Daň z nabytí nemovitých věcí jako součást pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku
V souvislosti se změnou poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí (nově je poplatníkem této daně nabyvatel – kupující) se objevily dotazy na správné účetní a daňové posouzení nákladu, který tato daň představuje.
Z daňového hlediska [podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů] je daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, daňovým výdajem.
Z pohledu účetních předpisů (podle § 25 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) je vstupní cenou – pořizovací cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Daň z nabytí je tedy považována za součást ocenění nabyté nemovitosti a do nákladů se uplatní postupně formou daňových odpisů.
Jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR z konce loňského roku si kladlo za cíl zjistit a upřesnit, zda daň z nabytí představuje jednorázový výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (daňový výdaj) v okamžiku zaplacení, nebo zda se stává součástí vstupní ceny nabývané nemovité věci.
Ze závěrů jednání výboru vyplynulo, že v případě vzniku daňové povinnosti z titulu úplatného nabytí vlastnického práva k nemovité věci je nesporné, že náklad na daň z nabytí nemovitých věcí má příčinnou souvislost s pořízením dlouhodobého hmotného majetku a do doby stanovené v § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb. je součástí jeho ocenění pořizovací cenou podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví.
Pro úplnost závěrem doplňujeme, že daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci:
- v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci nebo práva stavby nebo správy svěřenského fondu;
- v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí; nebo
- v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě.
Zdroj: bnt journal
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.



