Soudní dvůr EU rozhodl, že evidence o skutečných majitelích nemá být přístupná veřejnosti
Vloni v listopadu se Soudní dvůr EU (SDEU) vyjádřil k otázce přístupnosti údajů v evidenci skutečných majitelů právnických osob. Frank Bold Advokáti přináší článek o tom, jak rozsudek dopadá na právní úpravu a jak ovlivní povinnosti subjektů zveřejňovat údaje o skutečných majitelích.
V současné době platí v České republice zákon o evidenci skutečných majitelů, který do českého práva transponoval novelu AML směrnice. Tato úprava nově stanovila mimo jiné i povinnost příslušných orgánů členských zemí zpřístupnit některé údaje o skutečných majitelích veřejnosti. V České republice jsou tak na internetu každému dostupné základní údaje o skutečných majitelích, včetně jejich osobních údajů.
Rozsudek: informace o majitelích nemají být přístupné všem
SDEU však ve svém rozsudku rozhodl, že ustanovení AML směrnice, stanovující povinnost zveřejňovat všem informace o skutečných majitelích, je neplatné. Důvod spatřil v rozporu tohoto ustanovení s právem na respektování soukromého a rodinného života a s ochranou osobních údajů, zakotvených v čl. 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie. Uvedl, že neomezená přístupnost údajů není nezbytná pro dosažení účelu AML směrnice, tedy předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu.
Jak rozsudek dopadá na povinnosti právnických osob v ČR?
Rozsudkem SDEU nedošlo ke změně české právní úpravy. Český zákon o evidenci skutečných majitelů tedy zůstává v platnosti v původním znění. Přestože již některé členské státy (např. Lucembursko, Nizozemsko, Belgie) na změnu reagovaly a své evidence znepřístupnily, české orgány prozatím žádné kroky k omezení přístupu do evidence nepodnikly. Údaje o skutečných majitelích jsou tedy nadále přístupné široké veřejnosti. Rozsudek SDEU se navíc žádným způsobem nedotýká povinnosti subjektů poskytovat tyto údaje Ministerstvu spravedlnosti za účelem jejich zápisu do evidence.
Subjekty, které nesouhlasí s neomezeným přístupem k údajům, se mohou bránit zejména podáním individuální stížnosti českým orgánům (Ministerstvu spravedlnosti, který vede evidenci, nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů). Jak se tyto orgány vypořádají s argumentací novým rozsudkem SDEU, je však otázkou.
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
