Ministryně spravedlnosti pochválila Probační a mediační službu a neziskový sektor za práci s obětmi trestných činů
Ministryně spravedlnosti Helena Válková včera na tiskové konferenci ocenila aktivity Probační a mediační služby ČR (PMS) a nevládních organizací, jež poskytují pomoc a poradenství obětem trestných činů. Státní i neziskový sektor považuje za přínosný zejména nový zákon o obětech trestných činů, který má za sebou první rok své účinnosti. Nová právní úprava výrazným způsobem rozšířila a posílila práva obětí, zvýšila finanční pomoc či zakotvila v praxi některé nové právní instituty.
„Z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci vyplývá, že např. oběti napadení a loupeží se s trestným činem nedokázaly vypořádat ještě 2,5 roku poté, co k němu došlo. Ministerstvo spravedlnosti proto podporuje veškeré aktivity, které pomáhají obětem trestných činů překlenout těžkou životní situaci. Za rezort spravedlnosti jsem ráda, že se bez významnějších finančních nákladů státu podařilo zajistit široce dostupnou sociální službu obětem v 78 střediscích a 40 poradnách PMS na území celé České republiky,“ uvedla ministryně spravedlnosti Helena Válková a vyzdvihla zejména projekt s příznačným názvem Proč zrovna já?, o němž se lze dozvědět více na webové stránce www.restorativnijustice.cz.
Od června tohoto roku funguje v plné verzi veřejný registr pomoci obětem trestných činů, dostupný z portálu justice.cz, díky němuž se nejenom oběti, ale i subjekty jako policie nebo nemocnice, které mají povinnost informovat oběti o možnostech pomoci, dostanou snadněji k potřebným informacím o poskytovatelích příslušných služeb. Registr k dnešnímu dni obsahuje celkem 203 subjektů, přičemž 18 z nich ministerstvo udělilo akreditaci umožňující získat dotaci ze státního rozpočtu na výkon činnosti.
Kromě středisek PMS se pomoci obětem věnují neziskové organizace jako např. Bílý kruh bezpečí nebo In Iustitia. Zástupci těchto institucí dnes ocenili přínos nové právní úpravy, na jejímž vzniku se výrazně podílela i současná ministryně spravedlnosti, zároveň však poukázali na jisté rezervy uplatňování zákona v praxi. Podle neziskových organizací by oběti trestných činů ocenily především srozumitelnější, méně formální a naopak více individualizovaný typ informací o svých právech, průběhu trestního řízení či další dosažitelné pomoci, a to zejména ze strany policie.
Ministryně Válková proto hodlá v této souvislosti požádat ministra vnitra o spolupráci: „Nebudeme redukovat právo obětí na poučování a na rozsah poučovací povinnosti, ale určitě se obrátím na pana ministra Chovance a požádám ho, abychom společnými silami zajistili důkladné proškolení policistů, právě pokud jde o poučovací povinnost obětí trestných činů v intencích nového zákona.“
„Monitoring roční praxe ukázal, že nejčastější potřeby oběti jsou psychosociální pomoc, potřeba zorientovat se ve svém problému, získat radu jak dál postupovat, potřeba zprostředkování dalších odborných služeb, doprovázení a asistence a podpora při vyrovnávání se s dopady trestného činu. Oběti očekávají individuální péči, účinnou teoretickou i praktickou pomoc, a především – intenzivně potřebují, aby s nimi někdo sdílel jejich starost,“ uvedla k poznatkům z praxe ředitelka PMS Jitka Čádová.
Kvůli získání informací o potřebách obětí trestných činů i poskytovatelů pomoci již ministerstvo zahájilo se zástupci neziskového sektoru a dalších zainteresovaných subjektů pravidelná setkání. Další jednání tzv. platformy spolupráce se uskuteční v září a měli by se ho účastnit i představitelé orgánů činných v trestním řízení.
Co se týče dalších dopadů nového zákona o obětech trestných činů, ministerstvo registruje především zvýšený nárůst počtu žádostí o peněžitou pomoc obětem. Zatímco v roce 2012 úřad obdržel 134 žádostí a v loňském roce 254 žádostí, od začátku letošního roku jde již o 264 žádostí, tedy více než za celý loňský rok. Pokud jde o vyplacené částky, v roce 2012 poskytlo ministerstvo obětem peněžitou pomoc v celkové výši 6 412 036 Kč, v loňském roce ve výši 7 941 653 Kč a za polovinu letošního roku ve výši 5 606 878 Kč. Podrobnější informace o poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů lze získat na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR v rubrice Odškodňování.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



