Články s tagem: AML zákon

Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.

V rámci naplňování povinností plynoucích z legislativy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) čelí realitní zprostředkovatelé v roce 2026 stále složitějším schématům financování. Jedním z nejrozšířenějších a procesně nejnáročnějších fenoménů je zapojení finančních prostředků pocházejících od třetích osob, nejčastěji formou soukromých zápůjček. Tento článek podrobuje analýze rozsah povinností povinné osoby při zkoumání tzv. „zdroje zdroje“ (nejedná se o překlep) a hledá hranici mezi zákonnou povinností kontroly klienta a nepřípustným zásahem do soukromí nezúčastněných třetích stran.

Zatímco evropská i vnitrostátní legislativa neustále zpřísňuje pravidla pro potírání legalizace výnosů z trestné činnosti, aplikační praxe v České republice odhaluje hluboké systémové trhliny. Střet zákona o omezení plateb v hotovosti, AML zákona a specifické úpravy zákona o realitním zprostředkování vytváří prostor, v němž se povinnost identifikace a kontroly klienta stává v mnoha případech pouze formální proklamací bez reálného dopadu. Tento článek podrobuje kritické analýze mechanismy obcházení těchto norem a navrhuje de lege ferenda opatření k posílení transparentnosti finančních toků.

Slovensko chystá nové zákony o ochraně osobních údajů. Oddělují policejní režim, omezují duplicity s GDPR a reagují na hrozby jako deepfake.

Rozšiřuje se okruh subjektů, které musí Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) oznámit svou kontaktní osobu. Tato povinnost dopadá na řadu profesí a podnikatelů. Lhůta pro oznámení kontaktní osoby uplyne 3. března 2025. Vyplatí se jednat, pokuty za nesplnění jsou vysoké.

Česká národní banka (ČNB) v říjnu 2024 uznala Fio banku vinnou z porušení povinností v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT). Jak se podobné pokutě vyhnout?

Jaké jsou postupy a opatření, kterými lze předejít legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? Na koho a v jakých situacích se AML zákon vztahuje?

Dne 1. května 2024 nabyla účinnosti novela AML zákona a na něj navazující vyhlášky. Tyto novely odstartovaly v oblasti praní špinavých peněz záplavu novinek, se kterými se budeme potýkat v následujících letech, a které mají reagovat na překotný rozvoj na poli služeb souvisejících s kryptoaktivy a finančních služeb, a zároveň vyřešit nedostatky stávající úpravy. Shrnuli jsme pro vás chronologicky vše, co o nové úpravě AML potřebujete vědět.

Článek má za cíl seznámit veřejnost s povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve vztahu ke školení zaměstnanců či spolupracujících osob se zacílením na realitní zprostředkovatele s formou právní subjektivity jakožto fyzická osoba či právnická osoba podnikající na území České republiky.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

Dne 1. 5. 2024 vstoupila v účinnost novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 107/2024 Sb. Jedná se již o několikátou novelu AML zákona, která rozšiřuje okruh povinných osob, rozsah zjišťovaných identifikačních údajů, upravuje výši sankcí a zaobírá se také dalšími aspekty původního právního předpisu.

O svěřenských fondech bylo nejen na stránkách tohoto časopisu napsáno mnoho. Nabídnu tedy ryze praktický pohled na tento specifický právní institut, a to z pohledu „AML“ (anti-money laudering) povinné osoby – banky.

Dne 6. března 2024 schválil Senát parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) a další související předpisy.

Veřejnost si často neuvědomuje, že ačkoliv se povinnosti vyplývající z AML zákona za normálních okolností nevztahují na vztahy mezi nepodnikateli, existuje také zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který se na ně vztahovat může. V tomto článku se dozvíte, kdy podléháte pravidlům AML zákona a na co je nutné myslet, pokud chcete provádět platby ve vyšších hodnotách i jako nepodnikatel.

Korektně spravovaný a zavedený vnitřní oznamovací systém může předejít případným škodám ve vnitrokorporačním měřítku, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, ale může být též vyžadováno ze strany různých finančních a úvěrových institucí, veřejných zadavatelů, investorů či partnerů.

Od projednání vládního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů v Parlamentu České republiky (dále jen „Zákon o ochraně oznamovatelů”) byla na téma tzv. whistleblowingu napsána řada odborných článků. Souběžně se Zákonem o ochraně oznamovatelů byl však schválen i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Zákona o ochraně oznamovatelů.

Cílem tohoto článku je představit jednotlivé kategorie podezřelého obchodu tak, jak je uvádí z. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) a pomocí příkladů přispět k jejich lepšímu pochopení.

Vloni v listopadu se Soudní dvůr EU (SDEU) vyjádřil k otázce přístupnosti údajů v evidenci skutečných majitelů právnických osob. Frank Bold Advokáti přináší článek o tom, jak rozsudek dopadá na právní úpravu a jak ovlivní povinnosti subjektů zveřejňovat údaje o skutečných majitelích.

Účinnost nového zákona o evidenci skutečných majitelů[1], který do českého práva transponoval novelu AML směrnice[2], s sebou v červnu 2021 přinesla vícero novinek – největšími z nich bylo zavedení sankcí za nesprávný nebo neúplný zápis (soukromoprávní – zneplatnění některých společnických a akcionářských práv; a veřejnoprávní – pokuta až do výše 500 000 Kč) a zpřístupnění některých informací široké veřejnosti.

Bankovní identita je elektronická forma identifikace konkrétní osoby. Prakticky tedy jde o náhradu dokladu totožnosti.

Dne 1. 6. 2021 vstupuje v účinnost nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“), který zavádí citelné sankce při porušení povinností.

Povinnosti týkající se evidence skutečných majitelů doznaly přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů poměrně zásadních změn. Platit začnou 1. června.

Novela AML zákona významně rozšiřuje okruh povinných osob o každého, kdo nakupuje nebo prodává nemovité věci nebo je realitním zprostředkovatelem.

Vláda ČR schválila 1. června 2020 návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), který byl dne 20. října 2020 spolu s pozměňovacími návrhy předán do závěrečného kola schvalování Poslaneckou sněmovnou. Česká republika tímto učinila první krok k transpozici tzv. 5. AML směrnice [1].