Soudní dvůr EU rozhodl, že evidence o skutečných majitelích nemá být přístupná veřejnosti
Vloni v listopadu se Soudní dvůr EU (SDEU) vyjádřil k otázce přístupnosti údajů v evidenci skutečných majitelů právnických osob. Frank Bold Advokáti přináší článek o tom, jak rozsudek dopadá na právní úpravu a jak ovlivní povinnosti subjektů zveřejňovat údaje o skutečných majitelích.
V současné době platí v České republice zákon o evidenci skutečných majitelů, který do českého práva transponoval novelu AML směrnice. Tato úprava nově stanovila mimo jiné i povinnost příslušných orgánů členských zemí zpřístupnit některé údaje o skutečných majitelích veřejnosti. V České republice jsou tak na internetu každému dostupné základní údaje o skutečných majitelích, včetně jejich osobních údajů.
Rozsudek: informace o majitelích nemají být přístupné všem
SDEU však ve svém rozsudku rozhodl, že ustanovení AML směrnice, stanovující povinnost zveřejňovat všem informace o skutečných majitelích, je neplatné. Důvod spatřil v rozporu tohoto ustanovení s právem na respektování soukromého a rodinného života a s ochranou osobních údajů, zakotvených v čl. 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie. Uvedl, že neomezená přístupnost údajů není nezbytná pro dosažení účelu AML směrnice, tedy předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu.
Jak rozsudek dopadá na povinnosti právnických osob v ČR?
Rozsudkem SDEU nedošlo ke změně české právní úpravy. Český zákon o evidenci skutečných majitelů tedy zůstává v platnosti v původním znění. Přestože již některé členské státy (např. Lucembursko, Nizozemsko, Belgie) na změnu reagovaly a své evidence znepřístupnily, české orgány prozatím žádné kroky k omezení přístupu do evidence nepodnikly. Údaje o skutečných majitelích jsou tedy nadále přístupné široké veřejnosti. Rozsudek SDEU se navíc žádným způsobem nedotýká povinnosti subjektů poskytovat tyto údaje Ministerstvu spravedlnosti za účelem jejich zápisu do evidence.
Subjekty, které nesouhlasí s neomezeným přístupem k údajům, se mohou bránit zejména podáním individuální stížnosti českým orgánům (Ministerstvu spravedlnosti, který vede evidenci, nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů). Jak se tyto orgány vypořádají s argumentací novým rozsudkem SDEU, je však otázkou.
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.
