V účinnost vstoupila čtvrtá směrnice zabývající se hrozbou praní špinavých peněz
Dne 25. června 2015 nabyla účinnosti Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, tzv. 4. AML směrnice, která byla přijata v rámci balíčku opatření proti praní špinavých peněz.
Režim 4. AML směrnice dopadá na tzv. povinné osoby, kterými jsou úvěrové a finanční instituce, auditoři, advokáti, notáři, účetní a daňoví poradci, realitní makléři, poskytovatelé služeb hazardních her apod. V této souvislosti je třeba připomenout, že 4. AML směrnice se vztahuje i na obchodníky se zbožím. Zatímco dřívější směrnice se vztahovala na obchodníky přijímající platbu v hotovosti ve výši nejméně 15.000 EUR (např. autobazary či prodejci luxusního zboží), 4. AML směrnice snižuje tento práh na částku 10.000 EUR, a to ať již je taková transakce prováděna jako jediná operace, nebo několik operací, které se zdají být spojeny.
Oproti předchozí úpravě 4. AML směrnice nerozlišuje mezi domácími a zahraničními politicky exponovanými osobami (tj. fyzickými osobami, které zastávají nebo zastávaly významnou veřejnou funkci), které obecně podléhají přísnějšímu režimu. Nově tak mohou i tuzemští politici, vysoce postavení úředníci, členové nejvyšších justičních orgánů, ale i vrcholní manažeři státních firem očekávat vyšší míru kontroly např. ze strany bank, jež jim vedou účty.
Důležitou novinkou je zřízení centrálního registru konečných vlastníků právnických osob a svěřenských fondů. Společnostem, jež nesplní povinnost uvést adekvátní, přesné a aktuální informace o své vlastnické struktuře, vč. údajů o skutečné držené účasti, bude moci být udělena pokuta. V ČR bude tento centrální registr pravděpodobně veden v návaznosti na obchodní rejstřík.
Jednotlivé členské státy musí 4. AML směrnici zapracovat do svých právních řádů do 26. června 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
