NSS kvůli azylovému zákonu podal předběžnou otázku do Lucemburku
Brno 4. prosince (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) se kvůli novelizovanému zákonu o azylu obrátil s předběžnou otázkou na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku. Jde o problematiku soudního přezkoumávání rozhodnutí o zajištění žadatelů o azyl. Zákon říká, že pokud se cizinec dostane na svobodu dříve, než soud rozhodne o jeho žalobě, soudní řízení se zastaví. NSS v tom spatřuje problém, zjistila ČTK z předběžné otázky.
Novelizované znění zákona nelze aplikovat, pokud by tak cizinec přišel o jakýkoliv soudní přezkum svého zajištění, uvedl NSS s odkazem na evropské právo.
“Jedná se o značné narušení právní jistoty a legitimního očekávání zajištěných žadatelů o mezinárodní ochranu. Protiprávně zajištěným žadatelům navíc takto nastavená právní úprava odepírá právo na náhradu škody,” stojí v předběžné otázce. Podle vnitrostátní úpravy je totiž nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady škody to, aby soud nejprve nezákonné rozhodnutí zrušil nebo změnil.
V podobných situacích by tedy podle NSS mělo dostat přednost právo Evropské unie a soud musí rozhodovat o oprávněnosti zajištění i po případném propuštění žadatele o azyl. Předběžná otázka však směřuje ještě ke specifičtějšímu problému, a to zda má cizinec po propuštění také právo na rozhodnutí o případné kasační stížnosti, anebo zda má NSS řízení zastavit.
Podle NSS by se stát mohl zcela jednoduše vyhnout přezkoumání nějakého sporného rozhodnutí o zajištění cizince tím, že jej propustí na svobodu - například proto, že mu vyhovuje rozhodnutí krajského soudu a nechce, aby verdikt ještě zkoumal NSS.
“Takovéto svévoli nová právní úprava vysloveně nahrává,” napsali soudci v podání, které směřuje do Lucemburku. Poukázali také na to, že NSS po novele ztrácí možnost sjednocovat judikaturu nižších soudů.
Justice se problematikou zabývá na základě případu Bělorusa zadrženého letos v Česku s padělanými bulharskými doklady. Když mu hrozilo správní vyhoštění, požádal o azyl. Úřady jej ale zajistily kvůli podezření, že jeho cílem je pouze legalizovat pobyt v Česku a vyhnout se vyhoštění. Než NSS stačil rozhodnout o jeho kasační stížnosti, Bělorus vzal žádost o azyl zpět a dobrovolně vycestoval do vlasti.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



