Sněmovna schválila ochranu oznamovatelů protiprávního jednání

Vládní předlohu vztáhla i na závažné přestupky, nebude se tedy týkat jen trestných činů. Naopak poslanecké návrhy, podle nichž by se ochrana týkala také anonymních oznamovatelů, dolní komora odmítla. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení senátorům.

O rozsah předlohy, zejména o ochranu anonymů, vedli poslanci spor bez ohledu na stranickou příslušnost. Zatímco zastánci jejich zahrnutí tvrdili, že zákon nebude funkční, odpůrci mluvili i o “udavačství” a o “bonzáctví”.

“Tato zbraň proti korupci nebude fungovat, pokud bude stát trvat na odhalení identity všech oznamovatelů,” prohlásil Pirát Jakub Michálek. Většina oznámení, která vedou k odhalení korupce, jsou podle něho anonymní. “Naším cílem není udělat jen fajfku, že jsme zapracovali evropskou směrnici,” řekla Hana Naiclerová (STAN). Slova “udavač” a “bonzák” naopak zazněla ve vystoupeních Rudolfa Salvetra z ODS a Milana Brázdila z ANO. Podle Karla Haase (ODS) jsou potřeba lidé, kteří se nebojí postavit za svůj názor. “Anonymy byly, jsou a budou, ale aspoň je nestavme na piedestal zákona,” nabádal Sněmovnu. Podle Ivety Štefanové by zahrnutím anonymů hrozilo riziko “nadužívání nebo až zneužívání” zákona.

Anonymních oznámení se týkala hned trojice pozměňovacích návrhů. Radek Vondráček z opozičního hnutí ANO stejně jako Naiclerová chtěli ochranu všech anonymních oznamovatelů. Michálek pak neuspěl s úpravou, která by umožnila anonymní oznámení ve veřejném sektoru včetně státních a městských firem. Podle Věnka Bonuše z protikorupční iniciativy Rekonstrukce státu poslanci rozhodli o tom, že boj proti korupci není prioritou, když podle něho nedostatky vládní předlohy nenapravili. “Selhala vládní ODS a KDU-ČSL, dále opoziční hnutí ANO a SPD. Posílení ochrany oznamovatelů naopak podpořili Piráti, STAN a TOP 09,” sdělil Bonuš v tiskové zprávě iniciativy

Sněmovna odmítla návrh ústavně-právního výboru, aby byli pod ochranou oznamovatelé všech přestupků. Podporovatelé upozorňovali na to, že je složité mezi trestnými činy a přestupky rozlišovat. Kritici se naopak obávali zahlcení oznamovacích systémů. Dolní komora se přiklonila k úpravě Marka Bendy (ODS), aby se předloha týkala závažnějších přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun.

Začlenění evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.

Ochrana se podle vládní předlohy nebude týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. “Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,” stojí v důvodové zprávě.

Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.