Ruský parlament chystá zákon o zabavení majetku firem z USA a EU
Horní komora ruského parlamentu připravuje zákon, který by v případě protiruských sankcí Západu umožnil konfiskovat jmění, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku.
Agentuře RIA Novosti to dnes sdělil Andrej Klišas, šéf ústavněprávního výboru Rady federace.
“Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky,” řekl senátor ruské agentuře. Poslanci nyní podle něj pečlivě studují, nakolik rozhodnutí o konfiskaci jmění zahraničních firem a cizinců odpovídá ruské ústavě. “O tom, že je v souladu s evropskými standardy, nepochybujeme,” řekl Klišas.
Možnost konfiskace by podle senátora měl legalizovat samostatný federální zákon. “Jakékoli sankce musejí být oboustranné,” řekl.
Západ zvažuje sankce proti Rusku po vpádu ruských jednotek na ukrajinský Krym. Podle amerických novinářů se uvažuje o nevydávání víz odpovědným ruským činitelům, o ekonomických omezeních či o zmrazení majetku ruských institucí. Evropská unie navrhuje pozastavit jednání s Ruskem o liberalizaci vízového režimu, pokud Moskva nepřispěje k uvolnění vyhrocené situace. Rozhodovat se má na čtvrtečním mimořádném summitu EU.
O tvrdé reakci na jakékoli západní sankce hovořila Moskva už v úterý. Prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci označil hrozby sankcemi za “škodlivé a kontraproduktivní”. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva na případné sankce odpoví, “a to nikoli nutně zrcadlově”.
Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev se nechal slyšet, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. Od jeho slov se později Kreml distancoval.
Ruská Rada federace v pondělí doporučila prezidentu Putinovi, aby odvetou za americkou kritiku ruského postupu na Krymu odvolal ruského velvyslance v USA. Šéf Kremlu ale návrh odmítl s tím, že podobné opatření by bylo “tou poslední možností”.
Zdroj: ČTK
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.
