Ministerstvo se chystá regulovat výdejní boxy, firmy se obávají o dostupnost

Podle nich je změna zbytečná, může zpomalit rozvoj logistických služeb a zhoršit dostupnost pro občany, zejména v menších obcích. Vyplývá z jejich vyjádření na dotazy ČTK.

Podle MMR se výdejní boxy v praxi pohybují na pomezí a nelze je jednoznačně považovat ani za stavby, ani za výrobky plnící funkci stavby. “Připravovaná novela tuto nejasnost odstraňuje,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva Veronika Lukášová. Ve své stávající metodice přitom úřad uvádí, že výdejní boxy nelze považovat ani za stavbu, ani za výrobky plnící funkci stavby, a proto nepodléhají posuzování podle stavebního zákona.

V posledních 12 měsících využilo výdejní boxy podle průzkumu ResSolution 83 procent obyvatel České republiky a téměř 70 procent z nich používá boxy minimálně jednou měsíčně. Týdně přitom přes boxy v Česku projdou na celém trhu dva miliony zásilek. Vzdálenost považuje za nejdůležitější kritérium 85 procent lidí.

Zakotvení výdejních boxů jako drobných staveb by mělo podle ředitele Zásilkovny Davida Soukupa rozhodně negativní dopad. “Opakovaně řešíme situace, kdy je konkrétní box na hraně kapacity a je nutné v dané lokalitě rychle posílit síť. Pokud bychom nedokázali reagovat včas, znamenalo by to okamžité zhoršení služby pro zákazníky,” uvedl Soukup.

Nárůst byrokracie by podle něj znamenal omezení flexibility a ve výsledku to, že dopravci nebudou schopni reagovat na reálnou poptávku v konkrétním místě. Výsledkem by byly plnější boxy, delší čekání a horší zákaznická zkušenost, doplnil.

Podle předsedy Sdružení místních samospráv ČR Petra Halady může regulace zpomalit rozšiřování sítě a nepřímo zasáhnout i venkov. “V případě omezení umisťování boxů ve městech lze očekávat snížení hustoty sítě, což se projeví i na venkově. Provozovatelé mohou omezit obsluhu méně vytížených lokalit,” uvedl Halada. Připomněl, že jde o komerční službu závislou na ekonomické efektivitě, a zhoršení podmínek tak může vést ke snižování počtu boxů v méně výnosných oblastech.

Asociace pro elektronickou komerci považuje podle výkonného ředitele Jana Vetyšky aktuální návrh za zbytečný a o snahu vytvářet nové bariéry. “Situace se v poslední době výrazně zlepšila díky samoregulaci a dohodám s obcemi. Dochází k citlivějšímu přístupu k instalacím a boxy lépe zapadají do veřejného prostoru,” doplnil.

Zařazení boxů mezi drobné stavby podle kritiků znamená formální posuzování ve stavebním režimu, což může prodloužit instalace a zvýšit náklady. “Další instalace se prodraží a prodlouží. To může vést k tomu, že boxy nebudou vznikat tam, kde by dávaly největší smysl,” uvedl Vetyška. Podle něj změna jde proti deklarovanému cíli stavebního zákona, kterým je zjednodušování procesů a snižování byrokracie.

V Česku je okolo 15.000 samoobslužných výdejních boxů. Nejvíc jich má Zásilkovna, přes 6000. Dalšími velkými provozovateli jsou Alza, PPL nebo DPD.