Povinnosti osob v souvislosti s přijetím zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů
Korektně spravovaný a zavedený vnitřní oznamovací systém může předejít případným škodám ve vnitrokorporačním měřítku, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, ale může být též vyžadováno ze strany různých finančních a úvěrových institucí, veřejných zadavatelů, investorů či partnerů.
Dne 20. 6. 2023 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv uveřejněno znění zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, kterým se plní transpoziční povinnost České republiky vůči směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. S výše zmíněným zákonem vstoupil v platnost také „změňovací“ zákon č. 172/2023 Sb., který uvádí změny jednotlivých zákonů, kterých se přijetí zákona o ochraně oznamovatelů týká. Nová zákonná úprava (o ochraně oznamovatelů) zavádí nový režim ochrany oznamovatelů protiprávního jednání (tzv. „whistleblowerů“). Účinnosti se tento zákon a s tím související novely jednotlivých zákonů dočkaly dne 1. 8. 2023.
Oznámení ve smyslu zákona o ochraně oznamovatelů obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost. Za tuto obdobnou činnost zákon považuje taktéž službu, dobrovolnickou činnost, samostatnou výdělečnou činnost aj). Pokud jde o obsah oznámení, zákon o ochraně oznamovatelů pokrývá všechny trestné činy a protiprávní jednání v oblasti finančních institucí, daně z příjmů právnických osob, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele a bezpečnosti atd. Oznámení přitom, až na výjimky jako například výkon právnických profesí, nebude porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost.
Základní ochrana oznamovatelů se zavádí zejména prostřednictvím zákazu tzv. odvetných opatření v závislosti na oznámení protiprávního jednání. Pokud oznamovatel určité protiprávní jednání oznámí, nesmí být konfrontován formou odvetných opatření ve smyslu zákona o ochraně oznamovatelů, čímž se myslí jakékoliv jednání nebo opomenutí, které bylo vyvoláno v důsledku učinění oznámení, a které je způsobilé oznamovateli přivodit újmu (např. snížení mzdy či platu nebo výpověď z pracovního poměru).
Zákon o ochraně oznamovatelů také mimo shora uvedené stanovuje povinnost zavést tzv. interní oznamovací systém se stanoveným procesem projednání oznámení. Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém je obligatorní nejen pro osoby povinné ve smyslu AML zákona (jako jsou úvěrové a finanční instituce, banky, osoba s povolením poskytování investičních služeb, osoba nakupující a prodávající nemovitosti, dražebníci, realitní zprostředkovatelé atd.) ale také pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávající více než 50 zaměstnanců, a pro všechny veřejné zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
K zavedení interního oznamovacího systému bude podle zákona o ochraně oznamovatelů zpravidla zapotřebí určení, zda je subjekt povinnou osobou (viz výše), a pokud ano, zda bude systém sám spravovat či bude systém s jinou osobou sdílet, či tuto jinou osobu spravováním systému pověří (pověřit jinou osobu či systém sdílet s jinou osobou může zaměstnavatel s méně než 250 zaměstnanci). Dále je nutné jmenovat příslušnou osobu ke spravování interního oznamovacího systému a proškolit ji dle uvedeného zákona, přičemž je žádoucí, aby touto osobou byl zaměstnanec povinné osoby, případně kdokoliv v obdobném vztahu. Velmi významným krokem k zavedení systému bude vydání vnitřního předpisu upravující jeho provozování (v praxi se tak bude jednat o předpis upravující podání oznámení, prošetřování oznámení a přijímání nápravných a preventivních opatření, optimálně explicitně se vyjadřující k odvetným opatřením). V neposlední řadě je nutné také informovat a proškolit ostatní zaměstnance o uvedeném procesu.
Pro povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávající nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců platí podle § 29 zákona o ochraně oznamovatelů povinnost zřídit interní oznamovací systém nejpozději do 15. prosince 2023.
Korektně spravovaný a zavedený vnitřní oznamovací systém může předejít případným škodám ve vnitrokorporačním měřítku, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, ale může být též vyžadováno ze strany různých finančních a úvěrových institucí, veřejných zadavatelů, investorů či partnerů.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




