AML zákon: opatření proti praní špinavých peněz v kostce
Jaké jsou postupy a opatření, kterými lze předejít legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? Na koho a v jakých situacích se AML zákon vztahuje?
Povinné osoby
AML zákon, tedy zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, platí jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby, když přesně vymezuje osoby a situace na které a kdy se jeho ustanovení vztahují a uplatňují. V zákoně jsou taky popsány správné postupy povinných osob a případné sankce za nedodržení jejich povinností.
Je třeba mít na paměti, že kromě AML zákona, má Česká republika ve své sbírce zákonů zahrnut také právní předpis č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Předmětná zákonná úprava stanoví hranici (konkrétní částku), nad kterou již není možné platit v hotovosti. Platba v takovém případě může proběhnout např. převodem z účtu na účet, kartou a dalšími podobnými způsoby. Dále zákon upravuje sankce v případě jeho porušení. Podrobnější srovnání výše specifikovaných právních předpisů je obsaženo v následujícím článku, který autor uveřejnil.
Pojem „podezřelý obchod“ podle AML zákona
Co přesně se myslí podezřelým obchodem, upravuje § 4 odst. 1 a 2 AML zákona. Tento pojem je zde definován jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Nutno podotknout, že se nemusí jednat pouze o obchod ve smyslu převedení majetku např. v rámci prodeje, od jedné osoby ke druhé, ale tento pojem zahrnuje vícero situací, na které se vztahuje. Samotný zákon na tuto skutečnost pamatuje, a proto také uvádí demonstrativní výčet, o jaké situace se může jednat. Jednotlivými situacemi nastíněnými tímto zákonem, jejich rozborem a uvedením příkladů, se podrobněji zaobírá článek Typologie podezřelého obchodu z pohledu AML zákona.
Nutnost školení?
AML zákon stanovuje, že školení je povinné alespoň jednou za 12 po sobě jdoucích měsíců. Na druhou stranu školení zaměstnanců či spolupracujících osob je povinné vždy, když dojde ke změně zákonné úpravy či systému vnitřních zásad. Po zavedení změny je tedy nutné zařídit školení v nezbytně nutné době. V zákoně je také uvedeno více podrobností ohledně školení, které můžete najít zde.
Nedodržení těchto předpisů je klasifikováno jako přestupek a AML zákon proti takovému pochybení stanovuje příslušné sankce.
Shrnutí
AML zákon vzniknul, aby bylo zabráněno legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon se týká, byť ne výlučně, především podnikatelů, bez ohledu na to, zda jde o osobu fyzickou či právnickou. Najdeme zde také sankce a to, jakým způsobem se bude na porušení těchto předpisů nahlížet.
V zákoně je užito pojmu „podezřelý obchod“, který nám zákon vysvětluje jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Zákon vymezuje výčet demonstrativních situací, v případě kterých by se o podezřelý obchod mohlo jednat – demonstrativní výčet znamená, že jde pouze o uvedení příkladů takových situací, ve výsledku může být podezřelým obchodem i jiná situace než pouze ta, která je explicitně uvedena v zákoně.
V neposlední řadě zákon upravuje i nutnost školení osob, které jsou v zákoně uvedeny. Platí, že vždy během 12 po sobě jdoucích měsíců, musí proběhnout alespoň jedno školení. V případě změny zákona (např. jeho novelizací) anebo v případě změny vnitřního systému zásad povinné osoby, by mělo školení proběhnout v kratším časovém intervalu, tedy v době nezbytně nutné od doby, kdy dojde k jedné z výše specifikovaných situací.
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?



