Sněmovna schválila snazší postupy udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny
Praha 11. března (ČTK) - Snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi zakotví vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze.
Hlasovalo pro ni 128 ze 129 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států Evropské unie z minulého týdne o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k posouzení Senát. Jeho schůze se plánuje na středu.
Migrační vlna z Ukrajiny je natolik masivní, že podle ministerstva vnitra není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. “Proto je žádoucí stanovit zvláštní proces legalizace pobytu těchto osob na našem území, čímž bude sekundárně zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby,” stojí v důvodové zprávě. Bez schválení zákona by podle vnitra hrozilo to, že běženci by se v Česku pohybovali bez pobytového oprávnění, které je podmínkou pro jejich další začlenění do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.
Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že předloha uloží ukrajinským uprchlíkům hlásit místo svého pobytu v Česku. S vízem vydaným kvůli dočasné ochraně budou moci cestovat v celém schengenském prostoru.
Poslanci opozičního hnutí ANO uspěli jedním z dvojice návrhů na úpravu vymezení okruhu lidí s nárokem na dočasnou ochranu. V původní předloze se podle nich pojednávalo o občanech Ukrajiny a o lidech s trvalým pobytem v této zemi, po zásahu vlády obecně o cizincích. Zejména Hubert Lang (ANO) vyjádřil obavy z toho, zda zákon nezaloží možnost obecného přerozdělování migrantů mezi členskými státy EU. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i další koaliční poslanci tvrdili, že takové obavy nejsou namístě. “Zákon vymezuje jednoznačně, komu je dočasná ochrana přiznána,” zdůraznil Rakušan. Navzdory tomu s jedním z pozměňovacích návrhů hnutí ANO souhlasil a Sněmovna ho schválila hlasy všech přítomných zákonodárců.
Návrh zákona také zajistí ukrajinským běžencům zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné za ně bude hradit stát, pokud nebudou mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Pojednává rovněž o zdravotním pojištění dětí, které se uprchlíkům z Ukrajiny v Česku narodí. Poslanci opozičního hnutí SPD poukazovali na náklady, které vstup ukrajinských uprchlíků do systému zdravotního pojištění přinese. “Tito lidé budou prakticky všichni státní pojištěnci,” uvedl Jan Síla (SPD). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujišťoval, že zhroucení zdravotnictví nehrozí.
Ani podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest menších pojišťoven, nebude uprchlická vlna pro systém veřejného zdravotního pojištění dlouhodobý problém. Zdravotní péči nejvíc čerpají senioři a děti v prvním roce života. Většina z příchozích nemá podle SZP zvýšená zdravotní rizika a dá se očekávat, že dospělí postupně vstoupí na pracovní trh.
Do Česka přišlo podle Rakušana zatím kolem 200.000 Ukrajinců. Čtyři pětiny dospělých tvoří ženy, zhruba 55 až 60 procent ze všech příchozích jsou děti. Celkově by mohlo do České republiky zamířit podle nynějších odhadů až 450.000 běženců. Česko dosud registrovalo podle Rakušana zhruba 110.000 uprchlíků, z nich stovka byla z jiných třetích zemí, než je Ukrajina. Byly to podle něho většinou ženy s občanstvím některé z postsovětských republik, jejichž manžel je Ukrajinec.
Další články
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu
Praha 7. září (ČTK) - Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.



