Daň z nabytí nemovitých věcí jako součást pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku
V souvislosti se změnou poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí (nově je poplatníkem této daně nabyvatel – kupující) se objevily dotazy na správné účetní a daňové posouzení nákladu, který tato daň představuje.
Z daňového hlediska [podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů] je daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, daňovým výdajem.
Z pohledu účetních předpisů (podle § 25 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) je vstupní cenou – pořizovací cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Daň z nabytí je tedy považována za součást ocenění nabyté nemovitosti a do nákladů se uplatní postupně formou daňových odpisů.
Jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR z konce loňského roku si kladlo za cíl zjistit a upřesnit, zda daň z nabytí představuje jednorázový výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (daňový výdaj) v okamžiku zaplacení, nebo zda se stává součástí vstupní ceny nabývané nemovité věci.
Ze závěrů jednání výboru vyplynulo, že v případě vzniku daňové povinnosti z titulu úplatného nabytí vlastnického práva k nemovité věci je nesporné, že náklad na daň z nabytí nemovitých věcí má příčinnou souvislost s pořízením dlouhodobého hmotného majetku a do doby stanovené v § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb. je součástí jeho ocenění pořizovací cenou podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví.
Pro úplnost závěrem doplňujeme, že daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci:
- v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci nebo práva stavby nebo správy svěřenského fondu;
- v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí; nebo
- v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě.
Zdroj: bnt journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



