Úskalí právního vztahu se zahraničním subjektem
V dnešní době je celkem běžným jevem, že osoby, ať už právnické či fyzické, uzavírají různé druhy právních vztahů se subjekty, jenž nemají sídla, popřípadě bydliště v České republice. Často si však tyto osoby neuvědomují, že právní vztah se zahraničním subjektem se neřídí stejnými podmínkami jako vztah se subjektem tuzemským. V případě, kdy se strany dostanou do sporu, je nutné určit, zda se vůbec smlouva řídí českým právem a zda je možné podat žalobu v České republice.
Právní řády a sudiště
Jedná se tedy zejména o problematiku rozhodného práva a sudiště. Nejvhodnějším řešením je v tomto případě volba - a to jak rozhodného práva, tak sudiště. Stačí do smlouvy uvést doložku ve smyslu: „Veškeré spory z této smlouvy, jakož i platnost, se řídí českým právem. K řešení sporů je příslušný např. obecný soud prodávajícího/Obvodní soud pro Prahu 5 apod.“ Tyto dvě jednoduché věty často dokáží zjednodušit případné vymáhání pohledávky za zahraničním subjektem. V případě, kdy strany nezvolí rozhodné právo a sudiště, je nutné postupovat buď dle přímé normy, nebo podle kolizních norem. Přímé normy jsou často obsaženy v mezinárodních smlouvách, které mezi sebou státy uzavírají a řeší konkrétní problémy při jednání mezi subjekty ze dvou či více států. Kolizní normy jsou obsaženy také buď v mezinárodních smlouvách, nařízeních EU či v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Kolizní norma neupravuje konkrétní problematiku, pouze nám je schopna odpovědět na otázku, který právní řád máme použít a ve kterém státě podat žalobu. Záleží také na tom, zda je zahraniční subjekt ze státu, který je členem EU či nikoliv.
Úskalí rozhodnosti práva a místa podání žaloby
Pro účely tohoto článku budeme předpokládat neexistenci přímé normy. V případě použití kolizních norem však mohou nastat následující situace. Za prvé rozhodné je české právo a příslušný je český soud. V tomto případě je pro věřitele poměrně snadné uplatnit svůj nárok u soudu, ať už za pomoci právního zástupce či svépomocí. Ve druhém případě je sice rozhodné české právo, ale žaloba musí být podána ve státě dlužníka, tj. v zahraničí, případně rozhodné právo je zahraniční a žaloba musí být podána v České republice. Za této situace již nastává problém, a to např. v komunikaci se soudem, jelikož žaloba musí být podána v úředním jazyku státu, ve kterém soud sídlí. Problematickým by také mohlo být obstarání právního zastoupení, jelikož čeští advokáti zpravidla neznají procesní pravidla zahraničních soudů ani zahraniční právo, a stejně je tomu u zahraničních advokátů. Zároveň v případě, kdy musí soud rozhodovat o nároku, který se řídí zahraničním právem, je pravděpodobné, že rozhodnutí bude trvat velmi dlouho. Soudce si musí zahraniční právní úpravu nastudovat, což není snadné. Například ve Velké Británii se k zahraniční úpravě přistupuje jako k důkazu, takže soud úpravu nezjišťuje, ale žalobce ji musí prokázat. V posledním případě může nastat situace, že rozhodným je zahraniční právo a také žaloba musí být podána ve státě dlužníka. Za této situace je nejjednodušší se obrátit na zahraničního advokáta, který záležitost vyřídí. Je však nutné počítat se zvýšenými náklady nejen na překlady přípisů od žalovaného a soudu, soudní poplatek, ale také na odměnu advokáta a problematičtější komunikaci.
Nezaplacení dluhu, exekuce, poplatky a osvědčení rozsudku
Další úskalí ve vztahu se zahraničním subjektem nastává i v případě, že úspěšně projdete soudním řízením. Pokud Vám dlužník na základě rozhodnutí dobrovolně svůj závazek nesplní, můžete jej vymáhat prostřednictvím exekuce. Tuto je možné nařídit všude, kde má dlužník majetek, což však u zahraničního subjektu zpravidla je pouze v zahraničí. Jestliže spor rozhodl zahraniční soud dlužníka, můžete podat exekuční návrh v zahraničí bez dalšího. Opět se však musíte připravit na zvýšené náklady, jelikož zahraniční soudy často účtují poplatky za nařízení exekuce. Také bude třeba spojit se se zahraničním advokátem, který návrh na nařízení exekuce sepíše a podá, nebo Vám alespoň poradí, jak návrh podat. Jestliže však rozhodoval český soud, bude nutné nechat rozsudek osvědčit, a to buď u českého soudu nebo u soudu zahraničního. Zda zažádat o osvědčení u soudu, který rozhodnutí vydal či u soudu dlužníka, opět závisí na sídle/bydlišti dlužníka a právní úpravě uznávání zahraničních rozhodnutí.
Doporučení advokáta
Pokud tedy uvažujete o uzavření právního vztahu se zahraničním subjektem, je vhodné ošetřit volbu práva a sudiště ve smlouvě, nebo se alespoň informovat, jaké podmínky budou na případný spor dopadat. V neposlední řadě bude důležité obrnit se notnou dávkou trpělivosti, jelikož jednání se zahraničními subjekty bývá často velmi zdlouhavé. Pokud si chcete být jisti, že máte Vaše smlouvy správně nastaveny, doporučila bych Vám obrátit se na advokátní kancelář. Prostředky, které investujete před uzavřením smlouvy do její revize, Vám mohou ušetřit mnoho nepříjemností při následném uplatňování nároků z jejího porušení.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?




