Analýza rozsudků krajských soudů ČR, část II.: Liší se tresty deviantních a nedeviantních pachatelů znásilnění dětí? Jak se deviantní pachatelé ke svému činu v rámci trestního řízení stavěli?
Kontroverze skrz naskrz ohledně mírných trestů ukládaných za znásilnění je v posledních několika letech velkým společenským fenoménem. „Jednou trest a podruhé za podobný skutek podmínka,“ se můžeme doslýchat z médií. Jak je na tom rozhodovací praxe ve skutečnosti, a jak se deviantní pachatelé ke svému protiprávnímu jednání stavěli?
Na tyto otázky jsem si kladla za cíl odpovědět alespoň v rámci vlastní analýzy rozsudků krajských soudů ČR.
Tato druhá část publikace je úvodem do třetí a také stěžejní části, která bude věnována trestání trestného činu znásilnění osob mladších patnácti let (dále jen „děti“) z hlediska mírnosti nebo přísnosti trestů. Třetí část taktéž ukončí sérii článků dotýkajících se analýzy předmětných rozsudků. Pro účely poslední části bylo nutné zohlednit nejdříve sexuální odchylku pachatelů, která se do trestu mohla či nemusela promítnout.
První část článku naleznete zde.
V rámci analýzy 45 rozsudků krajských soudů ČR ve věci znásilnění dětí se mezi mnohými vyskytovala i výzkumná otázka zaměřená na tresty uložené za znásilnění. Pro přehledný výpočet bylo všech 45 pachatelů rozděleno do čtyř skupin. Deviantní pachatelé, stejně jako nedeviantní, byli rozděleni dle toho, zda jim byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, či trest podmíněný se stanovenou zkušební dobou a případným dohledem. Výjimečný trest se neobjevil ani v jednom z případů. Ochranná opatření uložená pachatelům souvisela pouze s omezením svobody a z výčtu vedlejších trestů se objevil pouze trest propadnutí věci a zákaz činnosti související s trestnou činností pachatele.
Nutno podotknout, že publikované výsledky a závěry z nich vzešlé, jsou ovlivněny a pohybují se v intencích výzkumného materiálu, který byl poskytnut na základě spolupráce krajských soudů ČR.
Tresty deviantních pachatelů
Deviantní pachatelé byli zastoupení z celkového počtu dohromady v devatenácti případech. Vzhledem k sexuální odchylce se většinou jednalo o pedofily a hebefily[1]. Objevovali se však i parafilici[2] s různými kombinacemi pedofilních a fetišistických či masochistických preferencí. Dohromady byl ve čtrnácti případech uložen nepodmíněný trest odnětí svobody a podmíněný trest odnětí svobody byl uložen pouze v pěti případech. Dohled byl při stanovení podmíněného trestu uložen jen ve dvou případech (Obrázek č. 1) a ve všech případech byla pachateli uložena forma ochranného opatření související s omezením svobody (Obrázek č. 2)
Deviantní pachatelé
Pachatelé (celkem)
19 ×
Nepodmíněný trest odnětí svobody (celkem)
14 ×
Průměrná délka nepodmíněného trestu odnětí svobody
6 let a 10 měsíců
Medián nepodmíněného trestu odnětí svobody
6 let a 3 měsíce
Podmíněný trest odnětí svobody (celkem)
5 ×
Průměrná délka podmíněného trestu odnětí svobody
2 roky a 8 měsíců TOS + 4 roky a 2 měsíce zkušební doba
Medián podmíněného trestu odnětí svobody
3 roky TOS + 4 roky zkušební doba
Dohled v případě podmíněného trestu odnětí svobody (celkem)
2 ×
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



