Oznámení whistleblowerů ve firmách vzrostla trojnásobně
Praha 30. července (ČTK) - Počet oznámení, která lidé podávají ve firmách podle zákona na ochranu oznamovatelů, vzrostl za rok účinnosti zákona trojnásobně. V tiskové zprávě to dnes uvedla platforma NNTB, která společnostem poskytuje whistleblowingový software.
Zákon podle ní pomáhá s budováním otevřené firemní kultury. Platforma se ale s ostatními kritiky shoduje v tom, že v něm chybí ochrana anonymních oznamovatelů.
Nejviditelnějším přínosem zákona je podle Jana Slámy z NNTB to, že se firmy vůbec začaly zabývat tématem zaměstnanců, kteří se rozhodnou oznámit nekalé jednání. “Minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů,” podotkl. “I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” dodal.
Služby NNTB využívá v Česku 1500 firem. Jejich zaměstnanci podle Slámy zasílají přes interní oznamovací systémy i nápady, pochvaly či otázky. Mezi dalšími tématy figuruje šikana a sexuální obtěžování, kolektiv ve firmě, krádeže a korupce, psychika a vyhoření, diskriminace, bezpečnost či životní prostředí.
Hlavním problémem zákona je podle Slámy to, že sice nezakazuje anonymní oznámení, ale jejich autory nechrání. Z praxe přitom vyplývá, že nejzávažnější oznámení mají téměř vždy anonymní formu. Českou transpozici příslušné evropské směrnice označil Sláma za “zpackanou”. “Původní návrhy ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Marek Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám ani zaměstnancům,” vzkázal.
Zatímco firmy a úřady provozují interní oznamovací systémy, oznamovatelé se mohou obrátit rovněž na externí oznamovací systém ministerstva spravedlnosti. Za první rok účinnosti zákona tak učinilo 166 z nich. Zatím 52 z těchto oznámení putovalo k příslušným úřadům, například k policii či inspektorátu práce. Dalších 105 ministerstvo vyhodnotilo jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon. Protiprávní jednání oznamovaná ministerstvu se nejčastěji týkají porušování pracovněprávních předpisů. Z letošních oznámení zatím 24 obsahovalo podezření ze spáchání trestných činů, zejména majetkových.
Další články
Advokáti a notáři se přou nad změnou zrychlující vklad nemovitostí do katastru
Praha 4. srpna (ČTK) - Advokáti a notáři se přou nad podobou novely katastrálního zákona. Česká advokátní komora (ČAK) tvrdí, že návrh oslabuje ochranu vlastníků nemovitostí a dává notářům značnou konkurenční výhodu.
NS: Chybu v prohlášení vlastníka bytového domu lze opravit i po letech
Brno 4. srpna (ČTK) - Na chybu v prohlášení vlastníka, tedy dokumentu, který rozděluje bytový dům na jednotky, lze upozornit i po mnoha letech a žádat u soudu opravu. Právo domáhat se odstranění vad nepodléhá promlčení, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího soudu (NS).
Úkladná vražda a některé další činy by mohly být nepromlčitelné, navrhla koalice
Praha 1. srpna (ČTK) - Úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením by se mohly zařadit mezi nepromlčitelné. Jde také například o některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest.
Ruský podnik neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého účtu
Brno 30. července (ČTK) - Ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého bankovního účtu.
Změnu financování ČT, kterou plánuje vláda, označil Senát za nežádoucí
Praha 29. července (ČTK) - Změnu financování České televize (ČT), kterou plánuje vládní koalice, označil dnes Senát za nežádoucí, nekoncepční a odporující platným pravidlům EU.


