V účinnost vstoupila čtvrtá směrnice zabývající se hrozbou praní špinavých peněz
Dne 25. června 2015 nabyla účinnosti Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, tzv. 4. AML směrnice, která byla přijata v rámci balíčku opatření proti praní špinavých peněz.
Režim 4. AML směrnice dopadá na tzv. povinné osoby, kterými jsou úvěrové a finanční instituce, auditoři, advokáti, notáři, účetní a daňoví poradci, realitní makléři, poskytovatelé služeb hazardních her apod. V této souvislosti je třeba připomenout, že 4. AML směrnice se vztahuje i na obchodníky se zbožím. Zatímco dřívější směrnice se vztahovala na obchodníky přijímající platbu v hotovosti ve výši nejméně 15.000 EUR (např. autobazary či prodejci luxusního zboží), 4. AML směrnice snižuje tento práh na částku 10.000 EUR, a to ať již je taková transakce prováděna jako jediná operace, nebo několik operací, které se zdají být spojeny.
Oproti předchozí úpravě 4. AML směrnice nerozlišuje mezi domácími a zahraničními politicky exponovanými osobami (tj. fyzickými osobami, které zastávají nebo zastávaly významnou veřejnou funkci), které obecně podléhají přísnějšímu režimu. Nově tak mohou i tuzemští politici, vysoce postavení úředníci, členové nejvyšších justičních orgánů, ale i vrcholní manažeři státních firem očekávat vyšší míru kontroly např. ze strany bank, jež jim vedou účty.
Důležitou novinkou je zřízení centrálního registru konečných vlastníků právnických osob a svěřenských fondů. Společnostem, jež nesplní povinnost uvést adekvátní, přesné a aktuální informace o své vlastnické struktuře, vč. údajů o skutečné držené účasti, bude moci být udělena pokuta. V ČR bude tento centrální registr pravděpodobně veden v návaznosti na obchodní rejstřík.
Jednotlivé členské státy musí 4. AML směrnici zapracovat do svých právních řádů do 26. června 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
