Úskalí právního vztahu se zahraničním subjektem
V dnešní době je celkem běžným jevem, že osoby, ať už právnické či fyzické, uzavírají různé druhy právních vztahů se subjekty, jenž nemají sídla, popřípadě bydliště v České republice. Často si však tyto osoby neuvědomují, že právní vztah se zahraničním subjektem se neřídí stejnými podmínkami jako vztah se subjektem tuzemským. V případě, kdy se strany dostanou do sporu, je nutné určit, zda se vůbec smlouva řídí českým právem a zda je možné podat žalobu v České republice.
Právní řády a sudiště
Jedná se tedy zejména o problematiku rozhodného práva a sudiště. Nejvhodnějším řešením je v tomto případě volba - a to jak rozhodného práva, tak sudiště. Stačí do smlouvy uvést doložku ve smyslu: „Veškeré spory z této smlouvy, jakož i platnost, se řídí českým právem. K řešení sporů je příslušný např. obecný soud prodávajícího/Obvodní soud pro Prahu 5 apod.“ Tyto dvě jednoduché věty často dokáží zjednodušit případné vymáhání pohledávky za zahraničním subjektem. V případě, kdy strany nezvolí rozhodné právo a sudiště, je nutné postupovat buď dle přímé normy, nebo podle kolizních norem. Přímé normy jsou často obsaženy v mezinárodních smlouvách, které mezi sebou státy uzavírají a řeší konkrétní problémy při jednání mezi subjekty ze dvou či více států. Kolizní normy jsou obsaženy také buď v mezinárodních smlouvách, nařízeních EU či v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Kolizní norma neupravuje konkrétní problematiku, pouze nám je schopna odpovědět na otázku, který právní řád máme použít a ve kterém státě podat žalobu. Záleží také na tom, zda je zahraniční subjekt ze státu, který je členem EU či nikoliv.
Úskalí rozhodnosti práva a místa podání žaloby
Pro účely tohoto článku budeme předpokládat neexistenci přímé normy. V případě použití kolizních norem však mohou nastat následující situace. Za prvé rozhodné je české právo a příslušný je český soud. V tomto případě je pro věřitele poměrně snadné uplatnit svůj nárok u soudu, ať už za pomoci právního zástupce či svépomocí. Ve druhém případě je sice rozhodné české právo, ale žaloba musí být podána ve státě dlužníka, tj. v zahraničí, případně rozhodné právo je zahraniční a žaloba musí být podána v České republice. Za této situace již nastává problém, a to např. v komunikaci se soudem, jelikož žaloba musí být podána v úředním jazyku státu, ve kterém soud sídlí. Problematickým by také mohlo být obstarání právního zastoupení, jelikož čeští advokáti zpravidla neznají procesní pravidla zahraničních soudů ani zahraniční právo, a stejně je tomu u zahraničních advokátů. Zároveň v případě, kdy musí soud rozhodovat o nároku, který se řídí zahraničním právem, je pravděpodobné, že rozhodnutí bude trvat velmi dlouho. Soudce si musí zahraniční právní úpravu nastudovat, což není snadné. Například ve Velké Británii se k zahraniční úpravě přistupuje jako k důkazu, takže soud úpravu nezjišťuje, ale žalobce ji musí prokázat. V posledním případě může nastat situace, že rozhodným je zahraniční právo a také žaloba musí být podána ve státě dlužníka. Za této situace je nejjednodušší se obrátit na zahraničního advokáta, který záležitost vyřídí. Je však nutné počítat se zvýšenými náklady nejen na překlady přípisů od žalovaného a soudu, soudní poplatek, ale také na odměnu advokáta a problematičtější komunikaci.
Nezaplacení dluhu, exekuce, poplatky a osvědčení rozsudku
Další úskalí ve vztahu se zahraničním subjektem nastává i v případě, že úspěšně projdete soudním řízením. Pokud Vám dlužník na základě rozhodnutí dobrovolně svůj závazek nesplní, můžete jej vymáhat prostřednictvím exekuce. Tuto je možné nařídit všude, kde má dlužník majetek, což však u zahraničního subjektu zpravidla je pouze v zahraničí. Jestliže spor rozhodl zahraniční soud dlužníka, můžete podat exekuční návrh v zahraničí bez dalšího. Opět se však musíte připravit na zvýšené náklady, jelikož zahraniční soudy často účtují poplatky za nařízení exekuce. Také bude třeba spojit se se zahraničním advokátem, který návrh na nařízení exekuce sepíše a podá, nebo Vám alespoň poradí, jak návrh podat. Jestliže však rozhodoval český soud, bude nutné nechat rozsudek osvědčit, a to buď u českého soudu nebo u soudu zahraničního. Zda zažádat o osvědčení u soudu, který rozhodnutí vydal či u soudu dlužníka, opět závisí na sídle/bydlišti dlužníka a právní úpravě uznávání zahraničních rozhodnutí.
Doporučení advokáta
Pokud tedy uvažujete o uzavření právního vztahu se zahraničním subjektem, je vhodné ošetřit volbu práva a sudiště ve smlouvě, nebo se alespoň informovat, jaké podmínky budou na případný spor dopadat. V neposlední řadě bude důležité obrnit se notnou dávkou trpělivosti, jelikož jednání se zahraničními subjekty bývá často velmi zdlouhavé. Pokud si chcete být jisti, že máte Vaše smlouvy správně nastaveny, doporučila bych Vám obrátit se na advokátní kancelář. Prostředky, které investujete před uzavřením smlouvy do její revize, Vám mohou ušetřit mnoho nepříjemností při následném uplatňování nároků z jejího porušení.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



