Dovoz a vývoz zvláště chráněných druhů zvířat
Pravidla pro dovoz a vývoz zvláště chráněných druhů reguluje Mezinárodní úmluva obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „CITES“). Ta si klade za cíl chránit ohrožená zvířata a rostliny před vyhubením v přírodě.
CITES rozděluje tato zvířata a rostliny do několika příloh podle stupňů ohrožení:
- Příloha A obsahuje nejvíce ohrožené druhy, s nimiž je jakýkoliv mezinárodní obchod zakázán.
- Příloha B zahrnuje druhy, jejichž obchodování je na mezinárodní úrovni omezeno a podřízeno dozoru.
- Příloha C zahrnuje druhy lokálně ohrožené, u nichž je za pomoci na mezinárodní úrovni kontrolován a omezen obchod pouze v určitých regionech.
- Příloha D, podle předpisů EU, zahrnuje druhy, které nejsou na seznamech CITES. Dovoz exemplářů těchto druhů do EU není nijak omezen, pouze se monitoruje jeho rozsah. Pokud by rozsah dovozu exemplářů z volné přírody nebyl v souladu s ochranou přírody, došlo by k přeřazení do přílohy A nebo B.
Pokud tedy chcete doma chovat zvíře, které patří do seznamu CITES, musíte doložit, že jste ho získali legálně. Smlouva o koupi nemusí stačit. Úmluva reguluje dovoz zvířat těmito pravidly:
- K dovozu exemplářů z přílohy A a B (dle legislativy EU) je nutné vývozní povolení CITES ze země původu a dovozní povolení ČR, která jsou předkládána celnímu úřadu při vstupu do EU.
- Při dovozu exemplářů z přílohy C a D je nutné při vstupu do EU na celním úřadě vyplnit formulář oznámení o dovozu, při dovozu exempláře z přílohy C ze země, která jej zařadila do seznamu CITES, je nutné i vývozní povolení ze země původu.
Povolení k vývozu a dovozu exemplářů přes vnější hranice EU vydává pro české subjekty Ministerstvo životního prostředí. Při vývozu do zemí mimo EU:
- K vývozu exemplářů z přílohy A, B a C je nutné vývozní povolení ČR.
- K vývozu exemplářů z přílohy D není zapotřebí povolení CITES.
- Při vývozu uměle vypěstovaných rostlin nahrazuje vývozní povolení CITES rostlinolékařské osvědčení.
V případě dovozu nebo vývozu bez povolení se bude jednat o porušení CITES a bude možné dotyčnému uložit pokutu až do 100 000 Kč (podnikatelům a obchodním společnostem do 1 000 000 Kč). Nezákonně dovezené exempláře jsou ve většině případů zabaveny. Dotyčný může být potrestán i podle trestního zákona, tj. odnětím svobody (až na 8 let), zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. V mnoha zemích je nezákonný vývoz postihován nejen podle Úmluvy CITES, ale i podle místních zákonů.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
