Novela AML zákona schválena
Dne 6. března 2024 schválil Senát parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) a další související předpisy.
Tato novela přináší nejen nové povinnosti pro vybrané subjekty, ale také příjemnou změnu v oblasti ověřovacích mikroplateb. Tento článek přináší výběr nejdůležitějších změn, které novela přináší.
Kryptoměna jako hotovost
Stále častěji se v praxi můžeme setkat s placením za zboží prostřednictvím kryptoměn. Výjimku netvoří ani zboží vysoké hodnoty, jakým jsou kupříkladu osobní automobily. Zákonodárce tento trend v novele reflektoval, a podle § 54 odst. 5 AML zákona se nyní za platbu v hotovosti bude, vedle drahých kovů, kamení a jiné vysoce hodnotné komodity, považovat také platba provedená virtuálním aktivem – tedy i kryptoměnami.
Z pohledu řízení ML/FT rizik tak budou nyní kryptoaktiva považována za riziková a ve spojení s § 2 odst. 2 písm. c) a d) AML zákona se osoby poskytující tyto služby stanou povinnými osobami při provádění obchodu v hodnotě 10.000 EUR a vyšší. Na tyto subjekty pak také dopadnou i zvláštní ustanovení o platbách v hotovosti a uměleckých dílech podle § 28 AML zákona.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že nová úprava tímto neimplikuje, že by měl být obchod uskutečněný prostřednictvím kryptoaktiv automaticky považován za podezřelý, jak ostatně uvádí i důvodová zpráva.
Systém vnitřních zásad a hodnocení rizik
Novela zavádí pro osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem a subjekty spravující majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním dle § 15 zák. č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „ZISIF“), povinnost oznámit Finančně analytickému úřadu písemné znění systému vnitřních zásad a hodnocení rizik, které jsou podle § 21 AML zákona povinny vypracovat. Doposud subjekty fungující podle § 15 ZISIF oznamovaly znění systému vnitřních zásad a hodnocení rizik České národní bance.
Osoby, které ke dni účinnosti novely poskytují služby spojené s virtuálním aktivem a jsou podle AML zákona povinnými osobami, musejí navíc povinnost splnit do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti novely, jinak do 60 dnů ode dne, kdy se stanou povinnými osobami.
Před odesláním zákonem požadovaných dokumentů Finančně analytickému úřadu lze pak všem dotčeným subjektům doporučit kontrolu aktuálnosti dokumentů a jejich případnou úpravu.
Penny drop verification i ze zemí mimo EU a EHP
Novinkou v oblasti provádění identifikace klienta na dálku prostřednictvím kontrolní mikroplatby (tzv. penny drop verification), je rozšíření okruhu účtů, které bude možné pro identifikaci klienta pomocí kontrolní platby použít. Konkrétně se bude jednat o účty, které nejsou vedeny ve vysoce rizikových třetích zemích. Dosavadní úprava totiž omezovala použití tohoto způsobu identifikace klientů pouze na účty vedené v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Novela tak přináší větší komfort při ověřování totožnosti klientů například z USA, Japonska či Kanady.
Nově navíc budou moct provádět identifikaci klienta na dálku prostřednictvím mikroplateb také provozovatelé hazardních her.
Určení, zda není účet veden ve vysoce rizikové zemí lze provést např. skrze IBAN nebo prostřednictvím BIC.
Rozšíření povinných osob
Novela rozšiřuje okruh povinných osob ve smyslu AML zákona také o provozovatele hazardních her, konkrétně online loterie či binga, a insolvenční a restrukturalizační správce, na které se však bude vztahovat pouze povinnost oznámení podezřelých obchodů a poskytnutí informací vyžádaných Finančně analytickým úřadem.
Provozovatelé online loterií či binga mají povinnost provést identifikaci a kontrolu klienta v souvislosti s obchodním vztahem, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti novely a není ukončen, a to do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely.
Co se týče obchodníků s drahými kameny, bude přílohou zákona výslovně stanoveno, co je za drahé kovy a kameny považováno.
Povinnost neprovedení kontroly klienta
Návrh zákona zavádí v novém ustanovení § 9b AML zákona povinnost neprovedení kontroly klienta ze strany povinných subjektů v případě, kdy by provedení této kontroly či její části mohlo vést k varování klienta, a tedy ke zmaření nebo ohrožení šetření podezřelého obchodu. S neprovedením kontroly je pak vždy spojena povinnost písemného oznámení podezřelého obchodu Finančně analytickému úřadu. V oznámení musí povinná osoba uvést také okolnosti a důvody neprovedení kontroly nebo její dílčí části v rozsahu, který umožní posouzení vhodnosti tohoto postupu. Povinná osoba musí dále popsat konkrétní postup, který v rámci kontroly nebo její dílčí části neprovedla.
Povinná osoba má povinnost neprovést kontrolu také v případě, kdy mu Finančně analytický úřad udělí pokyn k neprovedení kontroly nebo její dílčí části z důvodu zmaření či ohrožení šetření podezřelého obchodu nebo probíhajícího trestního řízení.
Dodatečné zjištění údajů
Povinné osoby podle § 2 AML zákona, které v rámci identifikace klienta, s nímž navázaly obchodní vztah, doposud neměly povinnost zjišťovat číslo a druh průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal a dobu jeho platnosti u klienta, budou povinny uvedené informace dodatečně získat nebo v opačném případě obchodní vztah s klientem ukončit do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely.
Sankce
Podle § 35 odst. 13 AML zákona bude Finančně analytický úřad moct v případě zjištění porušení povinnosti uložit povinné osobě opatření k nápravě odpovídající závažnosti a povaze takového porušení. Úřad zároveň určí lhůtu k jeho splnění. Povinná osoba bude muset Úřad informovat o splnění tohoto opatření bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí lhůty pro jeho splnění. Za neinformování Úřadu o splnění povinnosti bude nově možné uložit pokutu až do výše 1.000.000,- Kč.
Zákon také zvyšuje horní hranici pokuty za nezavedení, nebo neuplatňování odpovídající strategie a postupů vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených AML zákonem. Podle § 48 odst. 9 AML zákona činí horní hranice pokuty nově 10.000.000,- Kč.
Účinnost
Kromě novelizovaného znění § 25 nabývá novela účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy zveřejnění ve Sbírce zákonů, k čemuž s největší pravděpodobností dojde v první půlce tohoto roku.
Implementace nových požadavků AML zákona, včetně zohlednění metodiky Finančně analytického úřadu, vyžaduje čas a odbornost. Její přípravu se tak vyplatí nepodcenit.
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.
