Svěřenský fond a majetek

Předchozí díl seriálu o svěřenských fondech naleznete zde.

Majetek a svěřenský fond

Do svěřenského fondu je možné vyčlenit jakýkoliv majetek, nikoliv však jmění, které kromě majetku zahrnuje i dluhy[1]. To nicméně neznamená, že by v průběhu existence svěřenského fondu nemohlo dojít ke vzniku dluhů a závazků, a svěřenský fond tudíž bude jmění vytvářet. Ohledně majetku platí, že do svěřenského fondu může být vložen jakýkoliv majetek, tedy věci movité i nemovité a hmotné i nehmotné. Do svěřenského fondu mohou být současně vloženy i soubory věcí, pohledávky[2] nebo například i majetek budoucí.[3] Součástí může být rovněž služebnost či zajištění nebo emise cenných papírů ve prospěch svěřenského fondu.[4] Limitaci omezující vklad majetku do svěřenského fondu může představovat například zákaz zcizení a zatížení nebo omezení založené právy ostatních spoluvlastníku nebo společníků, v praxi se lze setkat například s omezením stanoveným společenskou smlouvou, která znemožňuje nabytí podílu svěřenským fondem. Další omezení pak mohou představovat veřejnoprávní předpisy[5] nebo omezení plynoucí z neuznání entity svěřenského fondu zahraničními jurisdikcemi.[6] 

V mnoha případech se setkáváme s tím, že je do svěřenského fondu vkládán podíl na společnosti. V takových případech svěřenský správce zajišťuje výkon práv a povinností z pozice společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti. Správce se tedy účastní valné hromady, hlasuje na ní nebo třeba žádá o poskytnutí informací o společnosti. 

Dalším frekventovaným požadavkem je vyčlenění nemovité věci do svěřenského fondu, kterým dochází k ochraně nemovité věci jednak před rodinnými spory, jednak před vznikem spoluvlastnických podílů, k čemuž obvykle dochází v případě dědického řízení. Aby byla zajištěna účinnost vyčlenění nemovité věci, je nutné realizovat změnu vlastníka v katastru nemovitostí.[7] Jak již bylo uvedeno, svěřenský správce není vlastníkem majetku vyčleněného ve svěřenském fondu. Je to nicméně právě on, kdo je uveden v katastru jako vlastník, a to opět s dovětkem „svěřenský správce“, čímž je dáváno najevo, že není vlastníkem, ale jedná jako svěřenský správce na účet příslušného svěřenského fondu. 

K zápisu dojde na základě vkladu, přičemž k návrhovému formuláři je nutné doložit: 

• výpis z evidence svěřenských fondů (pokud již svěřenský fond vznikl),
• smlouvu o správě svěřenského fondu, 
• statut svěřenského fondu, popřípadě další vkladové listiny, kterými může být smlouva o zvýšení majetku svěřenského fondu, kupní smlouva nebo směnná smlouva aj.[8]

Účastníky vkladového řízení jsou svěřenský správce a osoba, která vkládá nebo vyčleňuje nemovitou věc do svěřenského fondu.[9]

Informacemi, které jsou zveřejňovány v obchodním rejstříku a katastru nemovitostí se budeme blíže zabývat v našem dalším a zároveň posledním článku tohoto seriálu.

Platí, že majetek, který je součástí svěřenského fondu není vlastnictvím žádné z osob, které na svěřenském fondu participují, a které byly blíže popsány ve třetím díle tohoto seriálu.[10] Majetek ve svěřenském fondu je proto označován jako majetek bez majitele. Absence vlastníka je právě jedním z charakteristických znaků svěřenského fondu. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává svěřenský správce, který není nadán vlastnickou svobodou ve smyslu § 1012 OZ (není například oprávněn věc zničit, nestanoví-li tak zakladatel).[11] Svěřenskému správci naopak přísluší plná správa majetku, z čehož plyne i jeho povinnost dbát o rozmnožování spravovaného majetku v zájmu beneficentů.[12] Uvedené však neznamená, že by zakladatel v rámci statutu nemohl jednání správce omezit, a to včetně limitace nakládání s majetkem, nebo pouze s některým majetkem. Zakladatel může například zakázat zcizování podílů v obchodních korporacích nebo pro určitá jednání stanovit tzv. právo veta,[13] v úvahu rovněž přichází úplný zákaz zcizení v souladu s § 1761 občanského zákoníku.[14]

Vklad a zvyšování majetku

Majetek ve svěřenském fondu není neměnný. V praxi často dochází k rozšiřování majetkového portfolia. Ve vztahu ke svěřenskému fondu je třeba rozlišovat vyčlenění majetku, kterým v souladu s §1448 odst. 1 občanského zákoníku dochází k vytvoření svěřenského fondu a představuje tak jeden z konstitutivních prvků při zakládání svěřenského fondu a dále zvýšení majetku, kterým je zvyšován majetek ve svěřenském fondu po jeho vzniku. K rozšiřování majetkového portfolia nicméně dochází rovněž v důsledku výkonu plné správy ze strany svěřenského správce.

Možnost zvýšení majetku svěřenského fondu předpokládá § 1468 občanského zákoníku, a to včetně možnosti zvýšení ze strany osoby rozdílné od zakladatele svěřenského fondu. V praxi se může jednat o další členy rodiny u rodinných svěřenských fondů, anebo o osoby, které se k tomuto zavázaly zejména v rámci zajišťovacích svěřenských fondů. Nic však nebrání tomu, aby se jednalo i o libovolnou třetí osobu, nemající žádný vztah ke svěřenskému fondu.[15] 

K vyčlenění majetku do svěřenského fondu inter vivos dochází na základě smlouvy mezi správcem a přispěvatelem. Může se jednat o smlouvu darovací, tzn. bezúplatnou, anebo o smlouvu úplatnou, typicky kupní smlouvu. Není však výjimkou, že je majetek svěřenského fondu rozšířen na základě pořízení pro případ smrti, tedy mortis causa, kdy je pořízením povolán svěřenský správce jednající na účet svěřenského fondu. Takový majetek bude součástí pozůstalosti, která bude následně přerozdělena v rámci dědického řízení. 

V návaznosti na výše uvedené se pak na formu právního jednání uplatní pravidla a limitace stanovené pro daný smluvní typ občanským zákoníkem. V této souvislosti lze upozornit zejména na § 560 občanského zákoníku, který stanoví požadavek písemné formy pro ta právní jednání, na základě kterých dochází k převodu vlastnického práva k nemovité věci. Současně pak platí, že pokud bude smlouva o vyčlenění majetku právním titulem pro účely řízení o vkladu do katastru nemovitostí, je nutné zajistit úřední ověření podpisů smluvních stran.[16] Pro účely vkladu jiného majetku lze vycházet ze zásady bezformálnosti, je nicméně nutné zajistit splnění povinnosti dle § 66 písm. v) zákona o veřejných rejstřících, který stanovuje povinnost svěřenského správce založit do sbírky listin evidence svěřenských fondů smlouvu nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu.

Jak bylo výše naznačeno, je to svěřenský správce, který rozhoduje o tom, zda bude majetek do svěřenského fondu vložen, resp. přijat. Správce je nicméně v této souvislosti možné limitovat ze strany zakladatele statutem svěřenského fondu. V praxi se lze setkat s požadavkem na souhlas protektora, který předchází odmítnutí přijetí vyčleňovaného majetku do svěřenského fondu. Zakladatel rovněž může vkládání majetku regulovat v tom smyslu, že zakáže svěřenskému správci přijímat určité druhy věcí, či věcí od určitých osob,[17] popř. zakladatel v rámci statutu vkládání majetku zcela zakáže.

Hodnota majetku ve svěřenském fondu se v čase může samozřejmě rovněž snižovat. Typicky půjde o případy, kdy dochází k plnění obmyšleným, přičemž není zajištěn náležitý „příjem“ svěřenského fondu. Rovněž je možné, že majetek podlehne nahodilé zkáze, pro tyto účely lze doporučit stanovit svěřenskému správci povinnost majetek pojistit. V případě vyčerpání vyčleněného majetku dojde k zániku svěřenského fondu.

Plnění ze svěřenského fondu

Smyslem svěřenského fondu zřízeného pro soukromé účely je, mimo jiné, poskytování plnění obmyšleným. Právní úprava v obecné rovině v rámci § 1457 odst. 4 občanského zákoníku stanoví dva základní druhy plnění, a to v podobě:

• plodů a užitků;
• a majetku.

Nejedná se nicméně o taxativní výčet. Je to právě zakladatel, který stanoví podmínky a druhy plnění, která budou ze svěřenského fondu poskytována obmyšleným.[18] Co do druhu plnění se v praxi jedná nejčastěji o finanční plnění, užívací právo nebo právo na vydání určitého majetku ze svěřenského fondu. Je rovněž na zakladateli, v jakých časových intervalech bude plnění obmyšleným poskytováno, zda se bude opakovat, anebo bude jednorázového charakteru. Zejména z důvodu vývoje inflace je pak vhodné stanovit v rámci statutu možnost budoucího navýšení výše plnění. Alternativou jsou rovněž tzv. diskreční svěřenské fondy, kdy je výše a druh plnění ponechána na rozhodnutí svěřenského správce.[19] 

S právem na plnění, konkrétně pak na plody a užitky souvisí i otázka možnosti přechodu tohoto práva. V této souvislosti je občanským zákoníkem stanoveno, že v případech, kdy se jedná o práva na plody nebo užitky a není zde jiný obmyšlený, na kterého může právo přejít, přechází takové právo na obmyšleného, kterému náleží právo na majetek ze svěřenského fondu.[20] V případě, že je takových obmyšlených více, přejde na ně právo poměrně k jejich podílům.[21] Vše uvedené však může zakladatel v rámci statutu vyloučit, a to vzhledem k dispozitivnosti uvedených ustanovení.

Právo obmyšleného na plnění vzniká za podmínek stanovených statutem, výjimku nicméně představují výše zmíněné diskreční svěřenské fondy. Právo na plnění bývá postaveno na podmínkách, které zakladatel stanovil v rámci statutu,[22] a které jsou (nutným) předpokladem pro poskytnutí plnění.  

Obmyšlenému může být rovněž v rámci statutu stanoveno právo na tzv. kmenový majetek. Jedná se například o situace, kdy zakladatel po dosažení určitého milníku stanoví, že majetek bude obmyšlenému vydán. Obmyšlení, kterým bylo přiznáno právo na plnění ve formě kmenového majetku k okamžiku jeho rozdělování jsou označování jako tzv. koneční obmyšlení.[23] Od těchto obmyšlených je pak nutné oddělovat tzv. konečné příjemce. Konečný příjemce není obmyšleným, svědčí mu nicméně nárok na majetek ze svěřenského fondu, a to zpravidla při jeho zániku. Taková osoba není obmyšleným, ale osobou, které na základě oprávnění sui generis svědčí možnost nárokovat si majetek vyčleněný do určitého svěřenského fondu. Ustanovení o obmyšleném se na tuto osobu použijí analogicky.[24]

Kromě práva na plnění disponují obmyšlení právem plnění se vzdát, a to v souladu s § 1461 odst. 2 občanského zákoníku prohlášením ve formě veřejné listiny. Obmyšlený je oprávněn se vzdát práva na plnění k tomu, co ještě nepřijal.[25] Uplatnění uvedeného práva ze stran všech obmyšlených pak může vést k zániku správy a následnému zániku svěřenského fondu jako takového. 

Daňové souvislosti

Svěřenský fond je entitou bez právní subjektivity, daňové předpisy mu nicméně přiznávají tzv. daňovou subjektivitu.[26] Svěřenský fond je tak daňovým subjektem ve smyslu § 20 daňového řádu a je tudíž osobou zúčastněnou na správě daní,[27] z čehož pro něj plynou práva a povinnosti ve smyslu zjištění, stanovení a placení daně. Uvedená práva a povinnosti pak vykonává svěřenský správce na účet svěřenského fondu.  

Svěřenský fond je považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob.[28] Zdanění podléhají veškeré příjmy svěřenského fondu, přičemž základ daně je stanoven rozdílem, o který příjmy, vyjma těch, které nejsou předmětem daně,[29] nebo jsou od daně osvobozeny,[30] převyšují výdaje (náklady).[31] V souladu se zákonem o daních z příjmů jsou pro svěřenský fond uznatelnými náklady například náklady související se správou majetku, náklady na svěřenského správce nebo bankovní poplatky. Základ daně snížený o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně následně podléhá 19% sazbě daně. 

Na vklad a zvýšení majetku do svěřenského fondu se hledí jako na vklad do obchodní korporace, ale s tím rozdílem, že vklad do obchodní korporace je vždy považován za úplatné právní jednání, jelikož osoba získává podíl na společnosti. U svěřenského fondu takové protiplnění absentuje.[32] Vklad ani zvýšení majetku do svěřenského fondu tak zdanění ve smyslu daně z příjmů právnických osob na straně svěřenského fondu nepodléhá.

V případě, že je ve svěřenském fondu vyčleněn podíl na společnosti, je možné ve vztahu k příjmům svěřenského fondu z dividend uvažovat o osvobození příjmu, a to při splnění podmínek dle § 19 odst. 1 písm. ze) ve spojení s odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů, tedy:

• svěřenský fond v postavení „mateřské společnosti“ vlastní alespoň 10% podíl na základním kapitálu společnosti, a to nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců;
• dceřiná společnost má požadovanou právní formu.

V případě, že ke splnění podmínek nedojde, bude příjem svěřenského fondu z dividend podléhat 15% zdanění srážkovou daní. Výnosy z prodeje akcií anebo podílů pak budou podléhat 19% sazbě daně z příjmů právnických osob. 

Co se týče plnění obmyšleným, tak pro stanovení zdanění je rozhodující, zda je obmyšleným plněno ze zisku, anebo z ostatního majetku. Současně je zavedena právní fikce, že se nejdříve plní ze zisku svěřenského fondu a až poté z ostatního majetku svěřenského fondu.[33] Dle Komory daňových poradců ČR se tato fikce uplatní za předpokladu, že svěřenský fond v okamžiku plnění ze svěřenského fondu eviduje ve svém účetnictví nějaký zisk z minulých let.[34]

V případě plnění ze zisku svěřenského fondu obmyšlenému, který je fyzickou osobou, se takové plnění považuje za příjem z kapitálového majetku ve smyslu § 8 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů a podléhá 15% srážkové dani.[35] Svěřenský fond, resp. správce je povinen stanovenou daň z příjmů pod svojí majetkovou odpovědností srazit a odvést příslušnému správci daně.[36] Za předpokladu, že je obmyšlenému plněno z ostatního majetku, je tento příjem považován v souladu s § 10 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů za ostatní příjem, který je zdaněn 15% sazbou daně z příjmů fyzických osob, a to za předpokladu, že není možné uplatnit zákonem stanovené osvobození od daně z příjmů fyzických osob. 

U právnické osoby jakožto obmyšleného pak platí, že plnění ze zisku podléhá 15% srážkové dani,[37] je-li plněno z ostatního majetku, tak je takový majetek příjmem právnické osoby a bude podléhat daňové sazbě 19 %.[38] 

Závěrem je nutné zmínit i daň z přidané hodnoty. Dle § 4b odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty se na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu. Za předpokladu, že svěřenský fond naplní kritéria dle § 6 zákona o dani z přidané hodnoty. V této souvislosti upozorňujeme, že od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství na dva miliony korun. 

Povinnosti, které svěřenskému fondu plynou (nejen) z daňových předpisů, je povinen plnit svěřenský správce. Registraci svěřenského fondu jakožto poplatníka je povinen svěřenský správce zajistit do 15 dnů[39] ode dne vzniku svěřenského fondu, a to u místně příslušného správce daně, kterým je Finanční úřad pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 7.[40] Svěřenský správce je tak povinen učinit do 15 dnů[41] ode dne vzniku svěřenského fondu, tedy ode dne zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů. Svěřenský správce dále podává daňové přiznání k daním z příjmů právnických osob, a to nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, resp. 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě elektronického podání či do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud je podáno poradcem.[42] Ve vztahu k DPH je správce povinen přihlášku podat do 15 dnů následujících po uplynutí měsíce, ve kterém došlo k překročení obratu.[43] Přiznání k DPH a kontrolní hlášení se pak podává měsíčně, vždy do 25. dne následujícího měsíce za předchozí kalendářní měsíc.

Závěr

Majetek představuje základní stavební kámen svěřenského fondu, přičemž právní úprava nestanovuje větších omezení, což ze svěřenského fondu činní flexibilní nástroj pro účely správy majetku. Zakladateli je rovněž ponecháno na jeho vůli, jaká plnění a za jakých podmínek budou obmyšleným poskytována. Vzhledem k daňové právní subjektivitě je pak svěřenský správce obdobně jako statutární orgán obchodní společnosti zatížen řadou povinností, které je povinen ve vztahu k příslušnému správci daně plnit. 

Nejen v návaznosti na majetek a povinnost jeho evidence se pak v dalším a zároveň posledním díle našeho seriálu zaměříme na svěřenský fond a jeho veřejnoprávní souvislosti.

---

[1] Viz § 495 občanského zákoníku.

[2] Srov. HOLLMANN, J.; ELISCHER, D.; ŠLEJHAROVÁ, M.; a kol. Svěřenské fondy pro praxi. Plzeň: Aleš Čeněk, 2022, s. 56.

[3] Srov. HOLLMANN, J.; ELISCHER, D.; ŠLEJHAROVÁ, M.; a kol. Svěřenské fondy pro praxi. Plzeň: Aleš Čeněk, 2022, s. 56-57.

[4] Srov. PIHERA, V. In SPÁČIL, J.; KRÁLÍK, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2021, s. 1544.

[5] Například omezení plynoucí ze zákona o ochraně přírody a krajiny, či zákona o státní památkové péči.

[6] V členských zemích EU by mělo být možné dovolat se svobody usazování. Srov. JAROLÍM, J. K povinnosti státu uznat zahraniční trust. [online]. [cit. 21. 3. 2022]. Iurium. 2019. Dostupné z: https://www.iurium.cz/2019/11/04/k-povinnosti-statu-uznat-zahranicni-trust/#_ftn3, a judikaturu soudů EU citovanou tamtéž.

[7] Podrobněji k zápisům v jednotlivých částech listu vlastnictví srov. BAREŠOVÁ, E. Svěřenský fond a katastr nemovitostí. Zpravodaj Jednoty českých právníků, č. 4, 2020, s. 60 a násl.

[8] Srov. § 15 katastrálního zákona.

[9] Účastníkem řízení nemůže být samotný svěřenský fond, neboť postrádá právní osobnost i procesní subjektivitu. K tomu srov. též usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 14 Co 138/2020.

[10] FLANDERKOVÁ, M.; ŠIMICE, A. Osoby zúčastněné na svěřenském fondu [online]. [cit. 16. 4. 2023]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/osoby-zucastnene-na-sverenskem-fondu.

[11] HOLLMANN, J.; ELISCHER, D.; ŠLEJHAROVÁ, M.; a kol. Svěřenské fondy pro praxi. Plzeň: Aleš Čeněk, 2022, s. 52.

[12] Srov. § 1409 občanského zákoníku.

[13] Srov. CLAXTON, J. B. Studies on the Quebec Law of Trusts. Toronto: Thomson, 2005, s. 160, podle něhož je právo veta obecně přípustné.

[14] Zákaz zcizení připouští též čl. 1212 odst. 3 CCQ: „The stipulation of inalienability is valid only if it is temporary and justified by a serious and legitimate interest. Nevertheless, it may be valid for the duration of a substitution or trust.“ Srov. též čl. 912 lichtenštejnského PGR. 

[15] Podrobněji viz. HOLLMANN, J.; ELISCHER, D.; ŠLEJHAROVÁ, M.; a kol. Svěřenské fondy pro praxi. Plzeň: Aleš Čeněk, 2022, s. 183.

[16] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3066/2017: „V případě uzavírání kupních smluv o převodu nemovitosti podpisy na smlouvě nemusí být ze zákona nutně úředně ověřené, ale katastrální úřad zkoumá pravost podpisů, které úředně ověřeny nejsou, proto je úřední ověření podpisů pravidlem. To samé platí pro darovací smlouvu k nemovitosti.“

[17] Ve vztahu k právní úpravě v CCQ srov. CLAXTON, J. B. Studies on the Quebec Law of Trust. Toronto: Thomson, 2005, s. 584.

[18] Srov. § 1452 odst. 2 písm. d) a f) občanského zákoníku.

[19] Srov. ZIMA, P. In PETROV, J.; VÝTISK, M.; BERAN, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2022, komentář k § 1459, marg. 1.

[20] Srov. § 1462 občanského zákoníku.

[21] Srov. KOCÍ, M. In ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK, J.; FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, komentář k § 1462.

[22] Srov. PIHERA, V. In SPÁČIL, J.; KRÁLÍK, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2021, s. 1569.

[23] Srov. LEDERER, V. Fiducie a svěřenský fond. Praha: Wolters Kluwer, 2021, s. 214.

[24] Srov. PIHERA, V. In SPÁČIL, J.; KRÁLÍK, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2021, s. 1581.

[25] Srov. KOCÍ, M. In ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK, J.; FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, komentář k § 1461.

[26] Srov. SVEJKOVSKÝ, J.; KOVÁŘ, I. Svěřenské fondy: příležitosti a rizika. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2018, s. 54.

[27] Srov. ROZEHNAL, T. Daňový řád. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019. [online]. [cit. 11. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/182/1/2#pa_2.

[28] Srov. § 17 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů.

[29] Srov. § 18 odst. 2 zákona o daních z příjmů.

[30] Srov. § 19 a § 19b zákona o daních z příjmů.

[31] Srov. § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

[32] Srov. BLÁHA, R. In DRÁB, O.; NEŠLEHA, M. a kol. Zákon o daních z příjmů: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2021. Komentář § 21f DPříj. [online]. [cit. 10. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/39625/1/2#pa_21f.

[33] Srov. § 21c odst. 1 zákona o daních z příjmů.

[34] Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 24. 3. 2021, příspěvek KOOV č. 572/24.03.21 – bezúplatné vydání majetku z rodinné fundace a svěřenského fondu.

[35] Srov. § 36 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů.

[36] Srov. § 38d odst. 3 zákona o daních z příjmů.

[37] § 21 odst. 4 ve spojení s § 20b odst. 1 a § 36 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů.

[38] § 21 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

[39] Srov. § 39a odst. 1 zákona o daních z příjmů.

[40] Srov. § 12 odst. 1 zákona o Finanční správě ČR, Informace Generálního finančního ředitelství k registraci svěřenských fondů ze dne 30. 4. 2014, č. j. 22438/14/7001-41000-010450.

[41] Srov. § 39a odst. 1 zákona o daních z příjmů.

[42] Podle § 38m odst. 1 zákona o  daních z příjmů ve spojení s § 136 odst. 1 a 2 daňového řádu

[43] Srov. § 94 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty.