V účinnost vstoupila čtvrtá směrnice zabývající se hrozbou praní špinavých peněz
Dne 25. června 2015 nabyla účinnosti Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, tzv. 4. AML směrnice, která byla přijata v rámci balíčku opatření proti praní špinavých peněz.
Režim 4. AML směrnice dopadá na tzv. povinné osoby, kterými jsou úvěrové a finanční instituce, auditoři, advokáti, notáři, účetní a daňoví poradci, realitní makléři, poskytovatelé služeb hazardních her apod. V této souvislosti je třeba připomenout, že 4. AML směrnice se vztahuje i na obchodníky se zbožím. Zatímco dřívější směrnice se vztahovala na obchodníky přijímající platbu v hotovosti ve výši nejméně 15.000 EUR (např. autobazary či prodejci luxusního zboží), 4. AML směrnice snižuje tento práh na částku 10.000 EUR, a to ať již je taková transakce prováděna jako jediná operace, nebo několik operací, které se zdají být spojeny.
Oproti předchozí úpravě 4. AML směrnice nerozlišuje mezi domácími a zahraničními politicky exponovanými osobami (tj. fyzickými osobami, které zastávají nebo zastávaly významnou veřejnou funkci), které obecně podléhají přísnějšímu režimu. Nově tak mohou i tuzemští politici, vysoce postavení úředníci, členové nejvyšších justičních orgánů, ale i vrcholní manažeři státních firem očekávat vyšší míru kontroly např. ze strany bank, jež jim vedou účty.
Důležitou novinkou je zřízení centrálního registru konečných vlastníků právnických osob a svěřenských fondů. Společnostem, jež nesplní povinnost uvést adekvátní, přesné a aktuální informace o své vlastnické struktuře, vč. údajů o skutečné držené účasti, bude moci být udělena pokuta. V ČR bude tento centrální registr pravděpodobně veden v návaznosti na obchodní rejstřík.
Jednotlivé členské státy musí 4. AML směrnici zapracovat do svých právních řádů do 26. června 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
