OSN. Místo, kde tvoříme právo - III. část

V této závěrečné části se autor zaměří na doktrínu The Rule of Law, která je příznačná zejména pro angloamerickou právní kulturu, avšak její dopady je možné sledovat i na území České republiky. Cílem OSN je prosazování The Rule of Law na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

The Rule of Law, neboli doktrína panství práva či právního státu, je problematikou, jež se týká každého jednotlivého státního uskupení a jeho občanů. Mluvíme o doktríně angloamerické právní kultury, která se v mnohém liší od kontinentálního pojetí právní kultury, a to zejména tím, že The Rule of Law nepramení primárně ze zákona, jako ze stěžejního zdroje práva, nýbrž stanoví maximu, kterou je stát právně vázán.

Problémem doktríny v závislosti na jejím historickém vývoji a přizpůsobování se rozvoji právního světa v jeho nesčetných a měnících se podmínkách je skutečnost, že odborná společnost nebyla do této doby schopna přijmout jednotnou definici The Rule of Law. Vývoj tohoto právního konceptu, byť užívá moderního názvu, lze sledovat už v antickém Řecku, Římě, Číně či Mezopotámii. Samotný princip The Rule of Law se vyvinul z principu vlády muže, neboli absolutistické monarchie, kde panovník stojí nad zákony země a dle jeho uvážení se mocenská centra státu zabývají, chceme-li směřují činnost státního aparátu k dosažení vytyčeného cíle v souladu s panovníkovou vůlí.

Aristoteles před více než dvěma tisíci lety řekl, že "The Rule of Law, neboli panství práva, je lepší než vláda jakéhokoli jednotlivce."

V moderní společnosti je The Rule of Law považováno za klíčový jev, který má zabezpečit kvalitní a spravedlivou vládu země při řízení státního aparátu. Rozvoj jednotlivých států, jejichž politická, ekonomická a právní situace je v mnoha ohledech značně odlišná, se na pomyslné křivce vzájemně vzdaluje společnému smyslu harmonizace. Cílem OSN je prosazování The Rule of Law na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Hlavní myšlenkou této mise je vybudovat respekt a dosáhnout oboustranného smíru v rámci probíhajících i možných budoucích konfliktů, chránit lidská práva a zachovat progresivní ekonomický vývoj. Základním principem doktríny je dosažení rovnosti v právu, počínaje od jednotlivce k samotnému státu by měl mít každý stejná práva a povinnosti. Klíčovou ideou, kterou The Rule of Law do společnosti vštěpuje, je právní stát, ve kterém žádná entita nestojí nad právem a je tomuto právu, ať už má formu zákona či jiné závazné právní normy, výslovně odpovědná.   

Generální tajemník OSN vymezuje The Rule of Law jako princip vlády, ve kterém všechny osoby, instituce a ostatní entity zahrnující soukromé i veřejné právnické osoby, včetně státu odpovídají zákonům. Tyto zákony musí být veřejně vyhlašovány, bez rozdílu vynucovány a nezávisle judikovány, to vše v souladu s mezinárodními normami upravujícími základní lidská práva a standardy v této oblasti. Takové postupy samozřejmě též vyžadují opatření, jimiž bude zajištěno dodržování výsostného postavení práva, rovnost a odpovědnost před zákonem, rovné postavení při přístupu ke spravedlnosti, dělba moci, účast na rozhodování, právní jistota a samozřejmě procesní a právní transparentnost.

Prostředky jimiž se OSN snaží vštěpovat a bdít nad dodržováním The Rule of Law v jednotlivých státech jsou Všeobecná deklarace lidských práv OSN z roku 1948 a Charta OSN z roku 1945. Průzkumy Světové banky ukazují procentuální četnost užívání a potlačování doktríny The Rule of Law v jednotlivých státech. Horní příčky úspěšnosti obsadily státy západní Evropy a Severní Ameriky, kde je doktrína dodržována v relaci od 90 do 100 procent. Percentil blížící se k bodu mrazu naopak nacházíme v oblasti střední Afriky a severní části Jižní Ameriky.

Spojené státy americké jako příklad státu s téměř stoprocentním dodržováním doktríny The Rule of Law je klasickou ukázkou moderní demokracie. Nejvyšší právní maximou USA je Ústava z roku 1787 jíž jsou podřízeni všichni vládní úředníci USA, což zahrnuje prezidenta, soudce Nejvyššího soudu, státní soudce a zákonodárce a všechny členy Kongresu.

Členské státy UNCITRAL se shodly, že obchod se ze své podstaty stává nejdůležitějším motorem ekonomiky, ekonomického rozvoje a zaměstnanosti. Odstranění diskriminace a společná politika v oblasti mezinárodního obchodního práva vede ke společné harmonizaci a odstranění překážek v této oblasti, jak zdůraznilo na svém posledním zasedání Valné shromáždění OSN. Členské státy nicméně došly ke shodě, že nebude jednoduché v návaznosti na veškeré zainteresované oblasti rozhodnout, jak doktrínu The Rule of Law správně užít.

Jak zdůraznila Rule of Law Unit (Koordinační skupina OSN pro The Rule of Law), je nezbytně nutné, abychom pokračovali ve snaze o rozšíření ochrany lidských práv, jejichž důležitost pro budoucí fungování vyjádřily samotné členské státy. Koordinační skupina pro The Rule of Law bude v tomto ohledu státům nápomocna v maximální možné míře. Hlavním cílem je zaměřit se zejména na oblasti oslabující ekonomiku členských států a najít efektivní řešení, zejména v rámci přijímání protikorupčních opatření. V tomto úsilí budeme pokračovat s iniciativou pro vývojovou stabilitu Global compact.

Jak ale vypadá vakuum The Rule of Law, tedy stát neposkvrněný aplikací této doktríny? OSN se v těchto zemích účastní misí na podporu a opětovné či prvotní vybudování The Rule of Law v nedotčeném státě. V prvé řadě se jedná o země zasažené konfliktem, jejichž právní systém ukazuje hromadící se znaky politického chaosu narážející na prvky diskriminace a jen stěží bychom zde hledali odrazy ochranářských požadavků lidských práv a standardů trestního práva. Zákony zde mohou být obsaženy v tištěných podobách sbírek zákonů, nicméně široké veřejnosti neznámy. Dalším problémem jsou soudní a policejní složky, jejichž primárním zájmem se v době nepokojů stalo hmotné a finanční zajištění na úkor spravedlnosti. Všechna práva chráněná v demokratické společnosti prostřednictvím mezinárodních dohod a listin ztrácí ve společnosti zasažené válečnými konflikty své místo. OSN se v těchto situacích snaží poskytovat nejrůznější druhy pomoci, které by měly v závěru vyústit v restrukturalizaci země a státního aparátu a nastolení moderní demokracie. Mluvíme o mezinárodních problémech jejichž řešení je v moderní společnosti nezbytné, avšak řádově otázkou let až desetiletí.   

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu