Dopady zákona o evidenci skutečných majitelů na svěřenské fondy

Vláda ČR schválila 1. června 2020 návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), který byl dne 20. října 2020 spolu s pozměňovacími návrhy předán do závěrečného kola schvalování Poslaneckou sněmovnou. Česká republika tímto učinila první krok k transpozici tzv. 5. AML směrnice [1].

JUDr. Jakub Hollmannpartner advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný

Současná česká právní úprava problematiky skutečného majitele je nejednotná a koncepčně roztříštěná do několika právních předpisů. Právní úpravu nalezneme jednak v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AMLZ“), který v § 4 odst. 4 definuje pojem skutečného majitele, a dále také v části páté zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen ZVR“). 

Stávající právní úprava skutečného majitele již od své účinnosti nedostatečně implementovala příslušné předpisy Evropské unie. Docházelo tak k rozdílným výkladům pojmu skutečného majitele ve vztahu k možnosti vykonávat rozhodující vliv. Nedostatky se projevovaly zejména při identifikaci skutečného majitele široce rozvětvených vlastnických struktur, v rámci nichž je rozhodující vliv uplatňován ze strany zahraniční entity. Stávající úprava zároveň postrádala jakoukoli formu sankce, jejíž absence činila právní úpravu zcela bezzubou. 

Připravovaný ZESM tak obsahuje preciznější vymezení pojmu „skutečný majitel“, jež bude pro případné užití v dalších právních předpisech lépe uchopitelný.

Nová právní úprava ZESM si klade za cíl zejména:

  • vymezit pojem skutečného majitele;
  • stanovit rámec práv a povinností při zjišťování a evidenci skutečného majitele;
  • upravit proces zápisu údajů o skutečném majiteli, tj. zápis v řízení prostřednictvím soudu nebo prostřednictvím notáře;
  • umožnit automatický průpis některých údajů z veřejných rejstříků;
  • zjednodušit způsob přístupu k údajům v evidenci skutečných majitelů;
  • vyřešit nesprávnost a chybovost údajů v evidenci skutečných majitelů;
  • stanovit sankce za porušení povinností spojených s evidencí skutečných majitelů.

Chystané změny se nevyhnou ani svěřenským fondům a zahraničním svěřenským fondům, jejichž skuteční majitelé se do evidence podle § 12 a 13 ZESM rovněž zapisují. Svěřenské fondy ZESM označuje jako tzv. právní uspořádání. Úprava institutu skutečného majitele ve vztahu ke svěřenským fondům vyplývá z potřeby vyjasnit vlastnické a majetkové struktury svěřenských fondů a osob, které ať už přímo, či zprostředkovaně vykonávají v rámci těchto struktur rozhodující vliv nebo kterým plynou příjmy z jejich správy.

V České republice sice od 1. 1. 2018 funguje Evidence údajů o skutečných majitelích vedená na základě § 118b a násl. ZVR, tato je však neveřejná a neodpovídá tak požadavkům 5. AML směrnice. ZESM tak předpokládá nahrazení této evidence Evidencí skutečných majitelů, v níž budou alespoň některé údaje o skutečných majitelích veřejně dostupné.

Významné změny ve vztahu ke svěřenským fondům

Skutečný majitel

Návrh ZESM se snaží obecně reflektovat faktický stav. Vedle formálního hlediska skutečného majitele svěřenských fondů, tedy zápisu osob, které se standardně formálně zapisují do evidence svěřenských fondů (např. zakladatel, svěřenský správce, obmyšlený apod.), se bude nově přihlížet k tzv. materiálnímu hledisku, tedy k reálnému postavení dané osoby založenému oprávněním k dohledu nad správou svěřenského fondu, ziskem prospěchu ze svěřenského fondu nebo výkonem koncového vlivu nad správou svěřenského fondu. V praxi to znamená, že se oproti dosavadní právní úpravě nebude zapisovat pouze skupina formálních skutečných majitelů podle svého označení, ale také každá fyzická osoba, která

  • je osobou, jež je oprávněná k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu, může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného[2];
  • je koncovým příjemcem, tedy osoba, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím svěřenského fondu podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při správě či zániku svěřenského fondu a tento prospěch dále nepředává[3];
  • koncový vliv na správu svěřenského fondu, tedy osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv na správu svěřenského fondu[4].

Není-li žádná osoba, která naplňuje materiální hledisko skutečného majitele, budou zapsány jen osoby podle formálního hlediska, a to zpravidla automatickým průpisem z evidence svěřenských fondů (k problematice automatického průpisu viz níže v textu).

Pouze fyzická osoba může být skutečným majitelem svěřenského fondu, a to i v případě, že v postavení výše uvedených osob bude právnická osoba. V tomto ohledu tedy nedochází k posunu od stávající právní úpravy. V rámci legislativního procesu nicméně dochází k nejednotnosti názorů, podle jakých kritérií by se měl určit skutečný majitel obchodních korporací, jejichž podíly či akcie byly vyčleněny do svěřenských fondů. Vládní návrh ZESM počítá s tím, že skutečný majitel obchodní korporace v těchto případech bude zjišťován podle materiálního hlediska skutečného majitele u obchodních korporacích[5], tj. bude jím koncový příjemce nebo osoba s koncovým vlivem, eventuelně není-li žádná z těchto osob, osoba ve vrcholném vedení korporace. Naopak podle pozměňovacích návrhů by pro specifičnost institutu svěřenských fondů mělo být zohledněno formální hledisko skutečného majitele svěřenských fondů. Podle těchto návrhů by měla být skutečným majitelem takových obchodních korporací tatáž osoba, která bude skutečným majitelem svěřenského fondu. 

Zápis do evidence skutečných majitelů

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy bude nově evidující osobou pouze svěřenský správce nebo u zahraničního svěřenského fondu osoba v obdobném postavení[6]. Svěřenský správce bude odpovídat za úplné, přesné a aktuální údaje o osobách zapsaných v evidenci skutečných majitelů nejen u nově zřizovaných svěřenských fondů, ale rovněž u svěřenských fondů dříve zapsaných. ZESM přitom stanovuje povinnost osoby v postavení skutečného majitele poskytnout svěřenskému správci potřebnou součinnost[7].

Zápis do evidence skutečných majitelů bude možné učinit 

  • v elektronické podobě na základě návrhového formuláře, který se bude podávat příslušnému rejstříkovému soudu podle bydliště, příp. sídla svěřenského správce; nebo
  • prostřednictvím notáře, a to bez nutnosti předchozího vyplnění elektronického návrhového formuláře a sepisu podkladového notářského zápisu, přičemž zápis notářem tak bude na rozdíl od zápisu soudem představovat postup méně formální a lze předpokládat, že i značně rychlejší[8].

V této souvislosti dojde ke změně koncepce úhrady soudního poplatku a odměny notáře. Doposud byly svěřenské fondy osvobozeny od povinnosti platit soudní poplatek. V návaznosti na ZESM bude přijata novela zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle které bude činit soudní poplatek za zápis údajů o skutečném majiteli svěřenských fondů, jejich nahrazení či výmaz částku 2.000 Kč. V případě zápisu prostřednictvím notáře nebude stanovena povinnost k úhradě soudního poplatku, neboť notář provádí zápis napřímo a bez součinnosti soudu. Evidující osoba tak bude nucena hradit pouze odměnu notáře. K jejímu určení dojde teprve novelou notářského tarifu[9], přesto by podle důvodové zprávy k ZESM měla být nižší než soudní poplatek v případě zápisu prostřednictvím soudu.

Svěřenský správce k návrhu přiloží písemnostmi o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelů zapsány[10]. Těmito skutečnostmi podle návrhu ZESM jsou:

  • údaje identifikující osobu skutečného majitele;
  • údaje objasňující, na čem je pozice skutečného majitele založena;
  • údaje o trvání pozice skutečného majitele (odkdy je osoba skutečným majitelem svěřenského fondu); a
  • údaje o svěřenském fondu, o jejichž skutečného majitele jde.

Písemnosti se budou dokládat v elektronické podobě, a to ve formě prosté kopii, resp. bez nutnosti konverze. Cizojazyčné písemnosti bude nutné předložit v originálním znění a současně v prostém překladu do českého jazyka, případně může příslušný soud rozhodnout, že překlad nemusí být předkládán vůbec[11].

Nově nebude zapotřebí dokládat údaje zjistitelné z informačního systému veřejné správy, např. z obchodního rejstříku nebo evidence svěřenských fondů, do nichž může soud či notář dálkovým přístupem nahlížet.

Vzhledem k tomu, že svěřenský fond (až na výjimku v podobě svěřenských fondů zřizovaných pro případ smrti), vzniká teprve zápisem do evidence svěřenských fondů, nebude možné podat návrh na zápis skutečného majitele před zahájením řízení o zápis do této evidence. Soud, či notář pak provede zápis do evidence skutečných majitelů nejdříve ke dni zápisu do evidence svěřenských fondů.

Je však třeba upozornit, že evidence skutečných majitelů ani nadále nebude tzv. veřejným rejstříkem ve smyslu ZVR a proti usnesení o odmítnutí návrhu nebude přípustné odvolání. V případě odmítnutí zápisu bude muset evidující osoba podat návrh na zápis znovu. V tomto ohledu, ale také v případě prvozápisu, lze doporučit služby notáře. Notář si na základě žádosti evidující osoby případně vyžádá veškeré potřebné podklady, pro jejichž absenci (by jinak) rejstříkový soud žádost odmítl. Oproti dosavadní úpravě již také nebude nutné obstarávat notářský zápis jako podklad pro zápis údajů do evidence, ale notář na základě žádosti pouze vydá osvědčení pro zápis a po jeho vydání provede samotný zápis dálkovým přístupem do evidence. Lze tak předpokládat, že zápis prostřednictvím notáře bude oproti rejstříkovému soudu v mnoha případech flexibilnější. 

Automatické propisování údajů

Podle dosavadní právní úpravy je svěřenský správce povinen, kromě zápisu skutečného majitele, také vést průběžnou evidenci aktuálních údajů o skutečných majitelích, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá jejich postavení skutečného majitele, či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. 

Shora uvedená povinnost svěřenského správce bude platit i nadále za účinnosti ZESM, nebude se však nově vztahovat na ty skutečnosti, které budou propsány do evidence skutečných majitelů, a to z evidence svěřenských fondů na základě tzv. automatického průpisu. U českého svěřenského fondu bude moci dojít k automatickému průpisu údajů o všech osobách v postavení skutečného majitele[12], jelikož se tyto zapisují do evidence svěřenských fondů. V případě zahraničního svěřenského fondu, má-li jeho svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, mohou být ve vztahu ke skutečnému majiteli propsány pouze údaje o svěřenském správci, který je zapsaný v evidenci svěřenských fondů, nebo údaje o osobě skutečného majitele právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je svěřenským správcem zahraničního svěřenského fondu.[13] 

Je však třeba zdůraznit, že důsledkem automatického průpisu nedojde ke zveřejnění veškerých údajů o skutečných majitelích, a tudíž nedojde ke zveřejnění personální struktury svěřenského fondu. Veřejně přístupné budou pouze informace o osobách, které již jsou veřejně přístupné v evidenci svěřenských fondů[14] či k jejichž zveřejnění dá osoba v postavení skutečného majitele souhlas.

Přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů

Evidence skutečných majitelů podle dosavadní úpravy byla obecně zcela neveřejná – nebylo možné do ní nahlížet, ani v ní vyhledávat. Výjimku z tohoto pravidla tvořilo jednak oprávnění k přístupu k údajům obsaženým v evidenci skutečných majitelů samotnému zapsanému svěřenskému fondu, a dále některým vybraným subjektům jako např. soudům, orgánům činným v trestním řízení a státnímu zastupitelství, správci daně, ústředním orgánům státní správy apod.[15], a rovněž částečný výpis z evidence skutečných majitelů, který mohl získat subjekt při předchozím prokázání oprávněného zájmu. Za oprávněný zájem je považován zájem veřejně důležitý a prospěšný, zejména zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví či podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti či legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu financování terorismu. 

Úprava ZESM nově předpokládá, že částečný výpis platných údajů z evidence skutečných majitelů bude v elektronické formě veřejně přístupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti bez dalšího. Jedná se nicméně opět o údaje, které jsou veřejně přístupné z evidence svěřenských fondů, tj. údaje o evidenci svěřenského fondu, jeho identifikaci a účelu a také jméno, příjmení a státní příslušnost svěřenského správce. Mimo to mohou být uvedeny informace, k jejichž zveřejnění dá skutečný majitel výslovný souhlas. Nadto bude komukoli umožněno získat potvrzení o tom, že v evidenci skutečných majitelů není o skutečném majiteli určitého svěřenského fondu veden žádný údaj[16].

Znepřístupnění údajů

Návrh ZESM nově zavádí také možnost znepřístupnění údajů v evidenci skutečných majitelů[17], popřípadě pouze jejich části, a to údajů o skutečném majiteli, který není plně svéprávný. Svěřenský správce nebo osoba zapsaná jako skutečný majitel toto může soudu navrhnout na předepsaném formuláři, který bude k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Přestupky, sankce a řízení o nesrovnalostech

ZESM zcela nově zavádí instituty přestupků, sankcí a řízení o nesrovnalosti[18]

Řízení o nesrovnalosti

V případě, že bude mít orgán veřejné moci či povinná osoba podle AMLZ důvodné podezření, že v evidenci skutečných majitelů nejsou úplné, přesné a aktuální údaje v souladu se skutečným stavem, oznámí a doloží takovou nesrovnalost soudu příslušnému k zápisu. Soud následně buď vyzve evidující osobu k odstranění nesrovnalostí, nebo jejich vyvrácení, případně za účelem ochrany práv třetích osob usnesením zahájí ve vztahu k nesrovnalosti tzv. řízení o nesrovnalosti. Řízení o nesrovnalosti je soud oprávněn ze stejného důvodu zahájit i z vlastního podnětu. 

Pokud dojde k zahájení řízení o nesrovnalosti, zapíše se do Evidence poznámka o nesrovnalosti a rovněž v čem nesrovnalost spočívá. Výsledkem řízení o nesrovnalosti pak bude rozhodnutí soudu o údajích v evidenci skutečného majitele, které neodpovídají skutečnému stavu, nebo rozhodnutí, jímž bude konstatováno, že důvodem nesrovnalosti je absence potřebné součinnosti evidující osobě ze strany skutečného majitele. Proti rozhodnutí soudu bude možné podat odvolání. Po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla nesrovnalost potvrzena, soud zašle jeho opis správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků. Nezjedná-li evidující osoba nápravu ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, dopouští se přestupku.

Přestupky a sankce

Důsledkem stanovení výše uvedených povinností spojených s evidováním skutečného majitele je také zavedení sankčního mechanismu při jejich porušení. Svěřenský správce se jako evidující osoba dopustí přestupku tím, že na základě výzvy k odstranění nesrovnalostí nezajistí v soudem určené lhůtě zápis žádného údaje do evidence, nebo nezajistí na základě pravomocného rozhodnutí soudu zápis nových údajů tak, aby odpovídaly skutečnému stavu. Skutečný majitel může být sankcionován za přestupek, pokud neposkytne potřebnou součinnost evidující osobě. Za takový přestupek lze kterékoli z těchto osob uložit pokutu až do výše 500.000 Kč.

Za další sankce a následky nesrovnalostí v evidenci lze považovat:

  • nevymahatelnost práv a povinností z právních jednání, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel v evidenci zapsán, přičemž se závazky z takovýchto právních jednání stávají pouhou naturální obligací; 
  • vyloučení hlasovacího práva na valné hromadě obchodní korporace, pokud skutečný majitel korporace není v evidenci zapsán, kdy totéž platí pro svěřenského správce, je-li podíl obchodní korporace spravován ve svěřenském fondu, jehož je taková osoba rovněž skutečným majitelem; a dále se vyloučení hlasovacího práva na valné hromadě obchodní korporace uplatní u svěřenského správce, je-li podíl obchodní korporace spravován ve svěřenském fondu, a tento svěřenský fond nemá v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele;
  • zákaz výplaty podílu na zisku u společnosti, která nemá zapsaného skutečného majitele, a to skutečnému majiteli ani svěřenskému fondu, jehož je tento skutečný majitel rovněž skutečným majitelem, anebo svěřenskému fondu, který nemá v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele.

Závěr

Nová právní úprava skutečného majitele reflektuje požadavky 5. AML směrnice. Ve vztahu ke svěřenským fondům je stěžejní zakotvení definice, resp. způsobu vedoucího ke zjištění osoby skutečného majitele. Úprava práv a povinností ve vztahu k evidenci skutečných majitelů také navazuje na funkci veřejného rejstříku a posiluje princip právní jistoty v obchodních vztazích, jehož projevem je zejména možnost lépe zhodnocovat rizika právního styku s potenciálními obchodními partnery. Důsledkem ZESM tak bude vyšší tlak na osobu svěřenského správce, který bude muset zajistit adekvátní, přesné a aktuální údaje v evidenci a vyžadovat součinnost ostatních skutečných majitelů svěřenského fondu pod hrozbou sankcí předpokládaných ZESM. Na druhou stranu evidence usnadní identifikaci skutečných majitelů ze strany povinných osob podle AMLZ a orgánů veřejné moci (např. správce daně, přestupkový orgán, zpravodajským službám, NKÚ, soudům a orgánům činným v trestním řízení apod.).

Zavedení automatických průpisů údajů z veřejných rejstříků a pravidel pro zápis notářem zajistí snížení dosavadní administrativní zátěže. Samostatnost nové právní úpravy a zavedení specifických pravidel, pak ve svém souhrnu zvyšují systematičnost, přehlednost a provázanost právního řádu.

České republice transpoziční lhůta pro provedení 5. AML směrnice již uplynula, nicméně vzhledem k panující široké shodě v rámci politického spektra nad obsahem ZESM lze předpokládat, že v blízké době k přijetí ZESM dojde. Jedinou překážkou se zdá být otázka podpůrné definice pro zjištění skutečného majitele korporací, jejichž podíly či akcie byly vyčleněny do svěřenských fondů. Pokud dojde ke shodě i v této otázce, lze nabytí účinnost ZESM očekávat během první poloviny roku 2021.

 


[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU

[2] § 6 odst. 3 písm. c) ZESM

[3] § 2 písm. c) ZESM

[4] § 2 písm. d) ZESM

[5] § 5 odst. 4 ZESM ve spojení s § 2 písm. e) a § 3 a 4 ZESM

[6] § 8 odst. 1 ve spojení s § 2 písm. j) ZESM

[7] § 10 ZESM

[8] S odkazem na § 34 odst. 4 ZESM je notář limitován lhůtou 3 dnů.

[9] Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif).

[10] § 11 a násl. ZESM

[11] § 24 ZESM

[12] Zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, nebo skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, který je jednou z těchto osob.

[13] § 37 ZESM

[14] Údaje o evidenci svěřenského fondu, jeho identifikaci a účelu, jméno, příjmení a státní příslušnost svěřenského správce.

[15] § 118g odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

[16] § 14 odst. 2 ZESM

[17] § 32 ZESM

[18] § 42 a násl ZESM

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři