Ženy, mír a bezpečnost: otevřená debata o sexuálním násilí páchaného na ženách během ozbrojených v konfliktů

„Sexuální násilí páchané na ženách bylo v roce 2018 jedním z hlavních hnacích sil násilného přesídlení v Myanmaru a mnoha dalších zemích,“ prohlásila dne 16. dubna 2018 Zástupkyně Generálního tajemníka OSN Amina Mohammed během debaty, která se uskutečnila na půdě Rady bezpečnosti Organizace spojených národů („RB OSN“).

advokátní koncipientka, AK Roubík & spol.
Foto: Fotolia

Předmětem celodenní diskuze byla tématika Ženy, mír a bezpečnost. Cílem otevřené debaty bylo nalézt příležitosti a mezery na národní, regionální a mezinárodní úrovni, za účelem rozšíření úsilí o předcházení sexuálnímu násilí souvisejícího s konfliktem.

Dle prohlášení jednotlivých účastníků otevřené debaty si státy uvědomují význam a nezbytnost ochrany žen a dívek před násilím, nutnost zajištění genderové rovnosti a potřebu podpořit a umožnit větší účast žen v mírových a bezpečnostních procesech, chybí však konkrétní kroky jakými těchto záměrů dosáhnout. 

Tato diskuze navazuje především na rezoluci RB OSN č. 1820 a rezoluci RB OSN č. 2242, které tvoří spolu s šesti dalšími rezolucemi RB OSN[1] mezinárodní právní rámec zaštiťující Agendu ženy, mír a bezpečnost („Agenda“)[2]. Hlavním cílem Agendy je zajištění fyzické ochrany žen, podpora rovnosti žen a mužů, posílení zapojení žen do mírových procesů a ochrana jejich základních práv, a to v období před samotným vypuknutím násilného konfliktu, během něj a i po jeho skončení.[3]

Předmětem rezoluce RB OSN č. 1820 je uznání sexuálního násilí souvisejícího s konflikty, jakožto situace, která ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost.[4] Rezoluce RB č. 2242 obsahuje uznání specifického dopadu konfliktních a postkonfliktních podmínek, ve kterých se ženy nacházejí, na bezpečnost, mobilitu, vzdělání a hospodářskou činnost žen. Toto rozhodnutí Rady bezpečnosti uznává korelaci mezi účastí žen na předcházení konfliktů a na jejich řešení a udržitelnosti takto dosaženého míru a bezpečnosti. Zaměřuje se také na dopady, které má násilí páchané na ženách v případě, že je užito jako bojová taktika.[5]

Ochranou žen před násilím se zabývají i další rezoluce orgánů OSN, například rezoluce RB OSN č. 1325 z roku 2000, která je výsledkem dlouholetých snah zástupců států, neziskových organizací a významných osobností v této oblasti. Jejím záměrem je mimo jiné posílit prevenci, a tak zabránit případům násilí páchaného na ženách a dívkách během válečných konfliktů. Mezi prostředky, kterými lze aktivně zasáhnout a které rezoluce výslovně zmiňuje, patří mimo jiné stíhání osob odpovědných za porušování mezinárodního práva, posílení vnitrostátních zákonů na ochranu žen a dívek a podpora místních mírových iniciativ zaměřených na ženy.[6] Dalším příkladem snah mezinárodního společenství v této sféře je zavedení výcviku vojenských mírových jednotek zaměřeného na schopnost zajišťování prevence a efektivní reakce na sexuální násilí související s konfliktem.[7] 

I přes to, že výše zmíněné rezoluce nestojí v mezinárodním právním řádu osamoceně a snahy o podporu a ochranu žen v ozbrojených konfliktech jsou značné,[8] tak jsou ženy a dívky nadále silně postiženy válkami, stále častějším sexuálním násilím, otroctvím, vykořisťováním a únosy. Z tohoto důvodu je problematika nutnosti posilování ochrany práv žen a zajištění jejich bezpečí v souvislosti se snahami o zajištění a udržení mezinárodního míru a bezpečnosti ve světě v dnešní době stále významnější. Z otevřené debaty však vyplynulo, že je význam aktivního zapojení žen v mírových procesech i nadále podhodnocován a limitován a že na podporu a rozvoj této účasti jsou alokovány nedostatečné zdroje.[9]

Navzdory dílčím úspěchům[10] Pramila Patten, Zvláštní zástupkyně generálního tajemníka pro sexuální násilí v konfliktech zhodnotila v rámci svého projevu během otevřené debaty, že snahy v oblasti zabránění zneužití žen se prozatím nepřeměnily z formálních deklarací na konkrétní postupy, které by sloužily k nalezení dlouhotrvajících řešení.[11] Státy se v rámci svých prohlášení obecně shodly na tom, že RB nedostatečně využívá všechny jí dostupné mechanismy a sankce proti pachatelům sexuálního násilí a že je v této oblasti nezbytné nastartovat určité reformy na všech úrovních společenství.[12] Proběhnuvší debata také jasně ukázala, že je nezbytné, aby se Rada bezpečnosti zabývala důležitými otázkami týkajícími se lidských práv, které se postupným vývojem ve společnosti staly klíčové pro udržení míru a bezpečnosti.[13]

 


[1] RB OSN 1325, RB OSN 1820, RB OSN 1888, RB OSN 1889, RB OSN 1960, RB OSN 2106, RB OSN 2122 a RB OSN 2242

[2] angl. Women, Peace and Security Agenda

[3] V důsledku přijetí Agendy ženy, mír a bezpečnost pomohla OSN ženám aktivně se účastnit mírových jednání v Sýrii, Myanmaru, Jižním Súdánu a Mali.  V rámci iniciativy UN Women byly podpořeny tzv. Women situation rooms, které monitorují a zabraňují násilí, i toho sexuálního souvisejícího s volbami.

[4] UN Security Council. Security Council resolution 1820 (2008). On acts of sexual violence against civilians in armed conflicts. 19 June 2008, S/RES/1820 (2008). Accessed March 27, 2018.

[5] UN Security Council, Security Council resolution 2242 (2015). On women and peace and security. 13 October 2015. S/RES/2242 (2015). Accessed March 27, 2018.

[6] Arosteigui, Julie L.  Women, Peace and Security: Practical Guidance on Using Law to Empower Womenin Post-Conflict Systems. Accessed Marche 27, 2018. Available at. https://wiisglobal.org/wp-content/uploads/2015/03/WPS-Toolkit-Electronic.pdf. pg. 11

[7] Peace and Secuirty. UN Women. Accessed March 27, 2018. Available at: http://www2.unwomen.org/-/media/headquarters/attachments/sections/library/publications/2013/12/un%20women%20briefthematicpsuswebrev3%20pdf.ashx?v=2&d=20141013T121455

[8] Lze poskytnout další příklady, jimiž jsou rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2220 (2015), rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2272 (2016) nebo rezoluce Valného shromáždění 65/69 (2010), 67/48 (2012), 69/61 (2014). 

[9] Armed Groups, Government Forces Continue Wielding Sexual Violence as Tool of War Despite Progress in Ending Impunity, Security Council Hears in Day-long Debate. Meetings Coverage and Press Releases. United Nations. Accessed June 17, 2018. Available at: https://www.un.org/press/en/2018/sc13299.doc.htm

[10] Státy pokračují v sestavování národních akčních plánů zabývajících implementací Agendy. Mezi tyto země patří Finsko, Středoafrická republika, Guinea, Irák, Somálsko a Jižního Súdán. Kolumbie se snažila o posílení rovnosti žen a mužů v rámci probíhajících mírových procesů a zajistila, že tisíce přeživších občanské války, získali odškodnění.

[11] Armed Groups, Government Forces Continue Wielding Sexual Violence as Tool of War Despite Progress in Ending Impunity, Security Council Hears in Day-long Debate. Meetings Coverage and Press Releases. United Nations. Accessed June 17, 2018. Available at: https://www.un.org/press/en/2018/sc13299.doc.htm

[12] Zástupce Francie například uvedl, že: „sexuální násilí musí být zahrnuto také jako kritérium pro určení sankčních režimů a mírové mise musí mít potřebné zdroje k plnění mandátů, včetně ochrany žen, což by neměly být pouze volitelná činnost.“

[13] Armed Groups, Government Forces Continue Wielding Sexual Violence as Tool of War Despite Progress in Ending Impunity, Security Council Hears in Day-long Debate. Meetings Coverage and Press Releases. United Nations. Accessed June 17, 2018. Available at: https://www.un.org/press/en/2018/sc13299.doc.htm

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články