Oznámení whistleblowerů ve firmách vzrostla trojnásobně
Praha 30. července (ČTK) - Počet oznámení, která lidé podávají ve firmách podle zákona na ochranu oznamovatelů, vzrostl za rok účinnosti zákona trojnásobně. V tiskové zprávě to dnes uvedla platforma NNTB, která společnostem poskytuje whistleblowingový software.
Zákon podle ní pomáhá s budováním otevřené firemní kultury. Platforma se ale s ostatními kritiky shoduje v tom, že v něm chybí ochrana anonymních oznamovatelů.
Nejviditelnějším přínosem zákona je podle Jana Slámy z NNTB to, že se firmy vůbec začaly zabývat tématem zaměstnanců, kteří se rozhodnou oznámit nekalé jednání. “Minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů,” podotkl. “I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” dodal.
Služby NNTB využívá v Česku 1500 firem. Jejich zaměstnanci podle Slámy zasílají přes interní oznamovací systémy i nápady, pochvaly či otázky. Mezi dalšími tématy figuruje šikana a sexuální obtěžování, kolektiv ve firmě, krádeže a korupce, psychika a vyhoření, diskriminace, bezpečnost či životní prostředí.
Hlavním problémem zákona je podle Slámy to, že sice nezakazuje anonymní oznámení, ale jejich autory nechrání. Z praxe přitom vyplývá, že nejzávažnější oznámení mají téměř vždy anonymní formu. Českou transpozici příslušné evropské směrnice označil Sláma za “zpackanou”. “Původní návrhy ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Marek Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám ani zaměstnancům,” vzkázal.
Zatímco firmy a úřady provozují interní oznamovací systémy, oznamovatelé se mohou obrátit rovněž na externí oznamovací systém ministerstva spravedlnosti. Za první rok účinnosti zákona tak učinilo 166 z nich. Zatím 52 z těchto oznámení putovalo k příslušným úřadům, například k policii či inspektorátu práce. Dalších 105 ministerstvo vyhodnotilo jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon. Protiprávní jednání oznamovaná ministerstvu se nejčastěji týkají porušování pracovněprávních předpisů. Z letošních oznámení zatím 24 obsahovalo podezření ze spáchání trestných činů, zejména majetkových.
Další články
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu
Praha 7. září (ČTK) - Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.
EU chystá nová pravidla pro omezení krátkodobých pronájmů typu Airbnb
Brusel 5. září (ČTK) - Evropská unie se chystá stanovit pravidla, která pomohou evropským městům omezit krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem, jako je Airbnb. Evropská komise (EK) má příští týden představit legislativní návrh, který stanoví podmínky, za kterých mohou úřady omezit poskytování krátkodobých turistických pronájmů.



