Články s tagem: praní peněz

Praha 6. února (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 6 bude moci začít projednávat kauzu dezinfekce fotbalových stadionů, ve které čelí obžalobě z podvodu a praní špinavých peněz i bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Roman Berbr či fotbalová FK Příbram.

Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor’s Office, dále jen EPPO) je jedním z nejvýznamnějších právních nástrojů, které Evropská unie vytvořila za účelem zajištění ochrany a efektivního vymáhání svých finančních zájmů.

Rozšiřuje se okruh subjektů, které musí Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) oznámit svou kontaktní osobu. Tato povinnost dopadá na řadu profesí a podnikatelů. Lhůta pro oznámení kontaktní osoby uplyne 3. března 2025. Vyplatí se jednat, pokuty za nesplnění jsou vysoké.

Česká národní banka (ČNB) v říjnu 2024 uznala Fio banku vinnou z porušení povinností v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT). Jak se podobné pokutě vyhnout?

Dne 1. května 2024 nabyla účinnosti novela AML zákona a na něj navazující vyhlášky. Tyto novely odstartovaly v oblasti praní špinavých peněz záplavu novinek, se kterými se budeme potýkat v následujících letech, a které mají reagovat na překotný rozvoj na poli služeb souvisejících s kryptoaktivy a finančních služeb, a zároveň vyřešit nedostatky stávající úpravy. Shrnuli jsme pro vás chronologicky vše, co o nové úpravě AML potřebujete vědět.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Praha 5. června (ČTK) - Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz více než 15.000 eur (asi 380.000 korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Počítá s tím vládní novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou doporučil Sněmovně schválit její rozpočtový výbor.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Praha 19. května (ČTK) - Některé profesní komory, například notářská nebo advokátní, by mohly platit pokutu až 2,5 milionu korun za porušení nových povinností stanovených zákonem proti praní špinavých peněz.

Praha 19. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí připravuje rozšíření zákona proti praní špinavých peněz, aby se vztahoval i na obchodníky s takzvanými virtuálními aktivy. Nejčastěji by se to týkalo kryptoměn.

Cílem tohoto článku je představit jednotlivé kategorie podezřelého obchodu tak, jak je uvádí z. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) a pomocí příkladů přispět k jejich lepšímu pochopení.

Jak daleko sahají pravomoci banky jako soukromé osoby ve vztahu k zajišťování peněžních prostředků, které mohou být potencionálně výnosem z trestné činnosti?

Evropská unie a její legislativci neustále pracují na posílení efektivity fungování a dohledu nad vnitřním trhem a my se tak můžeme seznámit s dalším návrhem z jejich dílny.

Evropští zákonodárci se v posledních letech prostřednictvím rozličných legislativních balíčků snaží reagovat na současný technologický stav společnosti, a nemohl jim tak uniknout ani rozvíjející se trend kryptoměn. Bylo jen otázkou času, kdy deklarované návrhy nařízení a směrnic získají reálnou podobu a jednotlivé subjekty se budou muset začít přizpůsobovat nové právní úpravě této oblasti.

Dne 1. 6. 2021 vstupuje v účinnost nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“), který zavádí citelné sankce při porušení povinností.

V roce 2017 vstoupila v účinnost novela Zákona o veřejných rejstřících[1], transponující IV. AML[2] směrnici[3], která zavedla povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku podle tohoto zákona zapsat svého skutečného majitele (což je, velmi zjednodušeně, fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost nad právnickou osobou vykonávat vliv) do nově zřízené evidence skutečných majitelů právnických osob („ESM“).

Rumunsku a Irsku se ukládá povinnost zaplatit Komisi paušální částku, jejíž výše činí v případě Rumunska 3 000 000 eur a v případě Irska 2 000 000 eur. Oba tyto členské státy neprovedly ve stanovené lhůtě v plném rozsahu směrnici o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.

Dne 25. června 2015 nabyla účinnosti Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, tzv. 4. AML směrnice, která byla přijata v rámci balíčku opatření proti praní špinavých peněz.