Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení
V praxi se často setkáváme s technickým zhodnocením hmotného a nehmotného majetku, které v mnoha případech vyvolává otázky ohledně jeho daňových dopadů. Technické zhodnocení musíme posuzovat nejen z hlediska daně z příjmů, ale také z hlediska daně z přidané hodnoty.
Nejprve si zopakujme, co se podle daňových předpisů rozumí pojmem technické zhodnocení. Hlavní definici nalezneme v zákoně o daních z příjmů, který ho popisuje slovy: Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období v úhrnu částku 40. tis. Kč.
Daňový subjekt však může zahrnout jako technické zhodnocení i takové výdaje, které svým charakterem splňují technické zhodnocení dle výše uvedené definice, avšak v úhrnu nepřekročily hranici 40 tis. Kč, jedná se o tzv. malé technické zhodnocení.
Pozor, pozemky patří do skupiny tzv. neodepisovaného dlouhodobého hmotného majetku, a proto u pozemku nelze provést a ani účtovat o technickém zhodnocení. Tedy, když zhodnocujeme pozemek např. při rekultivaci či melioraci, musíme toto zhodnocení posuzovat jako samostatný majetek.
Výdaje na technické zhodnocení dlouhodobého majetku, stejně jako výdaje na samotné pořízení majetku, nejsou daňově uznatelné. Daňově uznatelným výdajem se stávají až v okamžiku odepisování majetku ve formě odpisů. Technické zhodnocení dlouhodobého majetku ve většině případů zvyšuje pořizovací cenu (resp. zůstatkovou cenu) pro odepisování majetku, tj. neodepisuje se samostatně. Pouze v případech výslovně vyjmenovaných zákonem se považuje technické zhodnocení za samostatný majetek, např. technické zhodnocení vytvořené vlastní činností.
Mnohdy se v praxi setkáme i s opakovaným technickým zhodnocením, tzn. že k němu dochází ve více letech. V případě prvního technického zhodnocení se zvýší vstupní cena majetku a pro výpočet daňových odpisů se použije koeficient pro zvýšenou vstupní cenu. Pokud dojde později k dalšímu technickému zhodnocení, opět se navýší již zvýšená vstupní cena a pro výpočet odpisů se použije stejný koeficient pro zvýšenou vstupní cenu.
Při technickém zhodnocení majetku nesmíme zapomenout ani na daň z přidané hodnoty. Jestliže daňový subjekt uplatní odpočet DPH u pořízeného dlouhodobého majetku či u jeho technického zhodnocení, a následně dojde ke změně v rozsahu použití majetku, který zakládal nárok na odpočet daně, musí subjekt provést tzv. časový test. Na jeho základě zjistí, zda musí upravit původně nárokovaný odpočet daně. Lhůta, ve které subjekt upraví odpočet daně z výše uvedených důvodů, činí u hmotného majetku 5 let od jeho pořízení, v případě staveb 10 let. Je proto důležité vést skutečně podrobnou a důkladnou evidenci majetku a jeho přírůstků, resp. technického zhodnocení.
Zdroj: bnt journal.
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?
