Komentář: K navrhovanému rozšíření ochrany obětí trestných činů v rámci EU

Poskytování ochrany obětem trestného činu je významná část trestního práva, která v poslední době nabírá na síle. Je to vývoj, který lze jednoznačně kvitovat. Nejedná se o pozitivní trend jen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy.

AG
advokátní koncipient v AK doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.
Foto: Fotolia

Komentovanou aktualitu naleznete zde.

S příchodem nové unijní smlouvy došlo k reformě systému fungování celé Evropské unie a změnám se nevyhnula ani oblast trestního práva. Lisabonská smlouva zrušila dosavadní pilířové uspořádání, které odráželo rozdělení jednotlivých politik Unie a tím i rozhodování o nich. Oblast trestního práva, dříve spadající do třetího pilíře, se s účinností Lisabonské smlouvy stala součástí komunitárního práva.

Znamená to, že trestní právo se nyní nachází v oblasti sdílených pravomocí EU a členských států. Zvyšuje se tak jeho důležitost a význam ve vztahu k vnitrostátnímu právu. Dalo by se říci, že tento trend, kdy EU disponuje stále většími legislativními postupy a přidělenými pravomocemi, odráží politický a bezpečností vývoj v uplynulém desetiletí.

Jednotný evropský trh tak kromě ekonomického a politického rozměru zahrnuje i rozměr právní a bezpečnostní. Navrhovaná úprava ochrany osob EU je dalším logickým krokem směřujícím k zajištění bezpečnějšího vnitřního prostoru EU.

Evropský ochranný příkaz

Návrh novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci, který obsahuje evropský ochranný příkaz, vychází z transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. 12. 2011 o evropském ochranném příkazu. Cílem tohoto ochranného příkazu je zajistit, aby oběť trestného činu měla zaručenu ochranu nejen v členském státě, kde se trestný čin stal, ale v jakémkoliv dalším členském státě, do kterého se oběť přemístí.

Ochranný příkaz je definován jako rozhodnutí v trestních věcech vydané státem (v souladu s jeho vnitrostátním právem), jímž se osobě, která představuje nebezpečí, ukládá jeden nebo více zákazů nebo omezení za účelem ochrany chráněné osoby před trestným činem, který může ohrozit její život, tělesnou nebo duševní integritu, důstojnost, osobní svobodu nebo sexuální integritu (čl. 2, odst. a).

Pro vydání ochranného příkazu musí být splněna podmínka, která stanovuje, že ve vydávajícím státě již bylo přijato ochranné opatření ukládající osobě, která představuje nebezpečí, jeden nebo více zákazů nebo omezení.

Osobě, která představuje nebezpečí, lze uložit dle čl. 5 směrnice:

  • zákaz vstupu do určitých lokalit, míst nebo vymezených oblastí, kde chráněná osoba pobývá nebo které navštěvuje;
  • zákaz nebo omezení kontaktů, v jakékoli formě, s chráněnou osobou, včetně kontaktů prostřednictvím telefonu, elektronické či běžné pošty, faxem či jakýmikoli jinými prostředky; nebo
  • zákaz nebo omezení týkající se přiblížení se chráněné osobě blíže než na předepsanou vzdálenost.

 

* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články