Články s tagem: oběť trestného činu

Ochrana obětí trestných činů patří mezi často zdůrazňované hodnoty české justice. V zákonech se objevují ustanovení o právní pomoci, posílení práv i důstojnosti těch, kdo se ocitli v roli poškozených. Praxe však ukazuje, že tyto principy narážejí na konkrétní limity.

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník. Jejím cílem je zajištění lepší ochrany obětí sexuálního a domácího násilí.

Praha 19. prosince (ČTK) - Oběti trestných činů možná získají vyšší peněžitou pomoc. Má se odvíjet od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Předpokládá to poslanecká novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předlohu, jež také zavádí individuální vzdělávací plány pro soudce, posoudí ústavně-právní výbor.

Praha 16. července (ČTK) - Oběti trestných činů možná získají od příštího roku vyšší peněžitou pomoc. Má se odvíjet od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Předpokládá to poslanecká novela, která má zejména zavést individuální vzdělávací plány pro soudce.

Tímto navazuji v rámci série na své předchozí články, Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a Dítě jako svědek domácího násilí – část 2., Role OSPOD při ochraně dětí. Tento článek ve věnuje posouzení této problematiky z hlediska trestního práva, přičemž cílem je zodpovědět otázku, zda tyto ve těchto případech jedná o trestný čin vůči dítěti.

Tento text přímo navazuje na článek Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a pokračuje v posouzení domácího násilí a jeho následků v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Konkrétně se v následujícím textu věnuji úvaze nad vhodnými nástroji dle zákona o sociálněprávní ochraně dětí a rolí OSPOD v těchto případech.

Soud musí usilovat o naplnění podmínek pro přiznání náhrady škody či nemajetkové újmy, a to zejména vůči zvlášť zranitelné oběti

Medializované případy, kdy pachatel odešel od soudu „pouze s podmínkou“, prohlubují veřejné mínění ohledně nespravedlivých a mírných trestů a vedou až k narušení důvěryhodnosti české justice. Je dostačující poukazovat na ty případy, které mají za úkol především šokovat čtenáře, ale zároveň jsou oproštěny od skutkových okolností případů, které jsou v souladu s individualizací trestů neodmyslitelně spojeny?

Kontroverze skrz naskrz ohledně mírných trestů ukládaných za znásilnění je v posledních několika letech velkým společenským fenoménem. „Jednou trest a podruhé za podobný skutek podmínka,“ se můžeme doslýchat z médií. Jak je na tom rozhodovací praxe ve skutečnosti, a jak se deviantní pachatelé ke svému protiprávnímu jednání stavěli?

Brno 21. prosince (ČTK) - Žádost o peněžitou pomoc pro oběti trestných činů by v budoucnu mohla být jednodušší. Na úpravě formulářů spolupracují právníci kanceláře ombudsmana s ministerstvem spravedlnosti.

Jaký je význam a účel duchovní péče ve veřejných institucích, ve prospěch veřejnosti a ve prospěch policie, hasičského záchranného sboru, obětí trestných činů, obětí katastrof a osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody v České republice?

Praha 26. ledna (ČTK) - Nárok na peněžitou pomoc od státu možná budou mít oběti trestných činů opět výhradně při zhoršení své sociální situace. Vyplývá to z vládní novely, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha v souvislosti s evropskými předpisy ale zejména upravuje zákon o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, konkrétně zajišťování majetku. Nyní ji posoudí ústavně-právní výbor.

Právo nepřímo poškozených osob – sekundárních obětí – na odčinění nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví „primární oběti“ je upraveno v občanském zákoníku, konkrétně pak v jeho ustanovení § 2959, dle kterého platí, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

Tzv. právo na účinné vyšetřování nemá oběť újmy na zdraví, která jí byla způsobena nedbalostí jednotlivce nevykonávajícího veřejnou moc, pokud šlo o ojedinělou nahodilou nešťastnou náhodu.

Za situace, kdy má oběť trestného činu k dispozici pravomocný trestní rozsudek, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nemajetkové újmy a její výši, náleží jí peněžitá pomoc ve výši rovnající se škodě či nemajetkové újmě vyčíslené v trestním rozsudku (maximálně však ve výši limitované zákonem).

Problematika odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí představuje komplikovaný a kontroverzní právní institut. V tomto článku jsou pak shrnuty základní problémy související s odškodňováním imateriálních újem sekundárních obětí a provedeno srovnání přístupů k tomuto institutu v několika zemích. Následně je analyzována právní úprava odškodňování sekundárních obětí v ČR.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen „ObTrČ“) oslavil prvního srpna tohoto roku tři roky své účinnosti[1] a spolu s ním i některé instituty, které jím byly do českého právního řádu zavedeny zcela nově. Mezi nimi je i prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život, ze zahraničí známé jako victim impact statement. Úkolem následujícího příspěvku je tento institut stručně přiblížit a zamyslet se nad jeho významem.

Poskytování pomoci obětem a svědkům trestných činů je tématem, které je v České republice komplexně řešeno především zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen "zákon o obětech trestných činů") a zákonem č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením (dále jen "zákon o zvláštní ochraně svědka").

Praha 1. dubna (ČTK) - České oběti trestných činů budou moci být chráněny před obviněnými i v případě, že se přestěhují do jiného státu Evropské unie. Předpokládá to vládní novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, kterou podepsal prezident Miloš Zeman.

Praha 19. března (ČTK) - České oběti trestných činů zřejmě budou moci být chráněny před obviněnými i v případě, že se přestěhují do jiného státu Evropské unie. Předpokládá to vládní novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, kterou dnes hladce schválil Senát. Normu, která vychází z evropské směrnice, ještě musí podepsat prezident.

V Kutné hoře se dnes setkali odborníci z různých profesních oblastí, kteří pracují s obětmi i pachateli trestných činů. Osobně prodiskutovali všechny poznatky, které jim přinesla roční účinnost zákona o obětech trestných činů. Tým zástupců justice, Policie ČR a neziskového sektoru navzájem porovnal svůj vlastní pohled na uplatnění nové legislativy v praxi. Odborníci se také seznámili s průběžnými výsledky projektu Proč zrovna já, který pomáhá obětem trestných činů.

Poskytování ochrany obětem trestného činu je významná část trestního práva, která v poslední době nabírá na síle. Je to vývoj, který lze jednoznačně kvitovat. Nejedná se o pozitivní trend jen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy.

Září přineslo českému právnickému prostředí jednu z největších konferencí tohoto roku. V hlavním městě Praze se na popud European Society of Criminology (Evropská asociace pro kriminologii) a The Czech Society of Criminology (Česká asociace pro kriminologii) konala ve dnech 10. až 13. září 2014 již 14. výroční konference ESC, neboli EUROCRIM 2014.

Praha 15. září (ČTK) - Oběti trestných činů budou moci být chráněny před obviněnými i v případě, že se přestěhují do jiného státu Evropské unie. Předpokládá to vládní novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, kterou by měli začít projednávat poslanci na zářijové schůzi. Předloha vychází z evropské směrnice.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková včera na tiskové konferenci ocenila aktivity Probační a mediační služby ČR (PMS) a nevládních organizací, jež poskytují pomoc a poradenství obětem trestných činů. Státní i neziskový sektor považuje za přínosný zejména nový zákon o obětech trestných činů, který má za sebou první rok své účinnosti. Nová právní úprava výrazným způsobem rozšířila a posílila práva obětí, zvýšila finanční pomoc či zakotvila v praxi některé nové právní instituty.