Nový zákon o evidenci skutečných majitelů vstupuje v účinnost již 1. 6. 2021
Dne 1. 6. 2021 vstupuje v účinnost nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“), který zavádí citelné sankce při porušení povinností.
Současný stav
V roce 2017 vstoupila v účinnost novela Zákona o veřejných rejstřících[1], transponující IV. AML [2] směrnici [3], která zavedla povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku podle tohoto zákona zapsat svého skutečného majitele (což je, dle současné definice, velmi zjednodušeně, fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost nad právnickou osobou vykonávat rozhodující vliv) do nově zřízené evidence skutečných majitelů právnických osob („ESM“).
Právnické osoby, měly povinnost skutečné majitele zapsat do konce roku 2018. Pokud tak neučinily, od 1. 1. 2019 jednají v rozporu se zákonem.
Zákon o veřejných rejstřících, Zákon proti praní špinavých peněz[4], Zákon o obchodních korporacích [5] ani jiné zákony nestanovují v současnosti za porušení této povinnosti žádné přímé sankce. Za nepřímou sankci lze považovat ztížení administrativního procesu při tzv. kontrole klienta[6], kdy je společnost nucena svého skutečného majitele identifikovat ad hoc, což představuje komplikovanější proces než prosté odkázání na již dříve realizovanou registraci v ESM.
Výhled do blízké budoucnosti
Krátce po transpozici IV. AML směrnice do českého právního řádu byla v roce 2018 Evropským parlamentem přijata V. AML směrnice [7], která přináší radu změn, a to zejména ve způsobu nahlížení na národní rejstříky / seznamy / evidence skutečných majitelů.
Nejzásadnějšími změnami, které směrnice přinesla jsou
- povinnost členského státu zajistit veřejnou přístupnost údajů zapsaných v národních seznamech skutečných majitelů; a
- povinnost členských států zavést citelné sankce za porušení povinnosti zápisu.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
