OSN. Místo, kde tvoříme právo - II. část
Tento článek je věnován náhledu do činnosti Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN (UNCITRAL) a jejího 47. zasedání, jehož se autor zúčastnil. Text obsahuje souhrn činností vládních i nevládních organizací a jejich spolupráci s UNCITRAL, jejíž výsledky dopadají na všechny členské státy v souladu s harmonizační politikou Spojených národů.
Sekretariát UNCITRAL se podílel v průběhu jeho ročního působení, tedy od posledního zasedání Komise, na mnoha aktivitách zahrnujících mezinárodní obchodní právo společně s mezinárodními organizacemi. V těchto koordinačních aktivitách Sekretariát spolupracoval s Komisí pro Evropu, Světovou bankou, a organizacemi pro rozvoj mezinárodního obchodu. Cílem veškerého snažení bylo dosáhnout prosperity ve výše zmíněných oblastech.
Mezinárodní institut pro unifikaci soukromého práva UNIDROIT shrnul svou spolupráci s FAO (Organizace pro potraviny a zemědělství OSN), jako velice přínosnou. Pro tento rok se konalo nepřeberné množství zasedání týkajících se zemědělství jako stěžejního tématu. Byla přijata telekomunikační dohoda, jíž se účastní státy jako Čína, Brazílie a samozřejmě Česká republika. Následně byla pro tuto oblast obchodu ustanovena komise pro výzkum nejvyššího stupně efektivity a maximální kooperace. UNIDROIT v posledním roce registruje více než sto tisíc obchodních transakcí.
Jako další prezentovala své výstupy Organizace amerických států OAS, která měla v posledních letech nespočet možností, jak se při své činnosti s OSN spojit. OAS zahájila realizaci programu na podporu mezinárodních vztahů a mezinárodního obchodního práva, to vše s finanční podporou kanadské vlády. Aktivity OAS byly doprovázeny konferenčními zasedáními v Miami, kde se primárně diskutovaly otázky rozhodčích soudů a řízení, za účasti soudců Nejvyššího soudu Spojených států. Druhým významným projektem byla reforma bezpečných obchodních transakcí. Tohoto projektu se prozatím účastnil pouze El Salvador, jako první stát spolupracující v této věci. Je nutno zdůraznit, že tento projekt zdvihl mezinárodní standardy zmíněné problematiky. OAS samozřejmě usiluje o to, aby se členské státy mohly spolehnout na bezpečnost mezinárodních obchodních transakcí, které budou pod ochranou moderního práva, a aby v této právní oblasti nedocházelo k duplikaci právních předpisů a dohod, která je nežádoucí.
Ochrana mořské fauny a flory je majoritním zájmem Mezinárodní námořní organizace, která za tímto účelem zajistila implementaci mnoha mezinárodních dohod. “Bezpečný obchod je antickým Římem mezinárodního práva,” podtrhuje úsilí IMO její delegát. IMO pracuje na nové mezinárodní dohodě pro ochranu mořského života. Záleží pouze na státech, zdali ji přivedou k vrcholu a k jejímu dodržování se upíší. Cílem je zbavit se znečištění obchodních mořských cest zanesených ropnými skvrnami, a dále také zajistit jistou formu náhrady škody pro postižené těmito následky.
Sekretariát zahájil též iniciativu směřující k Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. OECD a UNCITRAL si berou za cíl prohloubit spolupráci zejména v oblasti rozhodčích řízení týkajících se obchodu a investic.
Jedním z největších problémů práce Sekretariátu a Komise jako takové je málo času pro diskuzi nad výsledky ze zasedání, a jejich následnou implementaci. Tento postup vyúsťuje ve ztrátu transparentnosti. Za problematické je též považováno poskytování překladů, na což upozorňuje překladatelské oddělení. V současné situaci stojí při UNCITRAL šest pracovních skupin řešících otázky bezpečnostních zájmů, insolvenčního práva, elektronické komerce, online řešení sporů, atd.
Zástupce Spojených států společně se Švýcarskem nesouhlasili, aby byla ustanovena sedmá pracovní skupina. US souhlasilo s tím, že je práce pracovních skupin problematická, ale nemyslí si, že je nezbytně nutné vytvořit další pracovní skupinu, jejíž členové by se museli kvůli její činnosti přesouvat na jiná pracoviště. Oba státy též vyjádřily svůj nesouhlas se stanovením programu jednání UNCITRAL a jejích pracovních skupin na následujících 5 let. Zazněly takové názory, že pevně určená témata pracovních skupin odporují možnému rozvoji a novým ideám, které mohou v průběhu let přicházet. Výše zmíněný postup by omezil flexibilitu činnosti pracovních skupin a Komise by neměla reálnou možnost témata jednání ovlivnit.
Kanada byla přesvědčena o tom, že Komise disponuje nepřeberným počtem zaměstnanců a tudíž nevidí možné vytvoření šesté skupiny jako problematické. Je však na Sekretariátu, aby řekl, které body jednání jsou ty klíčové pro následné postupy, a které záležitosti je nutno neprodleně řešit.
Kritika zazněla z křesla delegáta Singapuru. Singapur je lehce nespokojen s činností pracovních skupin. Občasně dochází ke změně témat, nad kterými se mají pracovní skupiny zaobírat. Problémem je, že skupiny se nedělí podle tématu na kterém pracují, ale podle čísla. Máme tedy nedostatečnou kontrolu nad jejich činností a nevíme, zdali pracují pouze na jednom či více přidělených tématech, jelikož nemáme kontrolu nad jejich mandátem. Spojené státy budou mít samozřejmě připomínky, ale pracovní skupina by dle Singapuru měla disponovat určeným mandátem a nikoli být zavalována zvyšujícím se objemem agendy.
Německo vidí flexibilitu pracovních skupin v tom, že pokud je jedna skupina s agendou hotova, je tu možnost, aby se aktivně zapojila do práce ostatních skupin, tedy aby urychlila pracovní postup.
Sekretariát potvrdil, že v nejbližší době není zřízení další pracovní skupiny na programu a o tomto tématu se bude opět jednat na dalším zasedání Komise. Evropská unie podotkla, že již v současné době obsahuje agenda třetí pracovní skupiny (Online řešení sporů) aktivity, které do její působnosti nepatří. Zřízení další skupiny je tedy otázkou, kterou je nutno řešit, nicméně se k tomuto tématu Komise vrátí opět až na dalším zasedání v roce 2015.
S revoluční myšlenkou přišlo Finsko. Finsko považuje zřízení permanentních pracovních skupin za špatný postup, který by měl být pro budoucí smýšlení zavrhnut. Svět disponuje přemírou skutečností, které je možno zkoumat a tento postup by nám pouze zúžil pohled na problematiku dané metody zkoumání a vývoje. Došlo by k odmítnutí jisté úrovně flexibility, transparentnosti a uzavřeli bychom si vstup do bohatého světa možností. Předtím, než by měla být vytvořena pracovní skupina, měla by se Komise primárně shodnout na tom, jaká bude náplň její činnosti a o jakém právu bude jednat.
Sekretariát neshledal problémy s mandáty soudobých pracovních skupin. Aktuální mandáty se s pohledem na rozvíjející se situaci budou možná rozšiřovat. Momentálně byl zaveden mandát pro řešení komerčního práva a případné další podněty se budou diskutovat příští rok. Kanada potvrdila, že vidí současné pracovní skupiny a jejich agendu jako oblast primárního zájmu a navrhuje, aby se v průběhu příštího roku zjistilo, jak se s danými prioritami zacházelo.
Velice kritickou a nesouhlasnou reakcí na výstup Kanady a Sekretariátu zakončila svůj výstup Itálie. Ta zmínila, že podobné návrhy slyšela i minulý rok. ,,Jsou tu stále stejní lidé. Nic se od posledního jednání nezměnilo a my jsme stále na mrtvém bodě. Pokud chceme dosáhnout nějakého postupu, musíme sami něco navrhnout. Věřím, že kolegové ze Singapuru budou v tomto ohledu dozajista spolupracovat,” vyjádřila velice diplomatickým tónem svou nespokojenost Itálie.
Sekretariát jednání završil slovy, že odolá pokušení, které bylo dáno ze strany Singapuru, a to z čistě technických důvodů. Každá z pracovních skupin je mezivládním setkáním zástupců všech členských států a tvoří malou komisi. Je tedy v podstatě nemožné, abychom utvořili speciální skupiny, které budou dohlížet nad jejich jednáním, případně zdali nepřekračují svůj mandát.
Zasedání Komise bylo velice bouřlivé svým diplomatickým a uhlazeným způsobem. Všechny technické návrhy a výstupy pracovních skupin byla přijaty a navrženy ke schválení. Můžeme jen doufat, že členské státy najdou v budoucnu společnou řeč a prohlubování spolupráce v oblasti mezinárodního obchodního práva bude pokračovat. Diverzita názorů je však velká a v profesionálním světle diplomatického řešení otázek jsou neshody mezi státy více než zřejmé.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



