Novela zákona ochrání nejkvalitnější zemědělskou půdu, tvrdí MŽP

Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.

“Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou o ochraně zemědělského půdního fondu tomu dáváme zákonnou stopku,” řekl ministr.

Hladík vysvětlil, že produkčně nejkvalitnější zemědělská půda na území ČR je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz stavět fotovoltaické elektrárny.

Stávající fotovoltaiky na dané půdě by podle Hladíka dožily do data svého povolení a následně by musely být odstraněny. Půdu první a druhé třídy ochrany by novela zároveň chránila před upotřebením pro záměry obchodu či skladování o rozsahu větším než jeden hektar.

Pokud územní plán do budoucna počítá s využitím plochy této půdy, například pro skladovací haly, musí podle ředitelky odboru adaptace na změnu klimatu MŽP Lindy Stuchlíkové vydat stavební povolení pro konkrétní záměr do pěti let od chvíle, kdy novela vstoupí v platnost. “Podle novely zákona o ochraně ZPF (zemědělského půdního fondu) musí toto využití přijít do pěti let od účinnosti zákona, jinak musí obec plochu změnit zpět na nezastavitelnou nebo na jiné využití, na které se zákaz nevztahuje,” objasnila pro ČTK Stuchlíková.

Novela by podle ministerstva dále přispěla k rozvoji agrovoltaické výroby elektřiny. Agrovoltaika funguje podle Hladíka jako “fotovoltaika na konstrukci, pod kterou se běžně hospodaří”. V současnosti jsou agrovoltaiky instalovány třeba v Itálii a Německu. V Česku by podle ministra mohly vzniknout na trvalých kulturách - tedy nad vinicemi, chmelnicemi či ovocnými sady, kde jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou tam zapotřebí intenzivní zemědělské práce.

“Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami,” řekl Hladík.

Novela by zároveň nově definovala krajinné prvky, například skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřad, jako součást zemědělské půdy, na které se nachází. Ministerstvo tím podle Hladíka cílí posilnit ochranu biodiverzity krajiny.