Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona o státním zastupitelství
Ministerstvo spravedlnosti dnes do připomínkového řízení poslalo návrh novely zákona o státním zastupitelství a novely zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Návrh přináší několik zásadních novinek – mění proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a stanovuje délku jejich funkčního období na 7 let. Navrhované změny postavení vedoucích státních zástupců mají posílit záruky jejich nezávislosti a eliminovat hypotetické riziko možného vnějšího ovlivňování zejména ze strany exekutivy.
„Současná právní úprava není vnímána jako optimální a jasně o tom svědčí řada snah v uplynulých letech. Já jsem při svém nástupu slíbila, že návrh novely zákona o státním zastupitelství předložím, a to se dnes stalo,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Dodala také, že návrh počítá s účinností od 1. 1. 2022, což je období až po dalších parlamentních volbách a ustanovení nové vlády.
I nadále bude platit, že jmenovat nejvyššího státního zástupce může pouze vláda na návrh ministra spravedlnosti, ostatní vedoucí státní zástupce pak jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného vedoucího státního zástupce nebo nejvyššího státního zástupce. Nově se však stanovují minimální požadavky na osoby, které mohou být do této funkce jmenovány. Kromě obecných podmínek absence nezahlazeného kárného postihu a požadavku na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti garantující řádný výkon funkce, se zavádí požadavek na minimální délku požadované předchozí praxe.
Obdobně jako v předchozích návrzích zákona o státním zastupitelství, které byly předloženy v minulých volebních obdobích, jsou součástí procesu jmenování vedoucích státních zástupců ze strany ministra spravedlnosti obligatorní výběrová řízení. To znamená, že osobu, která nebude vybrána ve výběrovém řízení, nebude možné do funkce jmenovat.
Vedoucí státní zástupci, včetně nejvyššího státního zástupce, budou do svých funkcí jmenováni na časově omezené období, a to v délce 7 let. Zákon zároveň stanoví i určité limity pro možnost opakování výkonu funkce vedoucího státního zástupce. Návrh počítá s tím, že nejvyšší státní zástupce nemůže být do této funkce jmenován opakovaně. Dále stanovuje, že vrchní a krajský státní zástupce nemůže u téhož zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce 2 po sobě jdoucí funkční období a okresní státní zástupce může u téhož zastupitelství vykonávat funkci vedoucího státního zástupce nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Tato omezení se uplatní i na vedoucí státní zástupce, kteří vykonávají tuto funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Před uplynutím funkčního období bude možné vedoucího státního zástupce odvolat z výkonu funkce pouze rozhodnutím kárného soudu pro kárné provinění. Jinými slovy ruší se dosavadní možnost vlády bez uvedení důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce, rovněž tak jako oprávnění ministra spravedlnosti odvolat ostatní vedoucí státní zástupce pro závažné porušení povinnosti vyplývající z výkonu této funkce.
V důsledku zavedení časově omezeného výkonu funkce vedoucích státních zástupců se řeší i postupná obměna stávajících funkcionářů státních zastupitelství, tj. jsou upravena přechodná ustanovení. Ta jsou nastavena tak, aby docházelo k postupné obměně vedoucích státních zástupců, přičemž s obměnou – vzhledem k navrženému datu nabytí účinnosti – započne až vláda ustavená v novém volebním období a dokončí ji až vláda následující. Konkrétně se navrhuje, že nejvyššímu státnímu zástupci končí funkční období uplynutím 2 let a vrchním státním zástupcům uplynutím 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajští a okresní státní zástupci pak budou dle data nástupu do své funkce rozděleni do 5 přibližně stejných skupin se stanoveným přechodným obdobím od 3 do 7 let.
Návrh zákona je k dispozici zde.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



