MF chce rozšířit zákon proti praní špinavých peněz i na kryptoměny
Praha 19. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí připravuje rozšíření zákona proti praní špinavých peněz, aby se vztahoval i na obchodníky s takzvanými virtuálními aktivy. Nejčastěji by se to týkalo kryptoměn.
Vyplývá to z návrhu, který ministerstvo vložilo do knihovny připravovaných legislativních materiálů. Ministerstvo změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, co jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Navrhovaná novela by rozšířila působnost zákona i na obchodníky s virtuálními aktivy, kteří tato aktiva prodávají, kupují, spravují pro jiné osoby nebo poskytují finanční služby spojené s prodejem těchto aktiv. Jako virtuální aktivum zákon označuje elektronicky uchovatelné jednotky, které umožňují plnit platební nebo investiční funkci a zároveň se nejedná o standardní cenné papíry, investiční nástroje nebo peněžní prostředky. V podstatě se tak regulace týká kryptoměn a jim podobných aktiv.
Novela rovněž zavádí regulaci při převozu vyšších částek v hotovosti přes české území. Lidé, kteří převážejí v hotovosti více než 15.000 eur (367.000 korun), budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí. Stejná povinnost se bude týkat i posílání více než 15.000 eur v hotovosti prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby do jiného státu Evropské unie.
Novelu musí projednat vláda a následně Parlament. Ministerstvo financí navrhuje, aby upravená pravidla začala platit od konce roku 2024.
Další články
Od stavebního zákona po AI: 14. ročník Kongresu Právní prostor byl zahájen
V Seči u Chrudimi byl v úterý zahájen 14. ročník odborného kongresu Právní prostor. Akce, která se i letos soustředí na aktuální změny v legislativě a digitalizaci, hostí přes 150 účastníků a 16 přednášejících z řad justice, advokacie i akademické sféry.
Vláda schválila novelu chemického zákona, zpřísní kontrolu zubního amalgámu
Praha 27. dubna (ČTK) - Výrobci a dovozci zubního amalgámu budou mít povinnost hlásit jeho množství státu, plyne z novely chemického zákona, kterou dnes schválila vláda.
Polsko oznámilo, že napadne obchodní dohodu s Mercosurem u Soudního dvora EU
Varšava 24. dubna (ČTK) - Polsko podá stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli dohodě o volném obchodu mezi EU a Jižní Amerikou. Informoval o tom dnes ministr obrany a vicepremiér Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Zákonem roku se v anketě Deloitte stala flexinovela zákoníku práce
Praha 24. dubna (ČTK) - Novela zákoníku práce, která upravuje výpovědní a zkušební doby, rozvrhování pracovní doby do směn nebo držení původní pozice rodičům malých dětí, vyhrála v letošním ročníku ankety Zákon roku.
NS vyhověl Bradáčové, o konfliktu v Ústí nad Labem znovu rozhodne vrchní soud
Brno 23. dubna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít kauzu pobodání muže v parku Severní Terasa v Ústí nad Labem. Ondřej Malý dostal za pokus o zabití čtyřletý trest vězení. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová však podala úspěšné dovolání. Prosazuje přísnější právní kvalifikaci, tedy pokus o vraždu.



