Sněmovna schválila snazší postupy udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny
Praha 11. března (ČTK) - Snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi zakotví vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze.
Hlasovalo pro ni 128 ze 129 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států Evropské unie z minulého týdne o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k posouzení Senát. Jeho schůze se plánuje na středu.
Migrační vlna z Ukrajiny je natolik masivní, že podle ministerstva vnitra není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. “Proto je žádoucí stanovit zvláštní proces legalizace pobytu těchto osob na našem území, čímž bude sekundárně zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby,” stojí v důvodové zprávě. Bez schválení zákona by podle vnitra hrozilo to, že běženci by se v Česku pohybovali bez pobytového oprávnění, které je podmínkou pro jejich další začlenění do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.
Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že předloha uloží ukrajinským uprchlíkům hlásit místo svého pobytu v Česku. S vízem vydaným kvůli dočasné ochraně budou moci cestovat v celém schengenském prostoru.
Poslanci opozičního hnutí ANO uspěli jedním z dvojice návrhů na úpravu vymezení okruhu lidí s nárokem na dočasnou ochranu. V původní předloze se podle nich pojednávalo o občanech Ukrajiny a o lidech s trvalým pobytem v této zemi, po zásahu vlády obecně o cizincích. Zejména Hubert Lang (ANO) vyjádřil obavy z toho, zda zákon nezaloží možnost obecného přerozdělování migrantů mezi členskými státy EU. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i další koaliční poslanci tvrdili, že takové obavy nejsou namístě. “Zákon vymezuje jednoznačně, komu je dočasná ochrana přiznána,” zdůraznil Rakušan. Navzdory tomu s jedním z pozměňovacích návrhů hnutí ANO souhlasil a Sněmovna ho schválila hlasy všech přítomných zákonodárců.
Návrh zákona také zajistí ukrajinským běžencům zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné za ně bude hradit stát, pokud nebudou mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Pojednává rovněž o zdravotním pojištění dětí, které se uprchlíkům z Ukrajiny v Česku narodí. Poslanci opozičního hnutí SPD poukazovali na náklady, které vstup ukrajinských uprchlíků do systému zdravotního pojištění přinese. “Tito lidé budou prakticky všichni státní pojištěnci,” uvedl Jan Síla (SPD). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujišťoval, že zhroucení zdravotnictví nehrozí.
Ani podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest menších pojišťoven, nebude uprchlická vlna pro systém veřejného zdravotního pojištění dlouhodobý problém. Zdravotní péči nejvíc čerpají senioři a děti v prvním roce života. Většina z příchozích nemá podle SZP zvýšená zdravotní rizika a dá se očekávat, že dospělí postupně vstoupí na pracovní trh.
Do Česka přišlo podle Rakušana zatím kolem 200.000 Ukrajinců. Čtyři pětiny dospělých tvoří ženy, zhruba 55 až 60 procent ze všech příchozích jsou děti. Celkově by mohlo do České republiky zamířit podle nynějších odhadů až 450.000 běženců. Česko dosud registrovalo podle Rakušana zhruba 110.000 uprchlíků, z nich stovka byla z jiných třetích zemí, než je Ukrajina. Byly to podle něho většinou ženy s občanstvím některé z postsovětských republik, jejichž manžel je Ukrajinec.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



