Do(právní) kolize s mezinárodním prvkem

Ovšem i zde, jak už to tak v životě bývá, mohou nastat kolize. Dopravní nehoda nás obvykle stojí spoustu starostí a energie. Pokud ještě ke všemu ke kolizi nedojde na „domácí půdě“, ale na zahraničních silnicích, může se tím celá situace ještě pěkně zkomplikovat.

Úvod

Zahraniční návštěvníci, kteří se rozhodnou putovat se svým automobilem po krásách České republiky, zpravidla dokáží číst v mapách, ale schopnost orientovat se i v právním řádu již pravidelnou výbavou spíše nebývá. Málokdo ví, jaké má v případě nehody, ke které došlo za hranicemi jeho rodného kraje, práva a povinnosti, koho k nehodě zavolat, jaké dokumenty vyplnit či koho může žádat o pomoc. Štěstí přeje připraveným, a proto je před tím, než se vydáte na české silnice, dobré vědět, jak postupovat i jak se nejlépe vyhnout zbytečným komplikacím navíc.

Rozhodné právo

V následujícím článku najdete odpověď na otázku, jakým právním řádem, se budou řídit právní vztahy mezi účastníky nehody s mezinárodním prvkem, ke které došlo na území ČR (tzv. rozhodné právo). Rozhodné právo určuje zejména podmínky a rozsah odpovědnosti, vznik a povahu škody, jež má být nahrazena, způsob a rozsah náhrady škody, otázku zániku práva uplynutím doby apod.

Obecné pravidlo pro určení rozhodného práva

Klíčová otázka pro samý počátek řešení vzniklé situace zní: Jakým právním řádem se právní vztahy mezi účastníky nehody budou řídit? Odpověď je na nadnárodní úrovni možno hledat ve dvou právních dokumentech. Prvním z nich je Nařízení o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (neboli „nařízení Řím II“), druhým klíčovým předpisem je Haagská úmluva o právu použitelném na dopravní nehody. Pokud je stát, u jehož orgánů budeme svá práva uplatňovat, jak smluvní stranou nařízení Řím II, tak Haagské úmluvy, budou orgány postupovat podle pravidel vymezených v Haagské úmluvě, která dostane přednost (tato přednost plyne z čl. 28 nařízení Řím II).

ČR jako signatář Haagské úmluvy

Česká republika do skupiny signatářů Haagské úmluvy patří. V případě dopravní nehody, ke které došlo na území ČR, se tak zásadně bude postupovat podle jejich ustanovení. Jako příklad dalších smluvních států můžeme uvést Rakousko, Slovensko, Slovinsko či Ukrajinu (seznam všech zemí, které ratifikovaly Haagskou úmluvu, je dostupný zde).

Obecné pravidlo určující rozhodné právo, kterým se bude vztah mezi účastníky nehody řídit (např. způsob a rozsahu náhrady škody), vymezuje Haagská úmluva v čl. 3. Konkrétně stanoví, že rozhodným právem jsou právní předpisy státu, na jehož území k dopravní nehodě došlo.

Praktický příklad č. 1

Na trase mezi Brnem a Prahu dojde ke kolizi dvou automobilů A a B, čímž je způsobena škoda na vozidle A v rozsahu 250 tis. Kč. Vozidlo A je k provozu registrováno v ČR, vozidlo B v Polsku. Podle jaké právní úpravy se posoudí vztah mezi účastníky této dopravní nehody, dojde-li ke kolizi na dálnici D1 (tedy na území ČR)? Aplikujeme-li výše uvedené obecné pravidlo, správná odpověď zní, že rozhodným právem pro takovou situaci je právo české.

Výjimky z obecného pravidla

Jak už to tak ale v případě obecných regulí bývá, existují i od tohoto pravidla odchylky. Typickou výjimku muže způsobit zejména registrace vozidla k provozu. Pokud je účastníkem nehody jen jedno vozidlo, (i) odpovědnost ve vztahu k řidiči, resp. vlastníku nebo jiné osobě, která má práva k vozidlu, se posoudí podle práva státu, v němž je vůz registrován.

V dalších dvou případech hraje kromě registrace roli i bydliště, neboť právo státu registrace vozidla se užije i (ii) ve vztahu k cestujícímu ve vozidle, jenž má bydliště v jiném statě než v ČR, nebo (iii) k postižené osobě nacházející se mimo vozidlo, pokud má tato osoba bydliště ve státu registrace.

Jako příklad si lze si představit hypotetickou situaci, kdy vozidlo registrované v Rakousku při průjezdu městem na území ČR narazí do zaparkovaného vozidla, které je rovněž registrováno v Rakousku. Tato situace by se tak posoudila podle rakouského práva. Podle právní úpravy státu registrace automobilu by se výše zmíněné odpovědnostní situace (i) – (iii) posoudily, i kdyby se nehody na českém území účastnilo 2 a více vozidel a to za předpokladu, že budou všechna z těchto vozidel registrována v témže státě.

Praktický příklad č. 2

Výchozí skutkovou situaci bychom tak mohli modifikovat na nehodu na české dálnici D1, obě vozidla v kolizi by však byla registrována na Slovensku. Pokud by nehodou vznikla újma osobě X nacházející se mimo vozidlo, která má bydliště na Slovensku, rozhodným právem ve vztahu k odpovědnosti vůči osobě X by byl v takovém případě právní řád Slovenské republiky.

Závěr

Automobilová doprava patří stále k nejfrekventovanějším způsobům přepravy, denně na české silnice vyjíždí stovky tisíc aut. V dnešním globalizovaném světě, a v Evropě - kde se vnitřní hranice mezi státy stále více stírají – zvlášť, není výjimkou, že se na české silnici střetávají auta z různých konců světa. Může se tak snadno stát, že se na území České republiky srazí vozidla patřící do různých jurisdikcí.