Ministryně spravedlnosti pochválila Probační a mediační službu a neziskový sektor za práci s obětmi trestných činů
Ministryně spravedlnosti Helena Válková včera na tiskové konferenci ocenila aktivity Probační a mediační služby ČR (PMS) a nevládních organizací, jež poskytují pomoc a poradenství obětem trestných činů. Státní i neziskový sektor považuje za přínosný zejména nový zákon o obětech trestných činů, který má za sebou první rok své účinnosti. Nová právní úprava výrazným způsobem rozšířila a posílila práva obětí, zvýšila finanční pomoc či zakotvila v praxi některé nové právní instituty.
„Z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci vyplývá, že např. oběti napadení a loupeží se s trestným činem nedokázaly vypořádat ještě 2,5 roku poté, co k němu došlo. Ministerstvo spravedlnosti proto podporuje veškeré aktivity, které pomáhají obětem trestných činů překlenout těžkou životní situaci. Za rezort spravedlnosti jsem ráda, že se bez významnějších finančních nákladů státu podařilo zajistit široce dostupnou sociální službu obětem v 78 střediscích a 40 poradnách PMS na území celé České republiky,“ uvedla ministryně spravedlnosti Helena Válková a vyzdvihla zejména projekt s příznačným názvem Proč zrovna já?, o němž se lze dozvědět více na webové stránce www.restorativnijustice.cz.
Od června tohoto roku funguje v plné verzi veřejný registr pomoci obětem trestných činů, dostupný z portálu justice.cz, díky němuž se nejenom oběti, ale i subjekty jako policie nebo nemocnice, které mají povinnost informovat oběti o možnostech pomoci, dostanou snadněji k potřebným informacím o poskytovatelích příslušných služeb. Registr k dnešnímu dni obsahuje celkem 203 subjektů, přičemž 18 z nich ministerstvo udělilo akreditaci umožňující získat dotaci ze státního rozpočtu na výkon činnosti.
Kromě středisek PMS se pomoci obětem věnují neziskové organizace jako např. Bílý kruh bezpečí nebo In Iustitia. Zástupci těchto institucí dnes ocenili přínos nové právní úpravy, na jejímž vzniku se výrazně podílela i současná ministryně spravedlnosti, zároveň však poukázali na jisté rezervy uplatňování zákona v praxi. Podle neziskových organizací by oběti trestných činů ocenily především srozumitelnější, méně formální a naopak více individualizovaný typ informací o svých právech, průběhu trestního řízení či další dosažitelné pomoci, a to zejména ze strany policie.
Ministryně Válková proto hodlá v této souvislosti požádat ministra vnitra o spolupráci: „Nebudeme redukovat právo obětí na poučování a na rozsah poučovací povinnosti, ale určitě se obrátím na pana ministra Chovance a požádám ho, abychom společnými silami zajistili důkladné proškolení policistů, právě pokud jde o poučovací povinnost obětí trestných činů v intencích nového zákona.“
„Monitoring roční praxe ukázal, že nejčastější potřeby oběti jsou psychosociální pomoc, potřeba zorientovat se ve svém problému, získat radu jak dál postupovat, potřeba zprostředkování dalších odborných služeb, doprovázení a asistence a podpora při vyrovnávání se s dopady trestného činu. Oběti očekávají individuální péči, účinnou teoretickou i praktickou pomoc, a především – intenzivně potřebují, aby s nimi někdo sdílel jejich starost,“ uvedla k poznatkům z praxe ředitelka PMS Jitka Čádová.
Kvůli získání informací o potřebách obětí trestných činů i poskytovatelů pomoci již ministerstvo zahájilo se zástupci neziskového sektoru a dalších zainteresovaných subjektů pravidelná setkání. Další jednání tzv. platformy spolupráce se uskuteční v září a měli by se ho účastnit i představitelé orgánů činných v trestním řízení.
Co se týče dalších dopadů nového zákona o obětech trestných činů, ministerstvo registruje především zvýšený nárůst počtu žádostí o peněžitou pomoc obětem. Zatímco v roce 2012 úřad obdržel 134 žádostí a v loňském roce 254 žádostí, od začátku letošního roku jde již o 264 žádostí, tedy více než za celý loňský rok. Pokud jde o vyplacené částky, v roce 2012 poskytlo ministerstvo obětem peněžitou pomoc v celkové výši 6 412 036 Kč, v loňském roce ve výši 7 941 653 Kč a za polovinu letošního roku ve výši 5 606 878 Kč. Podrobnější informace o poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů lze získat na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR v rubrice Odškodňování.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



