Články s tagem: azyl

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil).

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) uznává řadu účelů pobytu na území České republiky.

Dočasná ochrana vstupuje (nejen) v České republice do druhého roku svého života. I nadále proto platí, že co mnozí označovali jako instrument a institut Společného evropského azylového systému, který je předem odsouzen k marginálnímu postavení, bude i pro příští rok udávat „trend“ migrační politiky v České republice i dalších členských státech Evropské unie.

Praha 11. března (ČTK) - Snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi zakotví vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze.

V praxi se již objevují rozhodnutí správního orgánu, která upouští od odnětí azylu v případech, kdy trestná činnost azylantů nesměřuje proti bezpečnosti státu či národní bezpečnosti.

Princip non-refoulement v mezinárodním právu a konkrétní studie zaměřená na Afghánistán s ohledem na problematiku navracení uprchlíků do tohoto státu.

Brno 4. prosince (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) se kvůli novelizovanému zákonu o azylu obrátil s předběžnou otázkou na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku. Jde o problematiku soudního přezkoumávání rozhodnutí o zajištění žadatelů o azyl. Zákon říká, že pokud se cizinec dostane na svobodu dříve, než soud rozhodne o jeho žalobě, soudní řízení se zastaví. NSS v tom spatřuje problém, zjistila ČTK z předběžné otázky.

Brusel/Bratislava/Budapešť/Varšava 6. září (ČTK) - Evropský soudní dvůr dnes zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné. Odmítavě reagovala i Varšava. Verdikt naopak uvítala Evropská komise, která zároveň znovu varovala Česko, Maďarsko a Polsko, že jim kvůli odmítavému postoji vůči kvótám hrozí žaloba u unijního soudu. Český prezident Miloš Zeman prohlásil, že v nejhorším případě by bylo lepší se vzdát eurodotací, než se podrobit migračním kvótám.

Ve druhé části příspěvku se autorka zabývá možnostmi správního uvážení při aplikaci § 14 zákona o azylu v procesu rozhodování o poskytnutí humanitárního azylu.

Zcela výjimečnou a specifickou formu mezinárodní ochrany v podobě azylu poskytovaného z humanitárních důvodů zakotvuje ustanovení § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu). Tato forma mezinárodní ochrany představuje společně s azylem za účelem sloučení rodiny alternativní cestu k udělení mezinárodní ochrany, přičemž obě tyto možnosti pramení pouze z roviny práva národního, nikoliv z roviny práva mezinárodního.

Praha 10. října (ČTK) - Žalobu ruského podnikatele Alexeje Torubarova, ve které požadoval asi dva miliony korun kvůli svému nezákonnému vydání do Ruska, dnes zamítl soud. Torubarov podle nepravomocného rozhodnutí muž nepředložil žádné důkazy, které by dokládaly, že mu vydáním vznikla nemajetková újma. Původně společně s Torubarovem požadovala další dva miliony korun i jeho žena Světlana, žalobu ale dnes bez odůvodnění stáhla.

Vídeň 22. srpna (ČTK) - Rakouské soudy by měly uprchlíkům usvědčeným z trestných činů automaticky rušit právo na azyl. Podle agentury APA to dnes navrhl rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Opatření by se podle něj mělo týkat pouze závažných deliktů, jejich seznam se vláda chystá vypracovat.

Praha 4. listopadu (ČTK) - Novela azylového zákona, podle níž by cizinci odsouzení k delšímu vězení ztratili v ČR právo k pobytu, míří k přijetí v Senátu beze změn. Schválení dnes doporučil takřka jednomyslně senátní ústavně-právní výbor. Zahraniční výbor sice některé úpravy ve prospěch uprchlíků podpořil, na konečném doporučení se ale neshodl.

JUDr. Věra Honusková, Ph.D., vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době působí jako odborná asistentka na Katedře mezinárodního práva. Věnuje se azylovému, uprchlickému a migračnímu právu, a to jak na úrovni mezinárodní a evropské, tak na vnitrostátní. Na současný příliv migrantů z Blízkého východu a Afriky se dívá zejména očima právničky a je přesvědčena, že se situaci podaří vyřešit. Jednoduše proto, že se to podařit musí.

Dnešní, v pořadí druhá, část příspěvku se bude věnovat samotnému rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Jakou formu může mít? Jaké jsou následky pozitivního rozhodnutí a co se děje se žadateli, jejichž žádost byla neúspěšná?

Uprchlictví, migrace, azyl, ochrana, ohrožení, strach, otázky… Stačí letmý pohled do světa médií, aby bylo jednotlivci jasné, jaké téma v poslední době hýbe českou a evropskou společností. Problematika uprchlictví se stala předmětem vášnivých debat jak na úrovni politické reprezentace, tak i mezi širokou veřejností.

Brno 8. října (ČTK) - Krajský soud v Brně chyboval v kauze Libyjce, jenž požádal v Česku o azyl, avšak podle zákona má být předán na Maltu, kde poprvé vstoupil na půdu Evropské unie. Soud se dostatečně nevypořádal s jeho obavami z podmínek pro azylanty na Maltě. Pokud správní soud nepřizná žalobě v řízení o udělení azylu odkladný účinek, musí to řádně odůvodnit, zdůraznil v dnešním nálezu soudce zpravodaj Pavel Rychetský.