Články s tagem: whistleblowing

Šikana a toxické chování na pracovišti jsou častější, než si mnozí připouštějí. Oslabují psychickou pohodu zaměstnanců, rozkládají týmovou spolupráci a ohrožují výkon i stabilitu firmy. Neřešené problémy navíc představují právní riziko.

Esej představuje právně-politologickou analýzu zkázy Řádu Jedi ve filmu Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů, přičemž ji interpretuje jako modelový případ institucionálního selhání v době extrémní bezpečnostní krize.

Upoutávka na nové, již 15. aktualizované vydání unikátní publikace pro personalisty.

Ministerstvo spravedlnosti vydalo praktický návod pro whistleblowing officery. Popisuje v něm i řešené problémy a nedostatky oznamovacích systémů.

Při whistleblowing procesu dochází ke zpracování řady citlivých údajů a interních informací. Po jaké době je organizace musí skartovat? A jak při archivaci a skartaci zajistit ochranu oznamovatelů?

1. srpna 2024 se konal kulatý stůl k prvnímu výročí účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Akci organizovala Transparency International ČR za podpory Ministerstva spravedlnosti. Konsenzus byl jasný: I když zákon není dokonalý, představuje významný krok pro podporu transparentnosti a odpovědnosti.

Praha 30. července (ČTK) - Počet oznámení, která lidé podávají ve firmách podle zákona na ochranu oznamovatelů, vzrostl za rok účinnosti zákona trojnásobně. V tiskové zprávě to dnes uvedla platforma NNTB, která společnostem poskytuje whistleblowingový software.

Minulý rok v říjnu nastala účinnost velké, tzv. transpoziční, novely zákoníku práce. Ta mj. přinesla zásadní změny do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z nichž se tak nečekaně stalo velké právní i provozní téma. Troufám si říci, téma dohod, jejich právního nastavení a fungování práce dohodářů, do té doby právníky, ani zaměstnavatele příliš nezajímalo, a to přesto, že práce dohodářů byla a je častá.

Nový zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), který nabyl účinnosti 1. srpna minulého roku, by měl zlepšit postavení oznamovatelů nekalého jednání a ochránit je tak před případnými opatřeními ze strany zaměstnavatele. Je výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu.

Od nabytí účinnosti zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“) neuplynulo příliš mnoho měsíců a v praxi již můžeme sledovat jedno z prvních oznámení. Ano, jedná se o případ na Ministerstvu spravedlnosti, o kterém v nedávné době informovala česká média.

Korektně spravovaný a zavedený vnitřní oznamovací systém může předejít případným škodám ve vnitrokorporačním měřítku, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, ale může být též vyžadováno ze strany různých finančních a úvěrových institucí, veřejných zadavatelů, investorů či partnerů.

Dne 1. 8. 2023 vstoupil v účinnost dlouho očekávaný zákon o ochraně oznamovatelů. Jaké změny přinese povinným osobám a jaké kroky je nutné učinit v návaznosti na implementaci nového předpisu v organizaci? Co je v české úpravě jinak oproti evropské směrnici, jejíž transpozicí je tento zákon? Odpovědi na tyto otázky přináší následující článek.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), nabyl účinnosti 1. 8. 2023 a pro povinné subjekty to mj. znamená povinnost zavést účinný vnitřní oznamovací systém k tomuto dni, přičemž povinné subjekty zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti Zákona od 50 do 250 zaměstnanců mají dobu k implementaci delší, a to konkrétně do 15. 12. 2023.

Zákon o ochraně oznamovatelů, (dále jen „Zákon“) nabyl konečné podoby a byl publikován dne 20. 6. 2023 ve Sbírce zákonů. Česká republika tím splnila svůj závazek implementovat do svého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 (dále jen „Směrnice“), i když tak učinila se značným zpožděním, jelikož transpoziční lhůta pro implementaci Směrnice uplynula již 17. 12. 2021.

Můžeme nad některými směrnicemi či nařízeními z pera orgánů Evropské unie vyjadřovat údiv či nesouhlas, realita je taková, že aktuálně byl publikován tolik mediálně propíraný zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Jeho účinnost je datována k 1. 8. 2023.

Od projednání vládního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů v Parlamentu České republiky (dále jen „Zákon o ochraně oznamovatelů”) byla na téma tzv. whistleblowingu napsána řada odborných článků. Souběžně se Zákonem o ochraně oznamovatelů byl však schválen i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Zákona o ochraně oznamovatelů.

Jak nastavit vnitřní oznamovací systém, jeho sdílení a outsourcing? Novinky související s aktuálně přijatým zákonem o ochraně oznamovatelů naleznete v tomto článku.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který zavádí zákonný rámec ochrany oznamovatelů v České republice, byl schválen. Zákon bude nyní předložen k podpisu prezidentu republiky.

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů úspěšně prošel Senátem a zbývá již jen podpis prezidenta. Po dlouhé době a opakovaných pokusech tak přichází zcela nová právní regulace. Co od ní očekávat? A co by měli (nejen) její adresáti učinit?

Jaké změny pro zaměstnavatele přinese zákon o ochraně oznamovatelů zavádějící v České republice institucionální ochranu oznamovatelů, který čeká na schválení Senátem?

Požáry v továrnách, zřícené doly, nevyhovující pracovní podmínky, dětská práce, otrávené řeky, oceány zahlcené odpadky [1]. Toto a řadu dalších nežádoucích jevů s sebou přináší globalizace. Velké společnosti hledají nejlevnějšího dodavatele ve světě. Důsledky jsou dramatické: žijeme ve světě, kde největší výrobci bot ve skutečnosti boty nevyrábí, ale pouze je navrhují a prodávají. Stejně tak největší výrobci osobních počítačů nevyrábí své výrobky přímo sami, ale pouze je skládají ze součástek vyrobených jinde. Výroba se přesunula do zemí s levnou pracovní silou a levnými surovinami, s nedostatečnou právní ochranou pracujících nebo životního prostředí, s vysokou mírou kriminality a korupce.

Praha 21. dubna (ČTK) - Oznamovatelé protiprávního jednání zřejmě budou chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Návrh zákona vycházející z evropské směrnice dnes schválila Sněmovna.

Praha 1. března (ČTK) - Vládní předloha o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů by se mohla vztahovat i na přestupky. Její rozšíření doporučil sněmovní ústavně-právní výbor podle pozměňovacího návrhu předsedy Radka Vondráčka.

Advokát Michal Nohel z advokátní kanceláře GHS Legal komentuje situaci kolem vládního návrhu zákona na ochranu oznamovatelů, který 12. ledna 2023 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Praha 12. ledna (ČTK) - Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v úvodním kole podpořila Sněmovna.