Prezidentští kandidáti by do jmenování profesorů nezasahovali
Prezidentští kandidáti by ve funkci hlavy státu jmenovali profesory podle návrhů vysokých škol. Do návrhů by nezasahovali, protože jde o pravomoc akademických obcí. Uchazeči o post prezidentů to uvedli v anketě ČTK. Neodpověděl na ni současný prezident Miloš Zeman, který v minulosti některé profesory odmítl jmenovat.
“Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad,” uvedl někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat i podle bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.
Podle lékaře a aktivisty Marka Hilšera udělují univerzity akademické tituly na základě stanovených kritérií a prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do rozhodování vysokoškolských samospráv. “Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol,” ujistil. Výběr profesorů je projevem akademické svobody i podle bývalého premiéra Mirka Topolánka. “Politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování,” podotkl.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že jmenování profesorů je slavnostní akt a je nepřípustné, aby nebyl jmenován někdo, kdo splnil všechny zákonné požadavky pro jmenování.
Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je podle něj na akademické obci, kdo je hoden takového titulu. “Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící,” dodal.
Podnikatel a textař Michal Horáček vnímá jmenování jako spíše formální a ceremoniální akt. “Odborné posouzení schopností a kvalifikací probíhá mnohem dříve,” uvedl. Hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig poznamenal, že se bude řídit striktně zákonem.
Zeman na otázku neodpověděl. Ve funkci prezidenta dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. Podle zástupců vysokých škol tak ale porušil závazný pokyn vědeckých rad vysokých škol a usnesení vlády.
Další články
Prezident vetoval zákon o státních zaměstnancích, podepsal EET a stavební zákon
Prezident Petr Pavel vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jde podle něj proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy.
Evropský parlament schválil poplatek pro malé zásilky z e-shopů mimo EU
Za zboží obsažené v malých zásilkách, které přichází do zemí Evropské unie, se bude nově platit celounijní manipulační poplatek.
ÚS po zásahu Štrasburku zrušil rozsudek nad mužem, jenž se přiznal bez obhájce
Brno 16. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes kvůli porušení práva na obhajobu zrušil rozsudek nad mužem odsouzeným za opakovaná vloupání do rekreačních chat.
Staňte se advokátem v simulovaném sporu – vyhlašujeme nový ročník soutěže moot court
Spotřebitelská organizace dTest připravila další ročník soutěže pro studenty práv. Soutěžící se tentokrát pustí do sporu mezi zákazníkem a autopůjčovnou. Vyzkoušejí si roli advokátů, připraví podání za obě strany a nejlepší týmy následně osobně změří síly při simulovaném soudním jednání na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Vláda schválila lex kratom, který zpřísní pravidla prodeje
Praha 14. září (ČTK) - Kratom by mělo být od příštího roku možné koupit až od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Jeho prodej v e-shopech bude zakázaný. Zpřísnit se mají pravidla pro specializované prodejny, požadavky na bezpečnost produktů i režim u nikotinových sáčků. Posílit se mají pravomoci celníků či hygieniků.



