MF: Návrh zákona výrazně omezuje sankce za pozdní splátky úvěrů

Podle zákona by úvěr měl věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dokonce dostane již zaplacené úroky zpět. Jistinu splatí podle svých možností.

Sociální demokraté by ale rádi snížili horní hranici smluvní pokuty pro případ nesplácení půjčky. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to řekla místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová, o konkrétním čísle se podle ní bude ještě debatovat. Vedle toho požaduje ČSSD snížení například povinného členství v úvěrových registrech. “Sociální demokracie kvituje tento zákon,” řekla Teska Arnoštová ČTK. “Nicméně chceme jít ještě dál,” dodala.

Podle návrhu MF bude mít poskytovatel v případě prodlení spotřebitele se splácením úvěru vedle smluvního úroku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky. V případě prodlení by celkově mohl naúčtovat penále a smluvní pokuty jen do 70 procent z výše úvěru, nejvýše však 200.000. Ze 100.000 Kč by tak klient zaplatil až 70.000 Kč.

Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na tzv. účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasným splacením objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma.

Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy bude možno zdarma splatit až pětinu hypotéky. Za to si dnes banky účtují často vysoké poplatky. Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy. Zákon také lidem dává 14denní lhůtu na rozmyšlenou, po kterou banka nebude smět zhoršit podmínky nabídky hypotéky.

Nová úprava řeší zejména nekalé obchodní praktiky a nízkou odbornost a důvěryhodnost některých distributorů úvěrů, uvedla Jurošková. MF proto zvyšuje nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Dosud je toto podnikání živností, kterou může vykonávat prakticky kdokoli (nyní více než 60.000 osob). Návrh reguluje vstup do odvětví u zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů a klade vyšší nároky na jejich odbornost. Její úroveň bude nyní stejná jak pro bankovní, tak pro nebankovní prodej úvěrů.

“Oceňujeme, že MF nejen věnovalo velkou péči jak předběžným konzultacím s finančním trhem, tak vypořádání připomínek z připomínkového řízení, ale také to, že pozorně vnímalo návrhy a argumenty, které jsme v tomto dosavadním procesu uplatňovali,” reagoval výkonný ředitel Česká bankovní asociace Pavel Štěpánek.

“Od nového zákona obecně očekáváme výrazné pročištění trhu od nekalých až podvodných praktik firem, které nemají jasně stanovená pravidla podnikání a poskytují spotřebitelské nebankovní úvěry způsobem, který se podobá garážovému prodeji,” řekl ČTK obchodní ředitel úvěrové společnosti Fair Credit Tomáš Konvička. Hlavním cílem by podle něj mělo být ochránit spotřebitele před těmito podvodnými skupinami, jejichž hlavní premisou je, aby klient nebyl schopen půjčku splatit.

Kontrolu těchto firem by místo České obchodní inspekce prováděla Česká národní banka. Ta bude vydávat povolení k činnosti, o které bude muset každá firma zažádat a v případě provinění ho bude ČNB moci odejmout.

Zákon nyní ministerstvo poslalo do legislativní rady vlády, na program vlády by se mohl dostat v prosinci. Po jeho schválení Parlamentem by měl vstoupit v účinnost během prvního pololetí 2016. Zákon dává až 24 měsíců na to, aby všechny finanční instituce, které budou chtít půjčovat peníze, mohly od ČNB získat patřičné povolení.

fd nlm mha mal mha