Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Střet zákonné povinnosti transparentnosti v evidenci skutečných majitelů s praktickou možností vrstvení vlastnických struktur a advokátní mlčenlivostí vytváří komplexní právní prostředí, v němž je identifikace konečného beneficienta nezřídka procesně neproveditelná.
Právní úpravu svěřenského fondu nalezneme v § 1448 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Svěřenský fond, jakožto soubor majetku bez právní subjektivity spravovaný svěřenským správcem, představuje specifickou entitu, u níž je z povahy věci odděleno vlastnictví v právním smyslu (správce) od užitku (obmyšlený). Právě tato disproporce je klíčová pro aplikaci zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“).
Identifikace skutečného majitele svěřenského fondu dle AML zákona
Ustanovení § 4 odst. 4 písm. b) AML zákona definuje, kdo se pro účely tohoto zákona považuje za skutečného majitele u svěřenského fondu. Jedná se o taxativní výčet osob, které jsou ex lege považovány za beneficienty:
„U svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti je skutečným majitelem každá fyzická osoba, která je:
- zakladatelem,
- svěřenským správcem,
- osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného,
- obmyšleným,
- osobou, v jejímž zájmu byla založena nebo působí správa svěřenského fondu, není-li určen obmyšlený, a
- osobou, která je konečným příjemcem více než 25 % z celkového prospěchu z majetku svěřenského fondu.“
Další články
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
