Justice chybovala v kauze Libyjce, který požádal v Česku o azyl
Brno 8. října (ČTK) - Krajský soud v Brně chyboval v kauze Libyjce, jenž požádal v Česku o azyl, avšak podle zákona má být předán na Maltu, kde poprvé vstoupil na půdu Evropské unie. Soud se dostatečně nevypořádal s jeho obavami z podmínek pro azylanty na Maltě. Pokud správní soud nepřizná žalobě v řízení o udělení azylu odkladný účinek, musí to řádně odůvodnit, zdůraznil v dnešním nálezu soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Libyjec opustil vlast koncem letošního března, jako důvod uvedl potíže s libyjskou policií, které trvaly od tamního převratu v roce 2011. Policisté jej údajně obviňovali z toho, že byl stoupencem bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Z Tripolisu cestoval letecky do Vídně s přestupem na Maltě, kde dostal krátkodobé schengenské vízum. Z Vídně pak přijel autobusem do Brna, kde podal žádost o azyl.
Ministerstvo vnitra v květnu rozhodlo, že žádost je nepřípustná, a určilo, že státem příslušným k jejímu posouzení je Malta. Libyjec podal žalobu a požádal, aby jí krajský soud přiznal odkladný účinek. Zdůraznil své obavy ze zacházení na Maltě a upozornil na údajné nedostatky v tamním azylovém řízení. Krajský soud odkladný účinek nepřiznal, což vysvětlil tím, že Malta je členskou zemí EU, a tak musí posoudit žádost o azyl objektivně a nestranně, v souladu se základními zárukami a zásadami azylového práva.
Podle ústavních soudců je rozhodnutí Krajského soudu v Brně nepřezkoumatelné a nedostatečně odůvodněné. “Krajský soud se tak bude muset návrhem stěžovatele opětovně zabývat a ve svém novém rozhodnutí náležitě odůvodnit, jaké důvody jej vedly k tomu, že jeho žalobě přiznal, nebo nepřiznal odkladný účinek,” uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. Libyjec ani jeho právní zástupce se dnešního vyhlášení nezúčastnil.
Maltská republika je členskou zemí Evropské unie od roku 2004, stejně jako Česko. Vzhledem ke své poloze ve Středozemním moři intenzivně pociťuje sílící proud migrantů ze severní Afriky do jižní Evropy. Loni podle statistik riskovalo téměř 45.000 přistěhovalců život, aby se přes moře dostali buď do Itálie, zejména na ostrov Lampedusa a sicilské pobřeží, nebo právě na Maltu. Mnozí po ztroskotání přeplněných plavidel zahynuli.
Loni maltští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že uprchlická vlna začíná být pro malý ostrov neúnosná, a žádali proto unii o pomoc a vypracování nových imigračních pravidel. Malta měla loni podle agentur nejvíce žadatelů o azyl v poměru k počtu obyvatel ze všech zemí EU.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


