AML zákon: opatření proti praní špinavých peněz v kostce
Jaké jsou postupy a opatření, kterými lze předejít legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? Na koho a v jakých situacích se AML zákon vztahuje?
Povinné osoby
AML zákon, tedy zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, platí jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby, když přesně vymezuje osoby a situace na které a kdy se jeho ustanovení vztahují a uplatňují. V zákoně jsou taky popsány správné postupy povinných osob a případné sankce za nedodržení jejich povinností.
Je třeba mít na paměti, že kromě AML zákona, má Česká republika ve své sbírce zákonů zahrnut také právní předpis č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Předmětná zákonná úprava stanoví hranici (konkrétní částku), nad kterou již není možné platit v hotovosti. Platba v takovém případě může proběhnout např. převodem z účtu na účet, kartou a dalšími podobnými způsoby. Dále zákon upravuje sankce v případě jeho porušení. Podrobnější srovnání výše specifikovaných právních předpisů je obsaženo v následujícím článku, který autor uveřejnil.
Pojem „podezřelý obchod“ podle AML zákona
Co přesně se myslí podezřelým obchodem, upravuje § 4 odst. 1 a 2 AML zákona. Tento pojem je zde definován jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Nutno podotknout, že se nemusí jednat pouze o obchod ve smyslu převedení majetku např. v rámci prodeje, od jedné osoby ke druhé, ale tento pojem zahrnuje vícero situací, na které se vztahuje. Samotný zákon na tuto skutečnost pamatuje, a proto také uvádí demonstrativní výčet, o jaké situace se může jednat. Jednotlivými situacemi nastíněnými tímto zákonem, jejich rozborem a uvedením příkladů, se podrobněji zaobírá článek Typologie podezřelého obchodu z pohledu AML zákona.
Nutnost školení?
AML zákon stanovuje, že školení je povinné alespoň jednou za 12 po sobě jdoucích měsíců. Na druhou stranu školení zaměstnanců či spolupracujících osob je povinné vždy, když dojde ke změně zákonné úpravy či systému vnitřních zásad. Po zavedení změny je tedy nutné zařídit školení v nezbytně nutné době. V zákoně je také uvedeno více podrobností ohledně školení, které můžete najít zde.
Nedodržení těchto předpisů je klasifikováno jako přestupek a AML zákon proti takovému pochybení stanovuje příslušné sankce.
Shrnutí
AML zákon vzniknul, aby bylo zabráněno legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon se týká, byť ne výlučně, především podnikatelů, bez ohledu na to, zda jde o osobu fyzickou či právnickou. Najdeme zde také sankce a to, jakým způsobem se bude na porušení těchto předpisů nahlížet.
V zákoně je užito pojmu „podezřelý obchod“, který nám zákon vysvětluje jako obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Zákon vymezuje výčet demonstrativních situací, v případě kterých by se o podezřelý obchod mohlo jednat – demonstrativní výčet znamená, že jde pouze o uvedení příkladů takových situací, ve výsledku může být podezřelým obchodem i jiná situace než pouze ta, která je explicitně uvedena v zákoně.
V neposlední řadě zákon upravuje i nutnost školení osob, které jsou v zákoně uvedeny. Platí, že vždy během 12 po sobě jdoucích měsíců, musí proběhnout alespoň jedno školení. V případě změny zákona (např. jeho novelizací) anebo v případě změny vnitřního systému zásad povinné osoby, by mělo školení proběhnout v kratším časovém intervalu, tedy v době nezbytně nutné od doby, kdy dojde k jedné z výše specifikovaných situací.
Další články
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.



