Stát udělá inventuru majetku, nepotřebný nabídne přednostně obcím
Praha 7. února (ČTK) - Stát chce poprvé udělat celkovou inventuru nemovitostí státních institucí. Cílem je odhalit nepotřebné nemovitosti, které by mohly přednostně získat obce a kraje. Stát by tím ušetřil zbytné náklady, které aktuálně ani nedokáže vyčíslit.
Samosprávám by jejich získání umožnilo například rychleji stavět cyklostezky či dostupné bydlení. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Kateřina Arajmu, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
V současnosti má stát v 507 složkách zhruba 1,5 milionu nemovitostí. Neexistuje přehled, které z nich jsou pro státní subjekty potřebné. “Nejsem schopen odhadnout, kolik takových je, ale určitě to nebude zanedbatelné procento. Každá složka státu si bude muset obhájit, jestli skutečně ke své funkci takový majetek potřebuje,” uvedl Stanjura na dotaz ČTK.
Vláda koncem ledna schválila usnesení, díky kterému může zpracovat inventuru. Cílem je zefektivnit nakládání s nepotřebným majetkem a snížit výdaje státního rozpočtu na jeho správu. Nově jsou také všechny státní nemovitosti k dohledání na webu ÚZSVM. “Záměrem je aplikaci zpřístupnit i obcím a krajům tak, aby zde mohly nabízet i svůj nepotřebný majetek. Díky tomu by se nabídka veškerého nepotřebného veřejného majetku koncentrovala na jednom místě,” uvedla Arajmu.
Stát se snaží získat přehled o svém majetku od roku 2015. Tehdy podle Arajmu existovalo 1906 složek, přičemž po zjištění bylo 1381 zaniklých. Patřily mezi ně třeba neexistující ministerstvo národní obrany či Elektrotechnické závody Julia Fučíka. Jejich majetek se tak převedl na stávající organizace. “Díky zjištěním jsme snížili o 94 procent bezprizorní státní majetek,” řekla Arajmu.
Nyní je cílem zjistit, které nemovitosti stát skutečně potřebuje. ÚZSVM do konce února zašle státním institucím přehled nemovitostí, které jsou na ně v katastru nemovitostí evidovány a do srpna očekává odpověď. Ministr financí předloží vládě výsledky šetření do konce března příštího roku. Nepotřebné nemovitosti nabídne obcím a krajům. A to i přednostně, což je v novele zákona o majetku státu, který má být předložen v roce 2024. To vítá Sdružení místních samospráv ČR.
Předseda Svazu měst a obcí František Lukl uvedl, že samosprávy ročně proinvestují sto miliard korun a rychlejší získání například pozemků jim výrazně pomůže. “Z velké části se většina investičních akcí dotýká majetku státu. Historicky nebyl vždy proces rychlý a snadný, ale teď vítám partnerský přístup, který vše zrychlí,” řekl Lukl. Dodal, že nejčastěji se to týká realizace cyklostezek, kanalizace, komunikace, které vedou přes pozemky více vlastníků.
Může jít také o možnost obcí získat pozemky. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes uvedlo, že jim pomůže s přípravou projektů, přičemž upřednostní projekty pro dostupné bydlení. Na přímou podporu přípravy investic bude MMR žádat 1,6 miliardy korun z Národního plánu obnovy.
Další články
Ministerstvo školství pracuje na novém vysokoškolském zákoně i revizi inkluze
Praha 9. července (ČTK) - Ministerstvo školství pracuje na novém vysokoškolském zákoně či revizi inkluze, tedy společného vzdělávání.
Novela snižující státní náhradu České poště je ve Sněmovně před schvalováním
Praha 8. července (ČTK) - Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně poslanecká novela, která navrací státní úhradu čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou na nejvýše 1,5 miliardy korun ročně z nynějších až dvou miliard korun.
Znovuzavedení EET míří ke schválení, poslanci zákon zahrnuli návrhy změny
Praha 7. července (ČTK) - Vládní návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému hlasování.
Senát zřejmě schválí novelu o rozšíření okruhu činnosti investičních fondů
Praha 6. července (ČTK) - Investiční společnosti a fondy asi budou moci nabývat a spravovat pohledávky z nevýkonných a fondových úvěrů.
Ve Sněmovně se rozproudila debata o lex střízlivost, poslanci pak úpravu zamítli
Při dnešním sněmovním schvalování protiobstrukční novely jednacího řádu dolní komory se rozproudila debata o úpravě poslanců opozičního hnutí STAN, kterou chtěli zavést povinnost účasti na jednáních ve střízlivém stavu.



