Prezidentští kandidáti by do jmenování profesorů nezasahovali
Prezidentští kandidáti by ve funkci hlavy státu jmenovali profesory podle návrhů vysokých škol. Do návrhů by nezasahovali, protože jde o pravomoc akademických obcí. Uchazeči o post prezidentů to uvedli v anketě ČTK. Neodpověděl na ni současný prezident Miloš Zeman, který v minulosti některé profesory odmítl jmenovat.
“Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad,” uvedl někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat i podle bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.
Podle lékaře a aktivisty Marka Hilšera udělují univerzity akademické tituly na základě stanovených kritérií a prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do rozhodování vysokoškolských samospráv. “Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol,” ujistil. Výběr profesorů je projevem akademické svobody i podle bývalého premiéra Mirka Topolánka. “Politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování,” podotkl.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že jmenování profesorů je slavnostní akt a je nepřípustné, aby nebyl jmenován někdo, kdo splnil všechny zákonné požadavky pro jmenování.
Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je podle něj na akademické obci, kdo je hoden takového titulu. “Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící,” dodal.
Podnikatel a textař Michal Horáček vnímá jmenování jako spíše formální a ceremoniální akt. “Odborné posouzení schopností a kvalifikací probíhá mnohem dříve,” uvedl. Hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig poznamenal, že se bude řídit striktně zákonem.
Zeman na otázku neodpověděl. Ve funkci prezidenta dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. Podle zástupců vysokých škol tak ale porušil závazný pokyn vědeckých rad vysokých škol a usnesení vlády.
Další články
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva
Praha 11. června (ČTK) - Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva sportu. Na panelové diskusi to dnes ve Sněmovně řekl poslanec opoziční ODS Karel Haas, který návrh představil novinářům i odborné veřejnosti. Vzniklo by nicméně až v následujících volebních obdobích, podmínkou by byla restrukturalizace současné soustavy ministerstev.
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.



