Ministerstvo vyplatilo za nezákonné sterilizace žen dosud 340 milionů korun

Na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to uvedla ředitelka finančního odboru MZd Klára Roubalová. Lhůta pro podání žádosti o jednorázové odškodné měla původně skončit s rokem 2024, loni byla prodloužena do 2. ledna 2027. Z částky vyplývá, že žádost byla uznána asi u 1100 žen.

Roubalová odpovídala na dotaz poslanců, proč nejsou na odškodná vyčleněny žádné peníze v rozpočtu. Podle ní tomu tak nebylo nikdy, peníze MZd hledalo z úspor a loni pak dostalo 60 milionů ze Všeobecné pokladní správy. “V současné době nevíme, kolik rozhodnutí bude ještě akceptováno, tudíž v návrhu rozpočtu je opět nula,” uvedla s tím, že MZd to bude řešit až v průběhu roku.

Ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun.

S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. V době vzniku odškodňovacího zákona MZd počítalo, že nárok vznese zhruba 400 žen.

Na konci prosince 2024, před koncem původní lhůty, bylo žádostí už téměř 2200 a nárok v té době úřad potvrdil u 900 z nich. V několika případech se ženy uznání domáhaly soudně, MZd muselo upravit svou rozhodovací praxi. Kolik žádostí bylo podáno od ledna 2025, ČTK zjišťuje.

Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2009.

Romské organizace a organizace na ochranu lidských práv si opakovaně stěžovaly na nedodržování zákonné vyřizovací lhůty ze strany MZd i na neuznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace. Totéž kritizoval i veřejný ochránce práv.