Oznámení whistleblowerů ve firmách vzrostla trojnásobně
Praha 30. července (ČTK) - Počet oznámení, která lidé podávají ve firmách podle zákona na ochranu oznamovatelů, vzrostl za rok účinnosti zákona trojnásobně. V tiskové zprávě to dnes uvedla platforma NNTB, která společnostem poskytuje whistleblowingový software.
Zákon podle ní pomáhá s budováním otevřené firemní kultury. Platforma se ale s ostatními kritiky shoduje v tom, že v něm chybí ochrana anonymních oznamovatelů.
Nejviditelnějším přínosem zákona je podle Jana Slámy z NNTB to, že se firmy vůbec začaly zabývat tématem zaměstnanců, kteří se rozhodnou oznámit nekalé jednání. “Minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů,” podotkl. “I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” dodal.
Služby NNTB využívá v Česku 1500 firem. Jejich zaměstnanci podle Slámy zasílají přes interní oznamovací systémy i nápady, pochvaly či otázky. Mezi dalšími tématy figuruje šikana a sexuální obtěžování, kolektiv ve firmě, krádeže a korupce, psychika a vyhoření, diskriminace, bezpečnost či životní prostředí.
Hlavním problémem zákona je podle Slámy to, že sice nezakazuje anonymní oznámení, ale jejich autory nechrání. Z praxe přitom vyplývá, že nejzávažnější oznámení mají téměř vždy anonymní formu. Českou transpozici příslušné evropské směrnice označil Sláma za “zpackanou”. “Původní návrhy ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Marek Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám ani zaměstnancům,” vzkázal.
Zatímco firmy a úřady provozují interní oznamovací systémy, oznamovatelé se mohou obrátit rovněž na externí oznamovací systém ministerstva spravedlnosti. Za první rok účinnosti zákona tak učinilo 166 z nich. Zatím 52 z těchto oznámení putovalo k příslušným úřadům, například k policii či inspektorátu práce. Dalších 105 ministerstvo vyhodnotilo jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon. Protiprávní jednání oznamovaná ministerstvu se nejčastěji týkají porušování pracovněprávních předpisů. Z letošních oznámení zatím 24 obsahovalo podezření ze spáchání trestných činů, zejména majetkových.
Další články
Senát odmítl i třetí novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 6. května (ČTK) - Senát odmítl i třetí pokus o ústavní zakotvení práv na platbu v hotovosti a být off-line, který měl navíc zachovat korunu jako českou měnu. Na rozdíl od předchozích novel zamítl aktuální předlohu už v prvním kole schvalování.
Právní úprava odměňování v samosprávách se nemění, ÚS návrh zamítl
Brno 6. května (ČTK) - Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny 22 senátorů na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měl politik nárok, pokud by působil jen v jednom zastupitelstvu.
Praha kamelotům zakáže v památkové rezervaci prodej tiskovin
Praha 4. května (ČTK) - Praha zakáže kamelotům prodej tiskovin v památkové rezervaci. Úpravu příslušného nařízení dnes schválili městští radní. Důvodem je to, že prodej časopisů zneužívali takzvaní deštníkáři, kteří turistům v Praze nabízejí zážitkové jízdy autobusy.
Lidé se loni více obraceli na finančního arbitra, řešit začal dvakrát víc sporů
Praha 3. května (ČTK) - Lidé se loni opět víc obraceli se stížnostmi na finančního arbitra. Nárůst počtu zahájených sporů byl meziročně víc než dvojnásobný. Arbitr zahájil loni 12.050 řízení, o rok dřív to bylo 5683 řízení. Na nárůstu se nejvíc podílely spory ze spotřebitelských úvěrů.
EK žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu
Brusel/Praha 29. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.



