Úskalí právního vztahu se zahraničním subjektem
V dnešní době je celkem běžným jevem, že osoby, ať už právnické či fyzické, uzavírají různé druhy právních vztahů se subjekty, jenž nemají sídla, popřípadě bydliště v České republice. Často si však tyto osoby neuvědomují, že právní vztah se zahraničním subjektem se neřídí stejnými podmínkami jako vztah se subjektem tuzemským. V případě, kdy se strany dostanou do sporu, je nutné určit, zda se vůbec smlouva řídí českým právem a zda je možné podat žalobu v České republice.
Právní řády a sudiště
Jedná se tedy zejména o problematiku rozhodného práva a sudiště. Nejvhodnějším řešením je v tomto případě volba - a to jak rozhodného práva, tak sudiště. Stačí do smlouvy uvést doložku ve smyslu: „Veškeré spory z této smlouvy, jakož i platnost, se řídí českým právem. K řešení sporů je příslušný např. obecný soud prodávajícího/Obvodní soud pro Prahu 5 apod.“ Tyto dvě jednoduché věty často dokáží zjednodušit případné vymáhání pohledávky za zahraničním subjektem. V případě, kdy strany nezvolí rozhodné právo a sudiště, je nutné postupovat buď dle přímé normy, nebo podle kolizních norem. Přímé normy jsou často obsaženy v mezinárodních smlouvách, které mezi sebou státy uzavírají a řeší konkrétní problémy při jednání mezi subjekty ze dvou či více států. Kolizní normy jsou obsaženy také buď v mezinárodních smlouvách, nařízeních EU či v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Kolizní norma neupravuje konkrétní problematiku, pouze nám je schopna odpovědět na otázku, který právní řád máme použít a ve kterém státě podat žalobu. Záleží také na tom, zda je zahraniční subjekt ze státu, který je členem EU či nikoliv.
Úskalí rozhodnosti práva a místa podání žaloby
Pro účely tohoto článku budeme předpokládat neexistenci přímé normy. V případě použití kolizních norem však mohou nastat následující situace. Za prvé rozhodné je české právo a příslušný je český soud. V tomto případě je pro věřitele poměrně snadné uplatnit svůj nárok u soudu, ať už za pomoci právního zástupce či svépomocí. Ve druhém případě je sice rozhodné české právo, ale žaloba musí být podána ve státě dlužníka, tj. v zahraničí, případně rozhodné právo je zahraniční a žaloba musí být podána v České republice. Za této situace již nastává problém, a to např. v komunikaci se soudem, jelikož žaloba musí být podána v úředním jazyku státu, ve kterém soud sídlí. Problematickým by také mohlo být obstarání právního zastoupení, jelikož čeští advokáti zpravidla neznají procesní pravidla zahraničních soudů ani zahraniční právo, a stejně je tomu u zahraničních advokátů. Zároveň v případě, kdy musí soud rozhodovat o nároku, který se řídí zahraničním právem, je pravděpodobné, že rozhodnutí bude trvat velmi dlouho. Soudce si musí zahraniční právní úpravu nastudovat, což není snadné. Například ve Velké Británii se k zahraniční úpravě přistupuje jako k důkazu, takže soud úpravu nezjišťuje, ale žalobce ji musí prokázat. V posledním případě může nastat situace, že rozhodným je zahraniční právo a také žaloba musí být podána ve státě dlužníka. Za této situace je nejjednodušší se obrátit na zahraničního advokáta, který záležitost vyřídí. Je však nutné počítat se zvýšenými náklady nejen na překlady přípisů od žalovaného a soudu, soudní poplatek, ale také na odměnu advokáta a problematičtější komunikaci.
Nezaplacení dluhu, exekuce, poplatky a osvědčení rozsudku
Další úskalí ve vztahu se zahraničním subjektem nastává i v případě, že úspěšně projdete soudním řízením. Pokud Vám dlužník na základě rozhodnutí dobrovolně svůj závazek nesplní, můžete jej vymáhat prostřednictvím exekuce. Tuto je možné nařídit všude, kde má dlužník majetek, což však u zahraničního subjektu zpravidla je pouze v zahraničí. Jestliže spor rozhodl zahraniční soud dlužníka, můžete podat exekuční návrh v zahraničí bez dalšího. Opět se však musíte připravit na zvýšené náklady, jelikož zahraniční soudy často účtují poplatky za nařízení exekuce. Také bude třeba spojit se se zahraničním advokátem, který návrh na nařízení exekuce sepíše a podá, nebo Vám alespoň poradí, jak návrh podat. Jestliže však rozhodoval český soud, bude nutné nechat rozsudek osvědčit, a to buď u českého soudu nebo u soudu zahraničního. Zda zažádat o osvědčení u soudu, který rozhodnutí vydal či u soudu dlužníka, opět závisí na sídle/bydlišti dlužníka a právní úpravě uznávání zahraničních rozhodnutí.
Doporučení advokáta
Pokud tedy uvažujete o uzavření právního vztahu se zahraničním subjektem, je vhodné ošetřit volbu práva a sudiště ve smlouvě, nebo se alespoň informovat, jaké podmínky budou na případný spor dopadat. V neposlední řadě bude důležité obrnit se notnou dávkou trpělivosti, jelikož jednání se zahraničními subjekty bývá často velmi zdlouhavé. Pokud si chcete být jisti, že máte Vaše smlouvy správně nastaveny, doporučila bych Vám obrátit se na advokátní kancelář. Prostředky, které investujete před uzavřením smlouvy do její revize, Vám mohou ušetřit mnoho nepříjemností při následném uplatňování nároků z jejího porušení.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



