Nejvyšší soud nařídil čtyřdenní jednání o stížnosti v kauze Rath

Stížnost směřuje proti rozhodnutí, které zrušilo odsuzující rozsudek nad Rathem a dalšími deseti obžalovanými ve věci zakázek Středočeského kraje. Pražský vrchní soud podle ministra porušil zákon, když označil odposlechy za nepoužitelné.

Veřejné projednávání stížností pro porušení zákona je obvyklá praxe, nicméně vícedenní jednání u Nejvyššího soudu běžná nejsou.

Ratha uznal středočeský krajský soud v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Kroky bývalého hejtmana spojil s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj totiž byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

Ministr se domnívá, že nebyl důvod, aby vrchní soud věc vrátil k novému projednání. Stížnost pro porušení zákona směřuje v neprospěch všech 11 obžalovaných. Vyjádřené výhrady odvolacího senátu se podle Pelikána odchylují jak od dosavadní soudní praxe obecně, tak od dřívějších rozhodnutí příslušného senátu.

Vrchní soud konkrétně zkritizoval to, že státní zástupci odposlechy dostatečně neodůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, prý chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. Pelikán s tím nesouhlasí.

Odvolací senát v usnesení použil zásadu právní doktríny takzvaných plodů z otráveného stromu, která řeší používání důkazů získaných v návaznosti na jiný důkaz, jenž byl opatřen nezákonným způsobem. Podle Pelikána však aplikace této teorie nemá oporu v judikatuře Ústavního ani Nejvyššího soudu.

Názory právníků na to, zda může rozhodnutí Nejvyššího soudu ovlivnit případné další využití odposlechů v hlavním líčení, se různí. Podle některých bude výrok soudu pouze akademický, protože v řízení o stížnosti pro porušení zákona nelze přitížit obžalovanému. Jiní zastávají stanovisko, že pokud by Nejvyšší soud označil odposlechy za zákonné, v dalším řízení by přípustné byly a vrchní soud by byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu.