and failures. [online]. [6. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/switzerland/11700969/UN-at-70-Five-greatest-successes-and-failures.html

BBC. Q&A: Charles Taylor on trial. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.bbc.com/news/world-africa-10878424

Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ke Zvláštnímu soudu pro Sierra Leone: případ Charlese Taylora. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P6-TA-2005-0059&format=XML&language=CS

Idnes. Liberijský diktátor je válečný zločinec, kvůli zvěrstvům v Sieře Leone. [online]. [8. 9. 2015]. volně dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/rozsudek-nad-charlesem-taylorem-da8-/zahranicni.aspx?c=A120426_104235_zahranicni_ipl

[8] The Telegraph. UN at 70: Five greatest successes and failures. [online]. [6. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/switzerland/11700969/UN-at-70-Five-greatest-successes-and-failures.html

Novinky. Za členství v mnohdy nesmyslných institucích platí Česko miliardy. [online]. [9. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.novinky.cz/domaci/300604-za-clenstvi-v-mnohdy-nesmyslnych-institucich-plati-cesko-miliardy.html

Čtrnáctideník. Cevro. Vydáno dne 14. 5. 2013. [online]. [9. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.cevro.cz/web_files/soubory/ctrnacni-deniky/14denik_9_2013.pdf

Vše o OSN: historie, struktura, financování. V Praze: Informační centrum OSN, c2014, 15 s. ISBN 978-80-86348-18-6.

[9] The Telegraph. UN at 70: Five greatest successes and failures. [online]. [9. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/switzerland/11700969/UN-at-70-Five-greatest-successes-and-failures.html

Ústav mezinárodních vztahů Praha. Proč OSN nezabránila genocidě ve Rwandě?. [online]. [9. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.iir.cz/article/proc-mirotvurci-osn-selhali-v-zabraneni-genocidy-ve-rwande

[10] Idnes. OSN čelí žalobě kvůli epidemii cholery, na Haiti ji zavlekli mírotvorci. . [online]. [9. 9. 2015]. volně dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/osn-zazalovali-pozustali-obeti-epidemie-cholery-na-haiti-chteji-odskodne-1lo-/zahranicni.aspx?c=A131010_155910_zahranicni_im

[11] Vše o OSN: historie, struktura, financování. V Praze: Informační centrum OSN, c2014, 15 s. ISBN 978-80-86348-18-6.

Stálá mise České republiky při OSN v New Yorku. Česká republika a OSN. [online]. [12. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.mzv.cz/un.newyork/cz/ceska_republika_a_osn_1/index.html

Stálé zastoupení České republiky při OSN, OBSE, a ostatních mezinárodních organizací ve Vídni. Česká republika v OSN. . [online]. [12. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.mzv.cz/mission.vienna/cz/organizace_v_pusobnosti_mise/osn/cr_v_osn/index.html

Český rozhlas. Words, words, words… The United Nations and the 1968 invasion. [online]. [12. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.radio.cz/en/section/archives/words-words-words-the-united-nations-and-the-1968-invasion-1

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Koncepce zahraniční politiky České republiky. [online]. [12. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.mzv.cz/file/675937/koncepce_zahranicni_politiky_2011_cz.pdf

[12] The Guardian. Obama, Putin, Rouhani, Xi and Hollande to address UN on same day. . [online]. [12. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.theguardian.com/world/2015/jul/29/obama-putin-rouhani-xi-hollande-un-same-day-general-assembly-70th-anniversary

Parlamentní listy. Sobotka jede do New Yorku ve stejnou dobu jako Zeman. Půjde ale na jinou akci. [online]. [12. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Sobotka-jede-do-New-Yorku-ve-stejnou-dobu-jako-Zeman-Pujde-ale-na-jinou-akci-398912

Římskokatolická farnost Benešov. Papež navštíví OSN. [online]. [12. 9. 2015]. volně dostupné na: http://www.farnost-benesov.cz/event/papez-navstivi-osn/#.VfRxrvntlBc

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články